Rozhodnutí NS

20 Cdo 1384/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/16/2019
Spisová značka:20 Cdo 1384/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.1384.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Vady podání
Dotčené předpisy:§ 241a odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
05/08/2019
IV.ÚS 2568/19
IV.ÚS 2568/19
JUDr. Jaromír Jirsa
-
-
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 1384/2019-261


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného
Josefa Sedláka, MBA, se sídlem v Plzni, Koterovská č. 633/29, identifikační číslo osoby 14917491, insolvenčního správce
SORstav-plus s. r. o., se sídlem v Plzni, Letkovská č. 65/9, identifikační číslo osoby 26344068, proti povinnému
J. Š., narozenému XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 27, pro 1 912 163 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 133 EXE 540/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2018, č. j. 70 Co 359/2018-232, t a k t o :

Dovolání povinného se odmítá.
        Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2018, č. j. 70 Co 359/2018-232, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. srpna 2018, č. j. 133 EXE 540/2012-208, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť v dovolání je uplatněn jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000).

Dovolatel sice ve svém poměrně rozsáhlém dovolání vymezuje hned několik otázek k řešení, opomíjí však, že tyto otázky (stran dokazování) směřují jednak do oblasti skutkových zjištění soudu a nemohou proto založit důvod dovolání (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2007, sp. zn. 22 Cdo 2546/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. 22 Cdo 752/2014), jednak poukazují na vady nalézacího řízení (zpochybnění aktivní legitimace oprávněného již v nalézacím řízení), které (i kdyby existovaly) se do exekučního řízení nepřenášejí a exekuční soud se jimi nezabývá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. 20 Cdo 742/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2015, sp. zn. 30 Cdo 1274/2014). Povinný, pokud jde o posouzení postoupení exekvované pohledávky, sice odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, která připouští zabývat se otázkou postoupení kdykoliv v průběhu řízení. Tato judikatura se však nevztahuje na posuzovanou situaci, tj. na případy, kdy k údajnému postoupení mělo dojít ještě před nalézacím řízením. Z uvedeného důvodu proto odkazy dovolatele na tuto judikaturu nejsou případné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 5. 2019


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu