Rozhodnutí NS

7 Td 46/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/26/2018
Spisová značka:7 Td 46/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.46.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 46/2018-7


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 26. 9. 2018 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného J. K., vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 3 T 85/2018, o příslušnosti soudu, takto:


Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.

Odůvodnění:


Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově, podal dne 9. 7. 2018 u Okresního soudu v Přerově návrh na potrestání obviněného J. K. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

Přečinu podvodu se měl podle obžaloby dopustit tím, že (zkráceně) poté, co K. S., trvale bytem Přerov, koncem ledna 2018 uveřejnila inzerát na internetovém portálu bazos.cz, že koupí roční IN kartu Českých drah, kontaktoval jmenovanou dne 4. 2. 2018 z emailové adresy j..k.@uomnapoletano.cz s nabídkou převodu aplikace IN 100 včetně doplatku do 1. třídy v původní hodnotě 24 980 Kč za částku 19 500 Kč, přičemž zamlčel skutečnost, že citovanou aplikaci si dne 2. 2. 2018 objednal na e-shopu ČD na fakturu, kterou však neuhradil, na základě čehož K. S. souhlasila s převodem a odkupem aplikace IN 100 včetně doplatku do 1. třídy za částku 19 500 Kč, kterou mu osobně zaplatila dne 5. 2. 2018 na hlavním nádraží v Praze poté, co v oddělení IN karet provedli převod služby na IN kartu K. S., přičemž obdrženou finanční hotovost si ponechal pro svoji potřebu a fakturu vystavenou společností České dráhy, a. s., na nákup služeb neuhradil, v důsledku čehož došlo k zablokování aplikace K. S., která byla následně v měsíci květnu 2018 opětovně aktivována na náklady společnosti České dráhy a. s., čímž způsobil společnosti České dráhy, a. s., se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1, škodu ve výši 24 980 Kč; poté, co F. P., trvale bytem Valašské Meziříčí – Krásno nad Bečvou, okres Vsetín, v průběhu měsíce ledna 2018 uveřejnil inzerát na internetovém portálu bazos.cz, že odkoupí aplikaci ČD IN 100, kontaktoval jmenovaného dne 21. 2. 2018 nejprve prostřednictvím SMS zprávy z telefonního čísla, a poté z emailové adresy j..k.@icloud.com s nabídkou odprodeje aplikace ČD IN 100 v původní hodnotě 19 990 Kč za částku 14 000 Kč, přičemž zamlčel skutečnost, že citovanou aplikaci si dne 21. 2. 2018 objednal na e-shopu ČD na fakturu, kterou však neuhradil, na základě čehož F. P. souhlasil s převodem a odkupem aplikace IN 100 za částku 14 000 Kč, kterou mu osobně zaplatil dne 22. 2. 2018 před pobočkou České pošty, s. p., na ul. J., Praha 1, přičemž obdrženou finanční hotovost si ponechal pro svoji potřebu a fakturu vystavenou společností České dráhy, a. s., na nákup služby neuhradil, v důsledku čehož došlo k zablokování aplikace F. P., která byla následně v měsíci květnu 2018 opětovně aktivována na náklady společnosti České dráhy a. s., čímž způsobil společnosti České dráhy, a. s., se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1, škodu ve výši 19 990 Kč; kdy shora popsaného jednání se měl dopustit přesto, že byl dne 11. 7. 2017 rozsudkem Městského soudu v Brně, č. j. 9 T 35/2017-966, pravomocným dne 19. 9. 2017, odsouzen mj. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců se zařazením do věznice s dozorem, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn rozhodnutím Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 12. 2017, č. j. 6 PP 258/2017, na zkušební dobu v trvání 30 měsíců za současného stanovení dohledu,

Usnesením ze dne 20. 7. 2018, sp. zn. 3 T 85/2018, předložil Okresní soud v Přerově, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť má za to, že není k projednání věci příslušný, když v uvedené věci přichází v úvahu příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 nebo Obvodního soudu pro Prahu 2. V daném případě mělo jednání obviněného, kterým měl jiného uvést v omyl, spočívat v tom, že komunikoval s K. S. a F. P. prostřednictvím prostředků dálkové elektronické komunikace, kdy jim nabízel převod elektronické aplikace IN 100 společnosti České dráhy, a. s., přičemž následně se s nimi osobně sešel a převzal od nich peněžní prostředky. Z obsahu spisu nelze podle soudu spolehlivě zjistit, kde přesně se obviněný nacházel, když dálkově komunikoval s těmito osobami. Podle soudu je však vysoce pravděpodobné, že komunikoval ze svého bydliště (obvod Obvodního soudu pro Prahu 1) nebo z místa svého zaměstnání (obvod působnosti Obvodního soudu pro Prahu 2) či jinde na území hlavního města Prahy, když s oběma poškozenými si sjednal osobní schůzku hned na následující den. Schůzka za účelem předání finančních prostředků proběhla v případě K. S. v budově Hlavního nádraží v Praze (obvod Obvodního soudu pro Prahu 2) a v případě F. P. v J. ulici (obvod Obvodního soudu pro Prahu 1). Jelikož v pozici poškozeného se v daném případě nachází společnost České dráhy, a. s., měl nastat škodlivý následek v sídle této společnosti, v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. K. S. a F. P. se podle svých výpovědí (č. l. 11 a 73 tr. spisu) necítí být poškozenými a nepřipojili se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. Souvislost dané věci s obvodem Okresního soudu v Přerově spočívá podle soudu pouze v tom, že K. S. má v Přerově trvalé bydliště (z emailové komunikace na č. l. 16 však vyplývá, že v době jednání s obviněným pobývala v Praze) a v Přerově podala trestní oznámení. Tato skutečnost však podle soudu nepostačuje k určení místní příslušnosti soudu. K jednání ani k následku trestného činu podvodu v obvodu Okresního soudu v Přerově nedošlo. Z obsahu trestního spisu podle soudu vyplývá, že k jednání pachatele došlo v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 1 a Obvodního soudu pro Prahu 2 a k následku mělo dojít v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Nejvyšší soud je pak nejblíže společně nadřízený všem uvedeným soudům.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil.

Z obsahu trestního spisu především vyplývají skutečnosti uváděné Okresním soudem v Přerově v usnesení ze dne 20. 7. 2018, sp. zn. 3 T 85/2018. Obviněný se měl podle obžaloby dopustit přečinu podvodu. Dosud v této věci nebylo postaveno najisto, kde se obviněný nacházel v době emailové komunikace s K. S. a F. P., které měl uvádět v omyl ohledně možnosti odkupu aplikace IN 100. Obviněný využil svého práva a k věci nevypovídal. Z obsahu trestního spisu není ani zřejmé, kde se nacházeli K. S. a F. P., když je měl obviněný uvádět v omyl klamavou informací ohledně odkupu aplikace, když nejprve prostřednictvím emailu nebo prostřednictvím telefonu reagoval na jejich inzeráty. K. S. a F. P. nebyli na tuto skutečnost dotazováni. Z komunikace na č. l. 16 tr. spisu vyplývá, že K. S. sdělovala obviněnému, že je z Prahy. Z trestního spisu je zřejmé, že se obviněný s K. S. a F. P. osobně sešel za účelem odkupu uvedené aplikace a to, jak vyplývá z výpovědí těchto osob, v případě K. S. v budově Hlavního nádraží v Praze (obvod Obvodního soudu pro Prahu 2) a v případě F. P. v J. ulici (obvod Obvodního soudu pro Prahu 1). Na těchto místech tak mělo dojít k jednání naplňujícímu objektivní stránku přečinu podvodu, na těchto místech se měl obviněný obohatit, když podvodným způsobem vylákal na uvedených osobách plnění a také způsobil škodu. Z obsahu trestního spisu je však zřejmé, že žádné z míst podle § 18 odst. 1 tr. ř. se nenachází v obvodu Okresního soudu v Přerově.

Ačkoli by v úvahu přicházela místní příslušnost více soudů k projednání věci, po zvážení všech dosud známých okolností případu shledal Nejvyšší soud vhodným, aby věc projednal příslušný Obvodní soud pro Prahu 1, kde mělo docházet k naplňování objektivní stránky daného trestného činu, přičemž v Praze 1 mělo dojít i ke vzniku následku trestného činu.

Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.


Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 26. 9. 2018


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu