Rozhodnutí NS

7 Td 31/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/06/2019
Spisová značka:7 Td 31/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.31.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§ 25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 31/2019-271


USNESENÍ


Nejvyšší soud v trestní věci obviněného P. K., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 2 T 166/2017, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 5. 2019 návrhy obviněného a J. K. na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. a rozhodl takto:


Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně neodnímá.

Odůvodnění:


Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-venkov podal dne 7. 11. 2017 obžalobu na obviněného P. K. pro přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

Okresní soud Brno-venkov trestním příkazem ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 2 T 166/2017, uznal obviněného vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a uložil mu trest. Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť obviněný proti němu podal odpor.

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 5. 2. 2019, sp. zn. 2 T 166/2017, byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let (č. l. 224 tr. spisu). Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání obviněný P. K. a matka obviněného J. K. Věc je u Krajského soudu v Brně vedena pod sp. zn. 8 To 120/2019.

Dne 5. 4. 2019 byl Krajským soudem v Brně předložen Nejvyššímu soudu trestní spis Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. 2 T 166/2017 s návrhy obviněného P. K. a matky obviněného J. K. na delegaci. V předkládací zprávě krajský soud uvedl, že u Krajského soudu v Brně je vedeno odvolací řízení ve věci Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. 2 T 166/2017, přičemž odvolání ve věci podal obviněný P. K. a matka obviněného J. K. Obsahem trestního spisu je podle soudu řada podání obviněného a jeho matky, ze kterých vyplývá názor těchto osob, že u Krajského soudu v Brně není v trestní věci obviněného zaručena nestrannost rozhodování a žádají, aby byla věc tomuto soudu odňata a přikázána Krajskému soudu v Praze (č. l. 249 tr. spisu) nebo neurčenému soudu, který by určil Nejvyšší soud.

Z podání obviněného P. K. nacházejících se v trestním spise (zejména na č. l. 235 tr. spisu – podání ze dne 7. 2. 2019 podepsané i J. K.), a z podání matky obviněného J. K. ze dne 19. 3. 2019 (č. l. 249 tr. spisu) vyplývá návrh těchto osob na to, aby bylo o jejich odvoláních rozhodováno Krajským soudem v Praze. Navrhují tedy odnětí věci Krajskému soudu v Brně a její přikázání Krajskému soudu v Praze. V uvedených podáních jsou obsáhle popsány různé dosavadní případy obviněného řešené policií i soudy v různých řízeních a přiloženy jsou i další listiny (např. záznam výpovědi obviněného na Policii ČR v souvislosti s trestním oznámením ze dne 3. 1. 2002; úřední záznamy o podaném vysvětlení ze dne 21. 4. 1994 a 20. 7. 2000; podnět ze dne 27. 2. 2019 k stíhání úředníků Krajského soudu v Brně v souvislosti s jinou věcí vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 8 To 374/2018), na základě kterých podle obviněného soudci Krajského soudu v Brně porušili zákon. Obžalobu ve své trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 2 T 166/2017 považuje obviněný za nepravdivou a své trestní stíhání za vykonstruované.

Nejvyšší soud projednal předložené návrhy a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Obsahem obou návrhů totiž nejsou žádné konkrétní důvody, které by svědčily o tom, že celý Krajský soud v Brně – resp. všichni soudci tohoto soudu nejsou schopni ve věci obviněného (sp. zn. 8 To 120/2019) spravedlivě a nestranně rozhodnout.

Námitky týkající se průběhu skutkového děje pak nemohou být předmětem řízení Nejvyššího soudu o návrhu na delegaci, neboť budou řešeny v rámci řízení o odvolání obviněného u příslušného Krajského soudu v Brně.

Pokud se týká dalších námitek uplatněných v návrhu na delegaci, podle obviněného také další soudci spolupracují a plní úkoly v rámci jakési „mafie“, kritizuje jejich práci a obviňuje je z praktik známých z vykonstruovaných procesů předlistopadové doby. Obviněný se domnívá, že v rámci Jihomoravského kraje v podstatě neexistuje soud, který by se mohl nezávisle a nestraně zabývat jeho věcí. Nejvyšší soud konstatuje, že ani v případě těchto obecných námitek se nejedná o důležité důvody k odejmutí věci příslušnému Krajskému soudu v Brně.

Nejvyšší soud tedy shledal, že obviněný a J. K. ve svém návrhu neuvedli žádné skutečnosti zakládající existenci důležitého důvodu ve smyslu ustanovení § 25 tr. ř., než obecné námitky, které jsou motivované jejich nespokojeností s tím, jak soudy v této i jiných různých věcech obviněného rozhodují.

Za tohoto stavu nelze považovat návrhy na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. za důvodné, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 5. 2019


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu