Rozhodnutí NS

4 Tdo 401/2019

citace  citace s ECLI
Název judikátu:Krádež
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:04/10/2019
Spisová značka:4 Tdo 401/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.401.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Krádež
Dotčené předpisy:§ 205 odst. 1,2,3 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
4 Tdo 401/2019-1252


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 4. 2019 o dovolání obviněného J. N., nar. XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 5 To 361/2018, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 38/2017, takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.


Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. 2 T 38/2017, byl obviněný J. N. uznán vinným ze spáchání pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, dílem pod bodem 2. rozsudku spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem pod body 2., 10. a 11. rozsudku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, dílem pod body 4. a 12. rozsudku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a dílem pod body 1. až 11. rozsudku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že „1. dne 25.7.2016 v době kolem 17.45 hod. v P., ul. K., v budově K. Office Center, předstíral, že je spolupracovníkem Úřadu vlády ČR - Odboru pro sociální začleňování, který má v XY. patře budovy kanceláře, a že se potřebuje dostat do kanceláře č. XY, kdy využil omylu uklízečky, která mu v domnění, že jde skutečně o zaměstnance Úřadu vlády ČR, otevřela univerzálním klíčem vstupní dveře do XY. patra a dále dveře kanceláře č. XY, čímž mu umožnila vstup do kanceláře, do které neoprávněně vnikl a ze stolu odcizil volně položený notebook zn. HP ProBook 640 G1-14", v.č. XY v hodnotě 4 900 Kč a notebook zn. HP ProBook 6465B 14", v.č. XY v hodnotě 3.000,- Kč, čímž poškozenému Úřadu vlády České republiky, IČ: 00006599, způsobil škodu v celkové výši 7.900,- Kč,

2. v době od 13.15 hod. dne 25. 7. 2016 do 08.15 hod. dne 26. 7. 2016 v P., ul. K., v budově K. Office Center, se pokusil neoprávněně vniknout do prostor společnosti Broker Consulting s úmyslem zde něco odcizit, a to tak, že blíže nezjištěným způsobem vnikl do budovy A, následně blíže nezjištěným předmětem ve XY. patře budovy poškodil vstupní dveře společnosti Broker Consulting v oblasti zámku, kování, kliky a kovové zárubně, avšak dovnitř kanceláře se nedostal a k odcizení nedošlo, čímž poškozené společnosti K. Office Center s.r.o., IČ: 28446747, způsobil škodu na poškození v celkové výši 9.579,- Kč,

3. v době od 16.30 hod. dne 9. 8. 2016 do 08.00 hod. dne 10. 8. 2016 v P., ul. J., nezjištěným způsobem překonal elektronicky uzamčené dveře ve XY. patře kancelářské budovy a vnikl do kanceláře spol. LMC s.r.o., z níž odcizil na stolech volně položený notebook zn. LENOVO T440, v.č. XY v hodnotě 12 100 Kč, notebook zn. LENOVO T440, v.č. XY v hodnotě 13 500 Kč, notebook zn. LENOVO T450, v.č. XY v hodnotě 16 000 Kč a notebook zn. LENOVO T440P, v.č. XY v hodnotě 9 700 Kč, čímž poškozené společnosti LMC s.r.o., IČ: 26441381, způsobil škodu v celkové výši 51.300,- Kč,

4. dne 13. 9. 2016, v době od 10.29 hod. do 10.30 hod., v P., V. nám. XY, nezjištěným způsobem překonal elektronicky uzamčené vchodové dveře v XY. patře budovy a následně z kanceláří spol. Digonlabs odcizil poškozenému T. R., nar. XY na stole volně položenou peněženku bez hodnoty, která obsahovala občanský průkaz, řidičský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny VZP, průkaz MHD Lítačka, přístupovou kartu do objektu, osvědčení o registraci vozidla, 4ks zákaznických karet, vše na jméno T. R., finanční hotovost ve výši 3.000,- Kč, platební kartu VISA č. XY vydanou ČSOB na jméno T. R., platební kartu Mastercard č. XY vydanou ČSOB na jméno T. R. a platební kartu VISA č. XY vydanou mBank na jméno T. R., dále poškozenému M. Š., nar. XY odcizil na stole volně položenou peněženku bez hodnoty, která obsahovala občanský průkaz, řidičský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny VZP, průkaz MHD Opencard, přístupovou kartu do objektu, vše na jméno M. Š., finanční hotovost ve výši 1 000 Kč, platební kartu Mastercard č. XY vydanou ČSOB na jméno M. Š. a platební kartu Mastercard č.XY vydanou AirBank na jméno M. Š. a poškozenému Ľ. W., nar. XY odcizil na stole volně položenou peněženku bez hodnoty, která obsahovala občanský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny VZP, průkaz MHD Opencard, přístupovou kartu do objektu, vše na jméno Ľ. W., finanční hotovost ve výši 500 Kč, platební kartu Mastercard č. XY vydanou na jméno Ľ. W. a platební kartu Mastercard č. XY vydanou na jméno Ľ. W., přičemž faktická škoda poškozeným nevznikla, neboť při odchodu z budovy obviněného zadrželi, a ten jim po výzvě všechny odcizené věci vrátil,

5. dne 26. 9. 2016 v době kolem 13.05 hod. v P., ul. V J., využil nepřítomnosti zaměstnanců spol. Film Europe a z volně přístupné kanceláře této společnosti, nacházející se ve XY. patře budovy odcizil na stole volně položený notebook zn. Apple MC Book Pro, v.č. XY v hodnotě 18 800 Kč, čímž poškozenému J. H., nar. XY, způsobil škodu v celkové výši 18.800,- Kč,

6. dne 12.10.2016, v době od 16.23 hod. do 16.40 hod., v P., ul. N. P., využil nepřítomnosti F. I. a z volně přístupné kanceláře ve XY. patře budovy mu z batohu zavěšeném na židli odcizil notebook zn. Lenovo ThinkPad X1 Carbon, v.č. XY v hodnotě 14 000 Kč, čímž poškozené společnosti Polyhedron, spol. s r.o., IČ: 26490153, způsobil škodu v celkové výši 14.000,- Kč,

7. dne 2. 11. 2016, v době od 11.00 hod. do 11.28 hod., v P., ul. J., nezjištěným předmětem překonal uzavření elektronicky uzamčených dveří do spol. Operátor ICT a následně z kanceláře v XY. patře odcizil volně přístupný notebook zn. Lenovo Yoga, v.č. XY v hodnotě 14 000 Kč a bezdrátový set zn. Logitech v hodnotě 300,- Kč, čímž poškozené společnosti Operátor ICT, a.s., IČ: 02795281, způsobil celkovou škodu ve výši 14. 300,- Kč,

8. dne 11. 11. 2016, v době od 12.11 hod. do 12.16 hod., v P., ul. N., využil nepozornosti poškozené a v nestřeženém okamžiku jí z volně přístupné místnosti, nacházející se ve XY. patře budovy Chicago, odcizil na stole volně odložený notebook zn. Apple Mac Book, vč. XY v hodnotě 12.000,- Kč, čímž poškozené A. M., nar. XY, způsobil celkovou škodu ve výši 12.000,- Kč,

9. dne 1. 12. 2016, v době od 11.46 hod. do 12.35 hod., v P., ul. D., využil nepřítomnosti poškozeného a v nestřeženém okamžiku mu z volně přístupné kanceláře spol. Everesta, nacházející se ve XY. patře budovy, odcizil na stole volně položený notebook zn. Lenovo E31-70, v.č. XY v hodnotě 7 000 Kč, čímž poškozenému D. J., nar. XY, způsobil celkovou škodu ve výši 7.000,- Kč,

10. dne 5. 12. 2016, v době od 17.10 hod. do 18.10 hod., v P., ul. V., nezjištěným předmětem překonal elektronicky uzamčené vstupní dveře do kancelářských prostor v XY. patře budovy, přičemž tyto dveře poškodil a následně z kanceláře č. XY odcizil na stole volně položený notebook zn. MSI GP 60, výr. číslo XY v hodnotě 8 500 Kč a notebook zn. Dell Latitude E5440, výr. číslo XY v hodnotě 14 500 Kč, vše ke škodě spol. CPI Hotels, dále z kanceláře č. XY odcizil na stole volně položený notebook zn. Dell Latitude E5450, výr. číslo XY v hodnotě 8 000 Kč ke škodě spol. CPI Services, z kanceláře č. XY odcizil na stole volně položený notebook zn. Dell Latitude E7250, výr. číslo XY v hodnotě 15.000,- Kč ke škodě spol. CPI Hotels, a dále nezjištěným předmětem bez poškození překonal elektronicky uzamčené vstupní dveře do prostor v XY. patře budovy a následně z kanceláře společnosti Mobilpohotovost odcizil na stole položený mobilní telefon zn. Doro Liberto 825, IMEI XY, zapůjčený od spol. XCorp CZ s.r.o. v hodnotě 7.890,-Kč, čímž poškozené společnosti CPI Hotels, a.s., IČ: 47116757, způsobil celkovou škodu ve výši 38.000,- Kč, poškozené společnosti CPI Services, a.s., IČ: 28474651, způsobil celkovou škodu ve výši 8.000,- Kč, poškozené společnosti XCorp s.r.o., IČ: 24678759, způsobil celkovou škodu 7.890,-Kč a poškozením vstupních dveří způsobil poškozené společnosti Marissa West, a.s., IČ: 24832502, škodu v celkové výši 17.393,- Kč,

11. dne 22.12.2016, v době od 14.45 hod. do 14.55 hod., v P., ul. Ž., ve XY. patře kancelářské budovy, za použití násilí překonal uzamčené dveře kanceláře č. XY, které poškodil, a následně z kanceláře odcizil na stole volně položený notebook zn. Lenovo ThinkPad E550, v.č. XY v hodnotě 7 000 Kč ke škodě společnosti Astro International CZ, s.r.o., dále za použití násilí překonal uzamčené dveře kanceláře č. XY, které poškodil, a následně z kanceláře odcizil na stole volně položený notebook zn. HP 250G4, v.č. XY, a konektor k myši zn. Genius NX-7000 v hodnotě 4 570 Kč ke škodě společnosti LPP Investment s.r.o., čímž poškozené spol. Astro International CZ, s.r.o., IČ: 28341775 způsobil celkovou škodu ve výši 7.000,- Kč, poškozené společnosti LPP Investment s.r.o., IČ: 04296044, způsobil celkovou škodu ve výši 4.570,- Kč a poškozením vstupních dveřích do kanceláří způsobil poškozené společnosti Školská 3 s.r.o., IČ: 26510677, škodu v celkové výši 15.503,- Kč,

12. dne 5. 1. 2017, v době od 12.02 hod. do 12.22 hod., v Č. B., Ž., využil nepřítomnosti zaměstnanců společnosti Alpha Supplies s.r.o. a z volně přístupné kanceláře administrativního oddělení, nacházející se ve XY. patře budovy č. XY, odcizil z kabelky poškozené M. L., kterou měla volně položenou pod pracovním stolem, peněženku v hodnotě 150 Kč, která obsahovala občanský průkaz, řidičský průkaz, průkaz zdravotního pojištění VZP, vše na jméno M. L., finanční hotovost ve výši 1 400 Kč, platební kartu vydanou ČSOB na jméno M. L., čímž poškozené M. L., nar. XY, způsobil celkovou škodu ve výši 1.550,- Kč, a dále ve stejnou dobu na stejném místě odcizil z kabelky poškozené M. M., kterou měla volně položenou pod vedlejším pracovním stolem, peněženku v hodnotě 250 Kč, která obsahovala průkaz zdravotního pojištění OZP vydaný na jméno M. M., platební kartu č. XY a platební kartu č. XY, obě vydané Raiffeisenbank na jméno M. M., 4 ks jídelních kupónů Sodexo pass v celkové hodnotě 200 Kč, finanční hotovost ve výši 600 Kč a finanční hotovost ve výši 40 €, což dle tehdy aktuálního kurzu ČNB odpovídalo částce 1 080,80 Kč, čímž poškozené M. M., nar. XY, způsobil celkovou škodu ve výši 2.131,- Kč,

13. dne 5. 1. 2017, v době od 16.58 hod. do 17.05 hod., v Č. B., P., využil nepřítomnosti zaměstnanců spol. O2 Family, s.r.o., a z volně přístupné kanceláře č. XY, nacházející se ve XY. patře budovy, odcizil na stole volně položený notebook zn. zn. Dell Vostro 3550, v.č. XY v hodnotě 4 500 Kč, notebook zn. Dell Vostro 2521, v.č. XY v hodnotě 3 000 Kč a notebook zn. Dell Vostro 3300, v.č. XY v hodnotě 3 500 Kč, čímž poškozené společnosti O2 Family, s.r.o., IČ: 24215554, způsobil celkovou škodu ve výši 11.000,- Kč,

14. dne 20.1.2017, v době od 10.30 hod. do 10.45 hod., v Č. B., L., využil nepřítomnosti poškozeného M. K. a z volně přístupné kanceláře č. XY, nacházející se ve XY. patře budovy, odcizil na stole volně položený notebook zn. Lenovo G510 v.č. XY v hodnotě 12 000 Kč, čímž poškozenému M. K., nar. XY, způsobil celkovou škodu ve výši 12.000 Kč,

a tímto jednáním způsobil celkovou škodu na odcizených věcech ve výši nejméně 221.941,- Kč a škodu poškozením ve výši nejméně 42.475,- Kč,

a tohoto jednání se dopustil navzdory tomu, že dne 22. 9. 2014 byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6T 101/2014, který nabyl právní moci dne 21. 10. 2014, pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 trestního zákoníku mimo jiné k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, který vykonal trestu 22. 7. 2016, a k trestu zákazu pobytu na území hl. m. P. v délce trvání 24 měsíců.“

Za uvedené jednání byl obviněný J. N. odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci a to: jednoho kusu černé tašky na notebook HP s popruhem.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným škodu v těchto výších:
Kodaňská Office Center, IČ: 284 46 747, se sídlem Kodaňská 1441, 101 00 Praha 10 – Vršovice, ve výši 1.973 Kč,
LMC s. r. o., IČ: 264 41 381, se sídlem Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7, ve výši 51.300 Kč,
J. H., nar. XY, bytem XY, fakticky bytem XY, ve výši 18.800 Kč,
Polyhedron spol. s r. o., IČ: 264 90 153, se sídlem Doubecká 570, 198 00 Praha 9, ve výši 14.000 Kč,
Operátor ICT, a. s., IČ: 027 95 281, se sídlem Jungmannova 36/61, 110 00 Praha 1, ve výši 14.300 Kč,
A. M., nar. XY, bytem XY, ve výši 12.000 Kč,
D. J., nar. XY, ve výši 7.000 Kč,
CPI Services a. s., IČ: 284 74 651, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha 1, ve výši 8.000 Kč,
Kooperativa pojišťovna a. s., IČ: 471 16 617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, ve výši 38.000 Kč,
Marissa West, a.s., IČ: 248 32 502, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha 1, ve výši 10.000,- Kč,
LPP Investment s. r. o., IČ: 042 96 044, se sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1, ve výši 4.570 Kč,
Astro International CZ, IČ: 283 41 775, se sídlem Žerotínova 1133/32, 130 00 Praha 3, ve výši 7.000 Kč,
Školská 3 s. r. o., IČ: 265 10 677, se sídlem Plzeňská 155/113, 150 00 Praha 5, ve výši 10.000 Kč,
M. L., nar. XY, bytem XY, fakticky bytem XY, ve výši 1.550 Kč,
M. M., nar. XY, bytem XY, ve výši 2.131 Kč,
Úřad vlády ČR, IČ: 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1, ve výši 7.900 Kč.

Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození
M. K., nar. XY, bytem XY,
02 Family s.r.o., IČ: 242 15 554, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4,
CPI Hotels a.s., IČ: 471 16 757, se sídlem Bečvářova 2081/14, 100 00 Praha 10,
odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli tito poškození:
LMC s. r. o., IČ: 264 41 381, se sídlem Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7,
J. H., nar. XY, bytem XY, fakticky bytem XY,
Polyhedron spol. s r. o., IČ: 264 90 153, se sídlem Doubecká 570, 198 00 Praha 9,
Operátor ICT, a. s., IČ: 027 95 281, se sídlem Jungmannova 36/61, 110 00 Praha 1,
A. M., nar. XY, bytem XY,
D. J., nar. XY, bytem XY,
Astro International CZ, IČ: 283 41 775, se sídlem Žerotínova 1133/32, 130 00 Praha 3,
LPP Investment s. r. o., IČ: 042 96 044, se sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1,
M. M., nar. XY, bytem XY,
CPI Services a. s., IČ: 284 74 651, se sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha 1,
Kooperativa pojišťovna a. s., IČ: 471 16 617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8,
odkázáni se zbytky svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. 2 T 38/2017, podal obviněný J. N. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 5 To 361/2018, tak, že ho podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 5 To 361/2018, podal následně obviněný J. N. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný J. N. ve svém dovolání shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále namítl, že podle jeho názoru není u skutků specifikovaných v rozsudku splněn obligatorní znak nutný k naplnění jeho trestní odpovědnosti, a to naplnění objektivní stránky výše uvedených trestných činů. Způsob, jakým nalézací soud, a následně i odvolací soud hodnotily důkazy je v extrémním rozporu s jejich obsahem. Dále uvedl, že soudy zjištěné skutky nejsou trestnými činy, neboť konstruují odpovědnost obviněného za následek, avšak opomíjí nutnost jednání a příčinnou souvislost mezi jednáním a následkem. Dále v rámci dovolání rozebíral provedené důkazy – kamerové záznamy a výpovědi svědků, přičemž konstatoval, že ani jedno z rozhodnutí neobsahuje náležité odůvodnění, které by konkretizovalo, ke kterému ze 14 skutků ten který svědek při hlavním líčení vypovídal. V této souvislosti vyjádřil názor, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Na základě výše uvedeného pak dovodil, že soudy obou stupňů spíše posuzovaly jeho trestní minulost, než aby se řádně zabývaly provedenými důkazy. Rovněž uvedl, že celková škoda byla v přípravném řízení zjišťována na základě odborných vyjádření, obviněný však pochybuje o nezávislosti takového posouzení. Dále vytkl, že byly porušeny zásada materiální pravdy a princip presumpce neviny.

Ohledně trestu uvedl, že jde o trest nepřiměřeně zostřený nad rámec spravedlivého potrestání za spáchané skutky, tj. jedná se o uložení trestu exemplárního. V tomto dovolatel rovněž shledal porušení principu spravedlivého procesu.

Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, aby zrušil rovněž rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. 2 T 38/2017, a aby věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství podáním ze dne 6. 3. 2019 Nejvyššímu soudu sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat a současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl ve věci za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.

Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu zjistil, že obviněný J. N. sice podal dovolání z důvodu podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného, v jejichž rámci namítal nesprávné hodnocení důkazů [konkrétně výpovědí (blíže nekonkretizovaných) svědků, kamerových záznamů, odborných vyjádření, znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví stavebnictví - poruchy staveb] a vytýkal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. V podaném dovolání obviněný J. N. neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav byl nesprávně právně posouzen, pokud byl kvalifikován jako pokračující přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku [dílem pod bodem 2. rozsudku spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem pod body 2., 10. a 11. rozsudku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, dílem pod body 4. a 12. rozsudku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a dílem pod body 1. až 11. rozsudku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku]. Pouze takto koncipované námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání, pokud směřovalo proti výroku o vině, na námitkách, podle kterých není osobou totožnou s pachatelem útoků uvedených v bodech 1-14. V tomto ohledu obviněný namítal, že z důkazů nevyplývá, že by byl pachatelem. Tyto námitky mají vyloženě skutkovou povahu, tím pádem stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Obviněný nesouhlasil se způsobem, jak soudy v meritorním rozhodnutí hodnotily provedené důkazy, neboť podle jeho názoru přetrvávaly ve věci pochybnosti a bylo namístě aplikovat zásadu in dubio pro reo. Námitka obviněného týkající se porušení uvedené zásady nemůže naplňovat zvolený dovolací důvod, ale ani žádný jiný, neboť směřuje výlučně do skutkových zjištění soudů a proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Pravidlo in dubio pro reo má vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci. Je tudíž zjevné, že pravidlo má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových a jako takové není způsobilé naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani žádný jiný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1572/2016).

Pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani pod žádný jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř. nelze podřadit námitky směřující do hodnocení výpovědí svědků a rozsahu dokazování. V hodnocení důkazů soudy prvního a druhého stupně přitom nelze shledat žádné rozpory, natož extrémní, neboť zcela v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. byly provedeny veškeré důkazy potřebné pro meritorní rozhodnutí a následně je podle § 2 odst. 6 tr. ř. soudy pečlivě hodnotily jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemných souvislostech v souladu s pravidly formální logiky a zásadou volného hodnocení důkazů, čímž dospěly ke správným skutkovým závěrům odpovídajícím výsledkům dokazování. Nejvyšší soud neshledal existenci extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy, ani jiné porušení práva na spravedlivý proces, které by mohlo opodstatnit jakýkoliv zásah Nejvyššího soudu do zjištěného skutkového stavu soudy obou stupňů.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Zjištění soudů mají v důkazech odpovídající obsahovou oporu. Soudy srozumitelně, jasně a logicky přijatelně vysvětlily, z čeho čerpaly zjištění, že se obviněný dopustil předmětného jednání, tj. přisvojil si cizí věci způsobem popsaným ve skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně. Soudy v tomto kontextu poukázaly na výpovědi slyšených svědků, které důvodně hodnotily jako věrohodné, na kamerové záznamy a na listinné důkazy – protokol o zadržení obviněného, usnesení o vrácení věcí, odborná vyjádření, znalecký posudek z oboru ekonomika atd. Ohledně odborných vyjádření, jimiž byly zjištěny hodnoty odcizených věcí, lze podotknout, že zpracovatelé odborných vyjádření měli potřebnou způsobilost k jejich podání. Odborné vyjádření obsahuje nejen předkládané závěry, ale také konkrétní a ověřitelné vysvětlení postupu, jimiž zpracovatelé k učiněným závěrům dospěli. Z ničeho nelze vyvozovat nepoužitelnost odborného vyjádření jako důkazu. Skutková zjištění soudů nejsou výsledkem svévolného postupu soudů při hodnocení důkazů, nýbrž naopak postupu zcela v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř. Soudy učinily skutková zjištění logicky navazující na obsah řádně provedených důkazů, bez jakékoli jejich dezinterpretace (viz str. 6-19 rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, resp. str. 5-6 usnesení Městského soudu v Praze). Nesouhlas obviněného se skutkovými zjištěními soudů a s tím, jak hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Pokud jde o výhrady obviněného týkající se zpochybnění správnosti a přesvědčivosti odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů, když uvedl, že neobsahují náležitou konkretizaci, ke kterému ze 14 skutků ten který svědek při hlavním líčení vypovídal, lze konstatovat, že touto námitkou toliko polemizuje s rozsahem a kvalitou odůvodnění soudních rozhodnutí, přičemž nepředkládá žádnou relevantní argumentaci, z níž by bylo možno dovodit věcnou nesprávnost samotného výroku soudních rozhodnutí. Nejvyšší soud připomíná, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (srov. § 265 odst. 4 tr. ř.). Jen pro úplnost tak lze dodat, že pokud jde o rozsudek soudu prvního stupně, jsou částečně důvodné námitky, jimiž obviněný poukazuje na jeho stručnost a spíše schematičnost, než aby obsahoval vyčerpávající odůvodnění jednotlivých rozsudečných výroků, hodnocení provedených důkazů a obhajoby obviněného. Nicméně lze konstatovat, že ačkoli předmětný rozsudek ne zcela odpovídá požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 125 odst. 1 tr. ř., odvolací soud shledal, že není nepřezkoumatelným, neboť byť heslovitý a schematicky odůvodněný, lze z něho vysledovat nosné myšlenky, na kterých soud prvního stupně založil svá skutková zjištění, jakým důkazům uvěřil a i jakým způsobem se vypořádal s obhajobou obviněného.
Nejvyšší soud v posuzované věci rovněž neshledal (jak je výše uvedeno) žádný rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním, natož rozpor extrémní ve smyslu judikatury Ústavního soudu, přičemž konstatuje, že i přes výše citované nedostatky, nelze soudní rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelná, ani nedošlo k porušení práva obviněného na spravedlivý proces.


Obviněný J. N. uplatnil v dovolání také námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu. Tyto námitky ovšem stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to i v té jeho alternativě, která je vymezena jako „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“, míněno jiné, než je právní posouzení skutku. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu ve vztahu ke stanovení druhu či výměry trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení ve smyslu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky přiměřenosti trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, že měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (k uvedenému viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). To platí přesto, že otázka přiměřenosti trestu je záležitostí aplikace hmotného práva, zejména ustanovení § 38 – § 39, § 41 – § 42 tr. zákoníku.

Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku vad výroku o vině, lze tedy samotný výrok o uložení trestu dovoláním napadat z hmotněprávních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný J. N. neuplatnil a evidentně to ani nepřicházelo v úvahu. Trest odnětí svobody na 36 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou mu byl uložen jako přípustný druh trestu ve výměře, která spadá do rámce zákonné trestní sazby stanovené v § 205 odst. 3 tr. zákoníku v rozpětí od jednoho roku do pěti let. Trest uložený obviněnému je v polovině zákonné sazby a nelze ho pokládat za trest nepřiměřený, či dokonce nezákonný.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotněprávním dovolacím důvodem. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je zvláštním hmotněprávním dovolacím důvodem stanoveným ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z tohoto vzájemného vztahu obou dovolacích důvodů logicky vyplývá, že napadnout samotný výrok o uložení trestu kvůli porušení hmotného práva je možné zásadně jen s použitím zvláštního dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Výklad, který by připouštěl namítanou nepřiměřenost uloženého trestu jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., by byl nelogický, neboť by činil ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. bezpředmětným, nadbytečným a nefunkčním. Při naznačeném výkladu by uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu bylo vždy „jiným nesprávným hmotněprávním posouzením“ podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., takže ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. by postrádalo jakýkoli smysl.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek není určeno ke korekcím výroku o uložení trestu z hlediska jeho přiměřenosti, ale jen k nápravě nejzávažnějších vad spočívajících v uložení nepřípustného druhu trestu nebo v uložení trestu ve výměře mimo zákonné meze.


Námitky obviněného J. N. na adresu výroku o trestu, který mu byl uložen, se opíraly o jeho názor, že uložený trest je nepřiměřeně přísný. Takové námitky ovšem nejsou dovolacím důvodem.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl v této věci uplatnitelný ve variantě spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Tato konstrukce je založena na tom, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tu je vázán na některý z dalších dovolacích důvodů, v daném případě na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z uvedené vázanosti logicky vyplývá, že pokud uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak nejsou dovolacím důvodem ani podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného J. N. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.


Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 10. 4. 2019


JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu