Rozhodnutí NS

20 Nd 462/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/15/2019
Spisová značka:20 Nd 462/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.462.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Nd 462/2018-25


USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného města Kuřim, se sídlem v Kuřimi, Jungmannova č. 968/75, identifikační číslo osoby 00281964, proti povinnému B. S. C., narozenému XY, bytem XY, pro 1 000 Kč, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 19 EXE 2339/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 19 EXE 2339/2018, projedná a rozhodne Okresní soud Brno-venkov.

O d ů v o d n ě n í :

Oprávněný podal k soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Josefu Cingrošovi, Exekutorský úřad Brno-město, exekuční návrh k vymožení pohledávky ve výši 1 000 Kč podle rozhodnutí Městského úřadu K., Odboru obecního živnostenského úřadu, ze dne 1. října 2015, č. j. MK/12961/15/OŽÚ, a navrhl, aby soud pověřil provedením exekuce soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše. V exekučním návrhu oprávněný uvedl bydliště povinného XY, a sídlo podnikání XY.

Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 27. listopadu 2018, č. j. 19 EXE 2339/2018-19, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po doručení tohoto usnesení oprávněnému bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Rozhodnutí odůvodnil tím, že živnostenské oprávnění povinného k provozování živnosti se sídlem XY bylo zrušeno, lustrací ISZR a CEO nebyly nalezeny žádné záznamy o pobytu povinného v České republice a oprávněný uvedl, že mu není známo, kde má povinný majetek.

Podle § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále též jen „e. ř.“), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 e. ř. se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tedy na místě, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Nejvyšší soud proto po předložení věci Okresním soudem v Brno-venkov podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, že věc projedná a rozhodne Okresní soud Brno-venkov, u něhož bylo řízení zahájeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 15. 1. 2019


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu