Rozhodnutí NS

8 Tdo 383/2016

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:10/11/2016
Spisová značka:8 Tdo 383/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:8.TDO.383.2016.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Neslučitelnost trestních sankcí
Peněžitý trest
Trest propadnutí majetku
Ukládání trestu
Zásada přiměřenosti trestní sankce
Dotčené předpisy:§ 265o odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.




8 Tdo 383/2016-124



U S N E S E N Í


Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu rozhodla dne 11. 10. 2016 v řízení o dovoláních obviněných M. Š., I. K., R. M., A.R. S.a J. M. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 4 To 44/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 45 T 1/2014, takto:

Podle § 265o odst. 1 tr. ř. se na dobu, než bude rozhodnuto o podaných dovoláních, odkládá výkon trestu propadnutí majetku podle § 66 odst. 1 tr. zákoníku uloženého rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 4 To 44/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2015, sp. zn. 45 T 1/2014 obviněnému M. Š., a to nemovitostí parcela – orná půda o výměře 2116 m2, parcela – orná půda o výměře 6367 m2, parcela – orná půda o výměře 319 m2, parcela – orná půda o výměře 3850 m2, parcela – vodní plocha o výměře 243 m2, vše v obci H.n.B., katastrální území H.n.B., zapsané na LV , obviněnému I.K., nemovitostí bytová jednotka v bytovém domě, podíl o velikosti 2804/1198872 na společných částech domu, vše v obci B.– katastrální území L., zapsáno na LV, podíl o velikosti 1402/598569 na budově – bytový dům na parcele , LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, v obci B.– katastrální území L., zapsáno na LV, podíl o velikosti 2804/1197138 na jednotce P 577/25 – jiný nebytový prostor – prodejna v bytovém domě L., zapsáno na LV, na parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV, parcele, LV a jejího podílu na společných částech domu v obci B.- katastrální území L., zapsáno na LV, podíl o velikosti 1402/598569 na parcele o velikosti 11 m2 – ostatní plocha, podíl o velikosti 1402/598569 na parcele o velikosti 8 m2 – ostatní plocha, podíl o velikosti 1402/598569 na parcele o velikosti 7 m2 – ostatní plocha, podíl o velikosti 1402/598569 na parcele o velikosti 25 m2 – ostatní plocha, vše v obci B.- katastrální území L., zapsáno na LV , obviněnému R. M., nemovitostí 1/3 podíl na parcele – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 478 m2, 1/3 podíl na parcele – zahrada o výměře 1474 m2, 1/3 podíl na parcele – ostatní plocha o výměře 145 m2, 1/3 podíl na budově – rodinný dům na parcele, vše v obci Č.T.– katastrální území H. Ž., zapsané na LV a obviněné A. R. S., nemovitostí parcela – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 107 m2, parcela – zahrada o výměře 626 m2, parcela – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 49 m2, rodinný dům na parcele, garáž bez č. p. na parcele , vše v obci Č.T.- katastrální území M.u Č.T., zapsáno na LV .

Odůvodnění:

Nejvyššímu soudu byla předložena dovolání obviněných M. Š., I. K., R. M.a A. R.. S.(společně s dovoláním obviněného J. M., jehož se toto rozhodnutí netýká), jež podali proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 4 To 44/2015, který rozhodl o jejich odvoláních podaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2015, sp. zn. 45 T 1/2014, jímž byli uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku a odsouzeni k trestům odnětí svobody, zákazu činnosti.

Tato dovolání obviněných M. Š., I. K., R. M.a A. R. S. směřující proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, jenž z podnětu jejich odvolání, ale zejména z podnětu odvolání státního zástupce uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil tak, že jej v bodě I. podle § 258 písm. d), písm. e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil ve výrocích o trestech uložených všem obviněným.
V bodě II. podle § 259 odst. 3, odst. 4 tr. ř. ohledně zrušené části rozsudku soudu prvního stupně při nezměněném výroku o vině rozhodl tak, že obviněné znovu podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku odsoudil tak, že obviněnému M. Š. uložil trest odnětí svobody v trvání pěti roků a šesti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu čtyř roků. Podle § 66 odst. 1 tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí majetku, a to nemovitostí označených ve výroku tohoto rozsudku parcelním číslem, výměrou, katastrálním územím a listem vlastnictví. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku mu za použití § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložil peněžitý trest v celkové výši 500.000 Kč a podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku pro případ, že by peněžitý trest ve stanovené době nebyl vykonán, mu uložil náhradní trest odnětí svobody na jeden rok. Obviněnému I. K. uložil trest odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu čtyř roků. Podle § 66 odst. 1 tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí majetku, a to nemovitostí označených ve výroku tohoto rozsudku parcelním číslem, výměrou, katastrálním územím a listem vlastnictví. Obviněnému R. M. za trestnou činnost, pro niž byl nyní uznán vinným, jakož i za další sbíhající se trestný čin podle § 148 odst. 2, 3 písm. a), c) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 72 T 113/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 4 To 371/2014, uložil podle § 43 odst. 2 souhrnný trest odnětí svobody v trvání sedmi roků a šesti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu osmi roků. Podle § 66 odst. 1 tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí majetku, a to nemovitostí označených ve výroku tohoto rozsudku parcelním číslem, výměrou, katastrálním územím a listem vlastnictví. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 72 T 113/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 4 To 371/2014, jakož i další rozhodnutí na toto rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněnou A. R. S. odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu čtyř roků. Podle § 66 odst. 1 tr. zákoníku jí uložil trest propadnutí majetku, a to nemovitostí označených ve výroku tohoto rozsudku parcelním číslem, výměrou, katastrálním územím a listem vlastnictví. Obdobně rozhodl rovněž ohledně obviněného J. M.
V bodě III. odvolání obviněných M. Š., I. K., R. M., A. R. S.a J. M. podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali obvinění M. Š. podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., obviněný I. K. podle § 265b odst. 1 písm. d), h), g), l) tr. ř. a obvinění R. M. a A. R. S. podle § 265b odst. 1 písm. d), h) tr. ř. dovolání. Všichni tito obvinění ve svých dovoláních napadají výrok o uložených trestech propadnutí majetku zásadně proto, že tvrdí, že jim byl tento uložen odvolacím soudem v rozporu se zákonným vymezením tohoto trestu v § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku a že pro jeho uložení nebyly z důvodů, které v dovoláních podrobně rozvedli, v jejich majetkových poměrech dostatečné podklady s tím, že navíc odvolací soud ani tyto poměry nezjišťoval. Za zásadní pochybení přitom považovali, že je soud při veřejném zasedání nevyslechl, a tudíž nemohl mít podklad pro své rozhodnutí ve smyslu § 66 odst. 3 tr. zákoníku. Odvolací soud proto nemohl zjistit s ohledem na charakter tohoto trestu jeho dopad do jejich majetkové sféry, popř. i do sféry jejich rodin a dalších osob, neboť bylo nutné zvlášť pečlivě posuzovat majetkové a rodinné poměry pachatele ve vztahu k trestu propadnutí majetku, jeho závazky a oprávněné zájmy poškozeného, jak ukládá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 14. 8. 1961, sp. zn. 7 Tz 20/61 (uveřejněné pod č. 46/1961 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poté, co se předsedkyně senátu Nejvyššího soudu seznámila s obsahem spisu a důvody, pro které obvinění na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolání podali, dříve než bude ve věci meritorně rozhodováno, přihlédla předběžně k povaze vytýkaných vad a připustila možnost, že jsou v této trestní věci splněny podmínky pro to, aby byl obviněným M. Š., I. K., R. M. a A. R. S. odložen výkon uloženého trestu propadnutí majetku podle § 265o odst. 1 tr. ř., podle něhož před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Podle tohoto ustanovení se postupuje zpravidla tehdy, jsou-li dány takové konkrétní okolnosti vyplývající z podaného dovolání nebo z obsahu spisu, pro které – zejména s ohledem na možný výsledek dovolacího řízení – není vhodné uskutečnit výkon rozhodnutí napadeného dovoláním.

Vzhledem k tomu, že předsedkyně senátu Nejvyššího soudu v přezkoumávané věci shledala naplněná hlediska § 265o odst. 1 tr. ř., a též za situace, kdy nebyl předsedou senátu soudu prvního stupně učiněn návrh na odložení či přerušení výkonu dovoláními napadeného rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř., výkon trestu propadnutí majetku uložený jmenovaným obviněným podle § 66 odst. 1 tr. zákoníku odložila bez toho, aby předjímala výsledek meritorního rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovoláních obviněných, avšak v současném stadiu trestního řízení nelze spolehlivě vyloučit, že by dovolání mohla být shledána v části týkající se nesprávnosti uložených trestů propadnutí majetku důvodnými, a pro takový případ by započetí s jejich výkonem mohlo mít pro obviněné nepříznivé důsledky, které by se dodatečně jen obtížně odstraňovaly.

Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je v tomto výroku výše uvedeno.


Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.


V Brně dne 11. 10. 2016


JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu