Rozhodnutí NS

7 Tdo 430/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:04/10/2019
Spisová značka:7 Tdo 430/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.430.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Krádež
Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
§ 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 430/2019-203


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 10. 4. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný Q. T. T., nar. XY v XY, Vietnamská socialistická republika, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 4 To 242/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 4 T 22/2018, takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání, které podal obviněný Q. T. T., odmítá.

Odůvodnění:


Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 4. 2018, č. j. 4 T 22/2018-131, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na šest měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen peněžitý trest v celkové výměře 30 000 Kč a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody na dva měsíce.

Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný Q. T. T. dopustil uvedeného přečinu v podstatě tím, že dne 12. 7. 2017 ve 13:50 hod. v XY, ul. XY, v hypermarketu Albert, po předchozí dohodě s J. H., který byl v hypermarketu zaměstnán jako ostraha, naložil na prodejní ploše do nákupního vozíku zboží v hodnotě 9 872 Kč, které podle jejich dohody zanechal s vozíkem na prodejně, a odešel s tím, že si pro vozík později přijde. Mezitím J. H. podle předchozí dohody vytlačil vozík přes vstupní turniket i s nezaplaceným nákupem mimo prodejní plochu obchodu a zanechal jej v blízkosti dětského koutku, kam si pro něj téhož dne v 16:17 hod. přišel obviněný a prodejnu s vozíkem i se zbožím bez zaplacení opustil. Tímto jednáním způsobil společnosti Ahold Czech Republic, a. s., škodu odcizením věcí ve výši 9 872 Kč.

Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 29. 8. 2018, č. j. 4 To 242/2018-152, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Nejprve zrekapituloval dosavadní průběh trestního řízení, svou odvolací argumentaci a vytkl odvolacímu soudu, že v rozsudku soudu prvního stupně neshledal žádné vady. Skutková zjištění soudu prvního stupně nejsou dostatečná a též se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Soudy se nedostatečně zabývaly otázkou správného zjištění způsobené škody a neprojevily snahu věc náležitě objasnit. Kamerový záznam nebyl proveden k důkazu úplně, když na něm bylo vidět pouze na tři sekundy osobu s vozíkem.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a přikázal mu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného sdělil, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tedy pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle § 148 odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř. nebo podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, anebo bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz § 253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ (alternativa druhá) představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (alternativa první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

S ohledem na výše uvedené nemohl obviněný naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v první alternativě, neboť tato se týká výhradně případů, v nichž bylo odvolání proti rozsudku zamítnuto nebo odmítnuto z procesních důvodů, jak je rozvedeno shora. Všechna tato rozhodnutí jsou tedy učiněna bez meritorního přezkoumání odvolání obviněného. Odvolání obviněného v projednávané věci však soud druhého stupně zamítl podle § 256 tr. ř., tedy po věcném přezkumu rozsudku soudu prvního stupně podle § 254 odst. 1 tr. ř.

K naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě by došlo, pokud by bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V této alternativě je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. konstruován tak, že je vázán na některý z dalších dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. Obviněný však musí tento další dovolací důvod deklarovat, to znamená výslovně uvést, se kterým dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. spojuje uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Bez toho je dovolání založené toliko na samotném dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovoláním podaným z jiného než zákonného dovolacího důvodu, jak to předvídá ustanovení § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1618/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1464/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 7 Tdo 43/2018). Je rovněž namístě zdůraznit, že námitky obviněného uplatněné v jeho dovolání směřují výhradně proti hodnocení dokazování a jeho rozsahu, a jsou tedy námitkami, kterými se obviněný snaží nastínit jiný průběh skutkového děje, který by svědčil v jeho prospěch a naopak zpochybňuje skutková zjištění tak, jak je uzavřely soudy obou stupňů. Takovéto námitky jsou ryze skutkového charakteru a jako takové by ani nemohly naplnit žádný z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Obiter dictum Nejvyšší soud uvádí, že obviněný ve svém dovolání do značné míry opakuje svoji obhajobu z předchozích fází trestního řízení i z podaného odvolání, s čímž se soudy obou stupňů již vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí a Nejvyšší soud se s jejich argumentací plně ztotožnil.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.


Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 4. 2019

JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu