Rozhodnutí NS

11 Tcu 57/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/21/2018
Spisová značka:11 Tcu 57/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.57.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
11 Tcu 57/2018-21


USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 21. 11. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl, takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. M., nar. XY, rozsudkem Okresního soudu Kežmarok, Slovenská republika, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 7 T 120/2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.




O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Okresního soudu Kežmarok, Slovenská republika, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 7 T 120/2016, který nabyl právní moci téhož dne, byl D. M., uznán vinným zločinem útoku na veřejného činitele podle § 323 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) trestního zákona Slovenské republiky (SR) ve spojení s § 138 písm. a) trestního zákona SR, a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let. Současně byl jmenovanému uložen trest vyhoštění z území SR na dobu 5 (pěti) let a trest zákazu činnosti řízení všech motorových vozidel na dobu 24 (dvacetičtyř měsíců). Daný trest byl uložen jako souhrnný za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Kežmarok ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. 1 T 72/2016.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti tím, že dne 27. 5. 2016 řídil motorové vozidlo zn. Audi A6 po státní silnici 1/66 v obci H., okres K., kde se ho pokoušela zastavit k běžné kontrole vozidel dvojčlenná policejní hlídka ve složení M. K. a T. Z., avšak odsouzený ignoroval pokyn, aby s vozidlem odbočil a zastavil na odstavné ploše, a naopak zvýšil rychlost vozidla a pokračoval v jízdě směrem k T. Z., který musel uskočit, aby se vyhnul srážce s vozidlem a odsouzený pokračoval v rychlé a nebezpečné jízdě, při které porušoval dopravní předpisy a nerespektoval dopravní značení, dokud ho nezastavila jiná policejní hlídka, před kterou se snažil z vozidla uprchnout a proto proti němu byly použity donucovací prostředky. V podrobnostech lze při popisu skutkového děje odkázat na předmětný rozsudek Okresního soudu Kežmarok ve věci sp. zn. 7 T 120/2016 (č. l. 2).

Vzhledem ke skutečnosti, že shora uvedeným rozsudkem Okresního soudu Kežmarok bylo rozhodnuto o uložení souhrnného trestu k rozsudku Okresního soudu Kežmarok ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. 1 T 72/2016, přičemž posledně uvedené rozhodnutí nebylo navrhovatelem předloženo, vyžádal si Nejvyšší soud od příslušného slovenského orgánu dotčený rozsudek. Z něj vyplývá, že D. M. byl dne 13. 10. 2016 uznán vinným přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 360 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákona SR ve spojení s § 138 písm. a) písm. j), § 139 písm. a) tr. zákona SR a byly mu uloženy tresty odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 24 měsíců a vyhoštění z území SR na dobu 2 let, jakož i ochranné opatření v podobě zabrání věci – plynové pistole.

Posledně uvedená trestná činnost spočívala v tom, že D. M. dne 28. 1. 2016 v obci T. udeřil po předchozí hádce v pokoji rodinného domu nezletilou AAAAA (pseudonym), nar. XY, následně vyběhl z domu, z motorového vozidla zn. Škoda Felicia vzal plynovou pistoli a křičel, že je mu všechno jedno, půjde do domu a zastřelí ji, z pistole před domem jedenkrát vystřelil do vzduchu, následně vešel do kuchyně rodinného domu, kde pistolí ohrožoval zde přítomné osoby, křičel, aby si sedly, z kuchyně přešel do druhého pokoje, kde nezletilé AAAAA (pseudonym) hrozil, že ji zabije, přeláme jí ruce a nohy a zbije tak, že ji nikdo nebude chtít a poté ji pistolí udeřil do čela, čímž poškozené způsobil krevní výron a zhmožděnou ránu v čelní oblasti s předpokládanou dobou léčení 7 dní a u nezletilé svým jednáním vzbudil důvodnou obavu o její život a zdraví. V podrobnostech popisu skutkového děje lze opět odkázat na výrokovou část předmětného rozhodnutí.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. Podle daného ustanovení rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to konkrétně přinejmenším zločinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Rovněž v rámci doplněných materiálů k předchozímu trestu, který byl Okresním soudem Kežmarok uložen pod sp. zn. 1 T 72/2016 lze konstatovat, že uvedená trestná činnost je podřaditelná pod znaky skutkové podstaty trestného činu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku. Shora uvedeným jsou tedy naplněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

Je třeba též připomenout, že z hlediska materiálního je postup Nejvyššího soudu opodstatněn druhem a výměrou uložené sankce, zejména nepodmíněného odnětí svobody. Ostatně – jak vyplývá z opisu evidence Rejstříku trestů (č. l. 7 – 9) jmenovaný byl za stále ještě poměrně krátkou dobu své trestní odpovědnosti na území ČR již desetkrát soudně postižen pro různorodou trestnou činnost, která má stupňující se tendenci závažnosti jednání a rovněž na území SR je nutno zopakovat, že stávající trest mu byl ukládán jako trest souhrnný k předchozímu odsouzení Okresním soudem Kežmarok ve věci sp. zn. 1 T 72/2016.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.


Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 11. 2018
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu




Vypracoval:
JUDr. Michael Vrtek, Ph.D.
soudce