Rozhodnutí NS

4 Tdo 143/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:03/05/2019
Spisová značka:4 Tdo 143/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.143.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Důvod dovolání, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku
Počítání lhůt
Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
§ 60 odst. 4 písm. a) tr. ř.
§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
4 Tdo 143/2019-36


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 3. 2019 o dovolání obviněného J. K., nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Vazební věznici České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 4 To 574/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 1 T 79/2018, takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.


Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 1 T 79/2018, byl obviněný J. K. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) uznán vinným ze spáchání přečinů porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 1)] a pokračujícího přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterých se podle skutkových zjištění daného rozsudku dopustil tím, že:

1) dne 14. 7. 2018 kolem 05.00 hod. ve S., okr. J. H., kam přijel osobním automobilem v úmyslu získat vloupáním peníze a jiné vhodné věci, za použití páčidla vnikl do objektu čp. XY patřící Obci S., postupně v jeho zadní části vypáčil za použití přinesených nástrojů vchodové dveře do bytu J. H., dále dveře z chodby do obytných místností, páčil i okno na chodbě, byt prohledal, avšak nic neodcizil, načež po vypáčení dalších dveří vnikl do další části budovy, v níž se nachází prodejna provozovaná Jednotou, spotřební družstvo Jindřichův Hradec, uvnitř poškodil další dvoje dveře, z pokladny vzal finanční hotovost ve výši 1 612 Kč, z vystaveného zboží pak cigarety za 25 761 Kč, alkoholické nápoje za 3 206 Kč a cukrovinky za 1 563 Kč, vše vložil do plastové tašky, když ale zjistil, že na místo přijela policejní hlídka, tašku z objektu vyhodil otevřeným oknem, přičemž došlo nárazem k rozbití jedné láhve s alkoholem za 379 Kč a ke zničení všech cukrovinek, sám se pokusil z místa uprchnout, byl ale zadržen policisty, peníze, cigarety a nepoškozené láhve s alkoholem byly na místě zajištěny a vráceny poškozenému, Obci S. poškozením dveří a oken v objektu způsobil obžalovaný škodu ve výši nejméně 7 200 Kč,

2) na místo uvedeného vloupání v obci S. přijel zapůjčeným osobním automobilem zn. Škoda Octavia, r. z. XY, patrně z H. P., které sám řídil, a dále dne 20. 7. 2018 řídil z J. H. do N. H., kde byl zastaven při silniční kontrole, vlastní osobní automobil zn. Opel Corsa, r. z. XY, přesto, že v roce 2018 byl opakovaně postižen ve správních řízeních sankcemi zákazu činnosti spočívajícími v zákazu řízení všech motorových vozidel, a to poprvé rozhodnutím správního odboru – oddělení přestupků, Magistrátu města České Budějovice, ze dne 26. 4. 2018, čj. SO/7130/2018, které nabylo právní moci dne 19. 5. 2018, jímž mu uvedená sankce byla vedle pokuty stanovena na dobu 12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.

Za uvedené přečiny Okresní soud v Jindřichově Hradci uložil obviněnému podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Pro výkon uloženého trestu byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 let. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci a jiné majetkové hodnoty, a to plastové nákupní tašky o rozměrech 75x55x23 cm bílomodročervené barvy, 1 ks plochého sekáče, 1 ks plochého šroubováku s červenou rukojetí, 1 ks páčidla s plastovou rukojetí, 1 ks pogumované černé rukavice, 1 páru textilních rukavic modré barvy a dále osobního automobilu zn. Opel Corsa DR 110, r. z. XY, VIN XY.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost, aby zaplatil na náhradě škody poškozeným Jednotě, spotřební družstvo v Jindřichově Hradci, se sídlem v Jindřichově Hradci, Vajgar 595/III, IČ 00031879, částku 1 942 Kč a Obci S., částku 7 200 Kč.

Proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 1 T 79/2018, podal obviněný odvolání. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 4 To 574/2018 tak, že ho podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl jako opožděně podané.

Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 4 To 574/2018 podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Podle dovolatele soud druhého stupně pochybil, pokud jeho odvolání zamítl jako opožděné, neboť odvolání podal v zákonné lhůtě. Zdůrazňuje, že odvolání podal včas, když ho ovšem nepředal poštovní přepravě jako zásilku doporučenou, nýbrž jako zásilku obyčejnou. Není jeho vinou, že zásilka byla doručena až po uplynutí zákonné lhůty, když mu nelze přičítat k tíži prodlení pošty, která zřejmě poštovní zásilku vybrala až s odstupem několika dní. Postupem soudu druhého stupně, který zamítl jeho odvolání jako opožděné, tedy došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces.

V závěru podaného dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích a postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. Současně požádal o osvobození od soudního poplatku z dovolání pro svoji nemajetnost.

V době rozhodování Nejvyššího soudu o podaném dovolání státní zástupce nevyužil svého oprávnění podle § 265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení obviněného či obviněné obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

Důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 1 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (§ 265b odst. 1 tr. ř.). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzované věci obviněný namítá, že soud druhého stupně zamítl jeho podané odvolání pro opožděnost, ačkoliv odvolání bylo podáno včas.

Nejvyšší soud především dospěl k závěru, že dovolání je přípustné, neboť dovolatel v dovolání namítá, že jeho odvolání nebylo podáno opožděně, tedy že nebyly splněny zákonné podmínky pro zamítnutí jeho řádného opravného prostředku jako opožděného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2003, sp. zn. 5 Tdo 1135/2003). V dané věci vzhledem ke konkrétnímu obsahu zvolené dovolací argumentace Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265o odst. 2 tr. ř. provedl nezbytné šetření a vyžádal si zprávu od České pošty, Pošty v Litvínově 1 týkající se vybírání poštovních schránek v jejich obvodě včetně toho, zda údaje o dnech a hodině výběru poštovních schránek jsou na předmětných poštovních schránkách uvedeny. Následně přistoupil k posouzení důvodnosti podaných námitek obviněného.

Ze spisového materiálu, zejména napadeného usnesení soudu druhého stupně bylo zjištěno, že podané odvolání bylo zamítnuto pro opožděnost, když z podacího razítka na poštovní zásilce – obálce obsahující odvolání obviněného se podává, že toto bylo předáno poštovní přepravě k doručení soudu druhého stupně dne 18. 10. 2018. Současně bylo zjištěno, že obviněnému, který nebyl v řízení před soudy nižších stupňů zastoupen obhájcem, byl rozsudek soudu prvního stupně doručen do vlastních rukou dne 4. 10. 2018 (viz č. l. 142). Rozsudek obsahoval řádné poučení o právu podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Podle § 60 odst. 1 tr. ř. do lhůty určené podle dní se nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Den, kdy se stala událost určující počátek lhůty, byl den 4. 10. 2018, když tohoto dne byl obviněnému doručen rozsudek soudu prvního stupně. Poslední den lhůty k podání odvolání obviněným připadl na 12. 10. 2018, což byl pracovní den, konkrétně pátek. Odvolání obviněného bylo, jak se podává z předložené obálky, ale i samotného vyjádření obviněného, podáno prostřednictvím pošty. Podle § 60 odst. 4 písm. a) tr. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresována soudu, státnímu zastupitelství nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Poštovní zásilkou se podle § 2 odst.2 písm. a) zákona č. 29/2000 Sb., zákon o poštovních službách, rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána; poštovní zásilkou se rozumí i poštovní balík. Za poštovní zásilku se považuje i dopis zaslaný prostřednictvím pošty. Písemnost podána jako poštovní zásilka je podána ve lhůtě, jestliže je v této lhůtě vhozena do poštovní schránky, předána poštovnímu doručovateli k přepravě poštou, podána u přepážky pošty, ať již jako doporučená nebo obyčejná zásilka. Datum podání poštovní zásilky na poště se pak zjišťuje podle data poštovního razítka na poště nebo v případě doporučené zásilky na podacím lístku nebo ve sporných případech dotazem u poštovního úřadu, kdy zásilka byla předána k poštovní přepravě.

V dané věci byla poštovní zásilka obsahující odvolání podána jako obyčejná zásilka, což je přípustný způsob podání odvolání. Jinak vyjádřeno zákon nevyžaduje, aby odvolání podávané prostřednictvím poštovní přepravy bylo podáno doporučeně. Z podacího razítka je zřejmé, že zásilka měla být podána poštovní přepravě dne 18. 10. 2018. Samotná tato skutečnost nemůže vést k závěru, že zásilka byla podána opožděně, neboť je třeba v případě zpochybňování této skutečnosti provést šetření, kdy byla zásilka předána poštovní přepravě. Jinak vyjádřeno datum uvedené na podacím razítku na poštovní zásilce ještě neznamená, že zásilka byla skutečně podána opožděně (viz přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 1992, sp. zn. 4 Tz 52/92). Jedná se o vyvratitelnou domněnku. Proto v tomto směru bylo Nejvyšším soudem provedeno nezbytné šetření. Ze zprávy České pošty, pobočky Litvínov ze dne 18. 2. a 19. 2. 2018 sp. zn. ČP 22970/2019/P DÚS SČ, což je pošta, která podle podacího razítka převzala uvedenou poštovní zásilku, vyplývá, že nejsou pro nedostatek bližších údajů schopni určit, do které konkrétní poštovní schránky nacházející se v jejich obvodě byla zásilka vhozena, když zároveň ovšem sdělila, že všechny schránky se pravidelně vybírají každý pracovní den a na schránce je vždy uveden den a čas, kdy se poštovní schránky vybírají. Ze zprávy Pošty Litvínov je tedy nepochybné, že pokud by byla zásilka vhozena do poštovní schránky poslední den lhůty k podání odvolání, tak by i tohoto dne byla vybrána. Teoreticky lze připustit, že by zásilka mohla být do poštovní schránky vhozena poté, co byla tato vybrána. V takovém případě by ovšem na zásilce bylo poštovní razítko odpovídající nejbližšímu pracovnímu dni, kdy byla poštovní schránka vybírána. V předmětné věci by se jednalo o datum 15. 10. 2018, což bylo pondělí, když poslední den lhůty k včasnému podání dovolání připadl na pátek 12. 10. 2018. Z poštovního razítka na zásilce je zřejmé, že zásilka byla převzata k poštovní přepravě dne 18. 10. 2018. Navíc je třeba uvést, že na obálce je úplně stejným písmem jakým je vypsána adresa, na kterou měla být poštovní zásilka doručena (Krajský soud v Českých Budějovicích) vypsáno v levém rohu datum 17. 10. 2018. I z tohoto lze dovodit, že zásilka obsahující odvolání obviněného byla k poštovní přepravě podána nejdříve dne 17. 10. 2018, neboť pokud by tohoto dne nebylo odvolání sepsáno, neměl by obviněný důvod předmětné datum na obálku uvádět. Lze tedy uzavřít, že dovolání sice bylo podáno právně relevantním způsobem podřaditelným pod zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ovšem toto je zjevně neopodstatněné, neboť odvolání obviněného bylo prokazatelně podáno jako opožděné.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, „jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné“. Jelikož v posuzované věci jako takové vyhodnotil dovolání obviněného, rozhodl o něm způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku obviněného v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.


Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 5. 3. 2019


JUDr. František Hrabec
předseda senátu



Zpracovala:
JUDr. Marta Ondrušová