Rozhodnutí NS

21 Nd 7/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/07/2019
Spisová značka:21 Nd 7/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.ND.7.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 a 3 o. s. ř.
§ 105 odst. 2 o. s. ř.
§ 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Nd 7/2019-35

USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a. s. se sídlem v Praze, náměstí Junkových č. 2808/2, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému A. K., narozenému XY, naposledy bytem XY, pro 1.608,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1943/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:


Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1943/2018 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.


Odůvodnění:

Soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, exekutorský úřad Šumperk, se sídlem v Zábřehu Masarykovo nám. č. 4/44 podal dne 23. 8. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 6. 8. 2018 žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení povinnosti povinného uložené mu pravomocným a vykonatelným příkazem Českého telekomunikačního úřadu, Odbor pro oblast Praha, ze dne 8. 6. 2018, č. j. ČTÚ-42 612/2017-631/VI.vyř.-KyA a k vymožení nákladů exekučního řízení.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 19. 11. 2018, č. j. 65 EXE 1943/2018 -31, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. V odůvodnění usnesení uvedl, že z výpisů z registru obyvatel a ze základních registrů bylo zjištěno, že povinný nemá v České republice trvalý pobyt ani pobyt cizince, jediný údaj byl evidován pouze o přihlášení k ubytování v době ode dne 3. 1. 2015 do dne 4. 1. 2015 v ubytovně XY a soudu není známo, kde se nachází jeho majetek, proto, s odkazem na ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě je z obsahu spisu zřejmé, že pobyt povinného (který by měl mít trvalé bydliště na Slovensku – XY) na území České republiky není znám. Nelze tak určit soud povinného ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9.2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).

Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce, a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 2. 2019


JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu