Rozhodnutí NS

20 Cdo 4115/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/21/2018
Spisová značka:20 Cdo 4115/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.4115.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Překážka zahájeného řízení (litispendence)
Dotčené předpisy:§ 104 odst. 1 o. s. ř.
§ 83 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 4115/2018-171


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci žalobkyně S. J. (dříve Š.), narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, proti žalované Československé obchodní bance, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, o vyloučení nemovitých věcí z exekuce, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 42 C 243/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2016, č. j. 18 Co 135/2016-86, takto:


Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2016, č. j. 18 Co 135/2016-86, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2016, č. j. 42 C 243/2015-44, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 7. 4. 2016, č. j. 42 C 243/2015-44, kterým Městský soud v Brně zastavil řízení (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl, že se žalobkyni vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (výrok III.); dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Zjistil, že u Městského soudu v Brně je pod sp. zn. 46 C 239/2015 vedeno řízení o žalobě shodného obsahu, jež bylo zahájeno na základě návrhu žalobkyně doručeného soudu dne 14. 10. 2015 elektronicky (e-mailem) s uznávaným elektronickým podpisem. Dne 19. 10. 2015 byl soudu doručen totožný návrh na zahájení řízení formou doporučené písemnosti s datem odeslání 16. 10. 2015 a na jeho základě bylo zahájeno nové řízení pod sp. zn. 42 C 243/2015 (z obsahu podání nevyplývalo, že by se mělo jednat o doplnění žaloby doručené soudu dne 14. 10. 2015). Uzavřel, že zahájení řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 46 C 239/2015 brání tomu, aby mohlo probíhat řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 42 C 243/2015, protože se jedná o naprosto totožné žaloby; namístě je zastavení řízení pro překážku litispendence podle § 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 83 odst. 1 o. s. ř.

Žalobkyně přípustnost dovolání spatřuje v tom, že dovolací soud dosud neřešil otázky, zda soud může ohledně jedné a téže žaloby podané současně elektronicky a v listinné formě vést dvě samostatná řízení, zda v případě, že o jedné a téže žalobě vede soud v důsledku svého administrativního pochybení dvě samostatná řízení, lze toto pochybení soudu napravit tím, že jedno z těchto řízení bude zastaveno pro překážku věci zahájené, anebo je namístě tuto zjevnou nesprávnost a administrativní písemnou chybu opravit ve stejnopise rozhodnutí (opravením nesprávné spisové značky) či vydáním opravného usnesení, případně zda lze tuto situaci vyřešit spojením řízení ke společnému projednání. Uvedla, že jestliže soud jedné a téže žalobě přidělil dvě spisové značky, neznamená to, že probíhají dvě samostatná soudní řízení, ale jedná se o totéž řízení postižené administrativní chybou, když některé procesní úkony byly písemně vyhotoveny s nesprávnou spisovou značkou. Domnívá se, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro zastavení řízení, ale situaci lze vyřešit opravou nesprávné spisové značky, případně spojit řízení ke společnému projednání. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu týkající se postupu v situaci, kdy je u soudu vícekrát podána tatáž žaloba.

Ze zjištění odvolacího soudu vyplývá, že soudu prvního stupně byla doručena dvě totožná podání datovaná dne 13. 10. 2015, označená jako žaloba, a to dne 14. 10. 2015 v elektronické podobě (e-mailem) s uznávaným elektronickým podpisem (řízení vedeno pod sp. zn. 46 C 239/2015) a dne 19. 10. 2015 v listinné podobě (řízení vedeno pod sp. zn. 42 C 243/2015).

Podle § 82 odst. 1 věty první o. s. ř. je řízení zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení.

V souladu s § 42 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 18. 9. 2016, v případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem nebo podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.

Nejvyšší soud již dříve dovodil, že jestliže žalobce podá žalobu nejprve v elektronické podobě opatřenou zaručeným elektronickým podpisem (od 1. 7. 2012 uznávaným elektronickým podpisem) a následně tuto žalobu nahradí podáním stejného obsahu v písemné formě, nemůže dojít k zahájení dvou řízení, protože žalobce podal jedinou žalobu. Pokud soud přesto eviduje dvě řízení, jedná se zmatečný administrativní postup soudu, který je označován jako mylný zápis ve smyslu § 156 instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. V takovém případě nepřichází v úvahu zastavení řízení z důvodu existence překážky věci zahájené (litispendence) podle § 83 odst. 3 a § 104 odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně musí dále postupovat tak, aby dosavadní výsledky řízení byly zachovány. To znamená, že bez zřetele k tomu, který zápis do soudního rejstříku byl učiněn správně, bude třeba pokračovat pod tou spisovou značkou řízení, v němž již byly učiněny úkony ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1944/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1928/2013).

Protože rozhodnutí odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud je zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro usnesení soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 věta první o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 11. 2018


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu