Rozhodnutí NS

5 Tdo 952/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:09/26/2018
Spisová značka:5 Tdo 952/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.952.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Pojistný podvod
Pokus trestného činu
Dotčené předpisy:§ 210 odst. 2 tr. zákoníku
§ 210 odst. 5 písm. c) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
10/01/2019
I.ÚS 100/19
JUDr. Pavel Rychetský
odmítnuto
01/29/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
5 Tdo 952/2018-38


U S N E S E N Í



Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2018 o dovolání, které podal obviněný A. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2018, sp. zn. 3 To 349/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 10 T 67/2015, t a k t o :



Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného A. B., odmítá.


O d ů v o d n ě n í :

I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 10 T 67/2015, byl obviněný A. B., uznán vinným pokusem zločinu pojistného podvodu podle § 21 odst. 1 a § 210 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem podrobně popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku.

2. Za tento pokus zločinu byl obviněný odsouzen podle § 210 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků a 2 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 18 měsíců.

3. Proti shora zmíněnému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 3. 2018, sp. zn. 3 To 349/2017, podle § 256 tr. řádu zamítl.

4. K tomu je třeba dodat, že Okresní soud v Karviné rozhodl v trestní věci obviněného A. B., poprvé rozsudkem ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 10 T 67/2015, kterým byl obviněný uznán vinným pod body 1. až 3. výroku o vině přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku a pod bodem 4. výroku o vině pokusem zločinu pojistného podvodu podle § 21 odst. 1 a § 210 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 43 odst. 1 a § 210 odst. 5 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. V následném odvolacím řízení rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 3 To 30/2016, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu z podnětu odvolání obviněného zrušil v napadeném rozsudku výrok o vině pod bodem 4. a celý výrok o trestu a při nezměněném výroku o vině pod body 1. až 3. byl obviněný podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. řádu nově odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Současně byla podle § 259 odst. 1 tr. řádu věc ohledně skutku popsaného pod bodem 4. výroku o vině vrácena soudu prvního stupně k doplnění dokazování a k novému rozhodnutí. V návaznosti na to pak Okresní soud v Karviné již výše citovaným rozsudkem ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 10 T 67/2015, znovu rozhodl o vině a trestu obviněného.

II. Dovolání obviněného

5. Obviněný A. B., podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2018, sp. zn. 3 To 349/2017, prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a jímž napadl toto rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu.

6. Obviněný ve svém dovolání namítl, že v rozhodnutí jak soudu prvního stupně, tak odvolacího soudu, zcela chybí popis skutkového děje pokusu zločinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným, přičemž provedenými důkazy nebyla jeho vina prokázána bez jakýchkoliv pochybností. Konkrétně obviněný vytkl, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil důkaz spočívající ve výslechu znalce Mgr. Františka Brixe, přičemž Okresní soud v Karviné vydal usnesení o doplnění a úpravě protokolu o hlavním líčení ze dne 16. 11. 2017, jelikož protokol z hlavního líčení ze dne 17. 1. 2017 v klíčových záležitostech zcela neodpovídal výpovědi zmíněného znalce. Jak dále obviněný zdůraznil, soud prvního stupně opomenul výpovědi tří osob (Mgr. Františka Brixe, M. Ž. a D. M.), které potvrzovaly existenci studiové elektroniky v bytě obviněného před jejím odcizením, a dále měla být nesprávně vyhodnocena výpověď svědka P. F. ohledně stavu, v němž byl obviněný nalezen po tomto odcizení. Obviněný také zpochybnil závěr odvolacího soudu o nevěrohodnosti jeho tvrzení o výrobcích značky Apple, obleku či hodinkách nebo závěr o nepravdivosti výpovědi svědka M. Ž. o své finanční situaci (zde měl soud nesprávně uvěřit výpovědi svědkyně S. S. M.). Nakonec obviněný poukázal na skutečnost, že po prvním rozhodnutí soudu prvního stupně byla věc odvolacím soudem vrácena k doplnění dokazování, přičemž nově vyslechnutí svědci potvrdili tvrzení obhajoby.

7. Podle obviněného vzhledem k tomu, že trestní řízení pro podezření ze spáchání trestných činů loupeže a porušování domovní svobody, kterých se měl dopustit neznámý pachatel, vedené pod č. j. KRPT-150880-62/TČ-2012-0700371 u 1. oddělení obecné kriminality správy kriminální policie, územního odboru Krajského ředitelství policie v Karviné, bylo vedeno věcně nepříslušnými orgány, došlo k závažnému poškození obviněného v trestním řízení v nyní projednávané věci. V jeho rámci se totiž na prvně zmíněné trestní řízení odkazuje a vychází se z důkazů v něm opatřených.

8. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil jednak napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a jednak jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě, resp. Okresnímu soudu v Karviné, aby věc znovu projednal a rozhodl.

III. Vyjádření k dovolání

9. Nejvyšší státní zástupce sdělil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství, že se nebude k dovolání obviněného A. B., vyjadřovat.

IV. Posouzení důvodnosti dovolání

10. Nejvyšší soud po zjištění, že byly splněny všechny formální a obsahové podmínky k podání dovolání, dospěl k následujícím závěrům.

11. Obviněný A. B., uplatnil ve svém dovolání dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ten je naplněn, jestliže napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

12. K výkladu tohoto dovolacího důvodu Nejvyšší soud připomíná, že je dán zejména tehdy, jestliže skutek, pro který byl obviněný stíhán a odsouzen, vykazuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů, anebo nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Nesprávné právní posouzení skutku může spočívat i v tom, že rozhodná skutková zjištění, z nichž vycházely soudy nižších stupňů, neposkytují dostatečný podklad k závěru, zda je stíhaný skutek vůbec trestným činem, popřípadě o jaký trestný čin jde. Podobně to platí o jiném nesprávném hmotně právním posouzení, které lze dovodit pouze za situace, pokud byla určitá skutková okolnost posouzena podle jiného ustanovení hmotného práva, než jaké na ni dopadalo.

13. Obviněný však ve svém dovolání uplatněnými námitkami nevytýká soudům nižších stupňů žádné pochybení při výkladu a použití hmotného práva v uvedeném smyslu, protože neuvádí, podle jakého jiného ustanovení trestního zákoníku měl být posouzen jím spáchaný skutek, ani nekonkretizuje, které zákonné znaky pokusu zločinu pojistného podvodu podle § 21 odst. 1 a § 210 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným, nebyly naplněny. Obviněný totiž nesouhlasí se skutkovými zjištěními, která ve věci učinily soudy nižších stupňů, a s provedenými důkazy a jejich hodnocením, zejména pokud namítl nedostatečné prokázání toho, že vůbec spáchal trestný čin, resp. jeho pokus, jímž byl uznán vinným. Tím obviněný zpochybňuje výsledky dokazování a shledává existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu v chybném procesním postupu soudů nižších stupňů. Námitky uvedeného charakteru se ovšem nijak netýkají právního posouzení toho skutku, který je obsažen ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně a za nějž byl obviněný odsouzen, ani jiného hmotně právního posouzení. To ostatně potvrzuje i skutečnost, že obviněný v této souvislosti nepoukázal na žádné ustanovení hmotného práva, které mělo být porušeno, ale argumentuje jen nedostatečným prokázáním viny obviněného a nesprávným hodnocením důkazů (např. výpovědí znalce Mgr. Františka Brixe nebo svědků P. F. či S. S. M.), případně jejich opomenutím ze strany soudu. Přitom soudy obou nižších stupňů (viz s. 25 až 33 rozsudku Okresního soudu v Karviné a s. 4 až 6 usnesení Krajského soudu v Ostravě) se velmi podrobně zabývaly hodnocením všech důkazů, takže Nejvyšší soud odkazuje na jejich úvahy.

14. Formulace dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který uplatnil obviněný A. B., tedy znamená, že předpokladem jeho naplnění je nesprávný výklad a použití hmotného práva, ať již jde o hmotně právní posouzení skutku nebo o hmotně právní posouzení jiné skutkové okolnosti. Provádění důkazů, včetně jejich hodnocení a vyvozování skutkových závěrů z důkazů, však neupravuje hmotné právo, ale předpisy trestního práva procesního, zejména pak ustanovení § 2 odst. 5, 6, § 89 a násl., § 207 a násl. a § 263 odst. 6, 7 tr. řádu. Vzhledem k tomu nemůže obstát ani tvrzení obviněného, podle kterého mu údajně nebyla jednoznačně a beze všech pochybností prokázána trestná činnost, a také že nebyl dostatečně objasněn skutkový děj. Taková argumentace se totiž vůbec netýká otázek hmotného práva, jejichž řešení je podstatou uplatněného dovolacího důvodu, ale jen zpochybňuje skutkové závěry soudů nižších stupňů a vyjadřuje nesouhlas obviněného s hodnocením provedených důkazů.

15. Ke zločinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku Nejvyšší soud připomíná, že se ho dopustí ten, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu. Pokusem trestného činu je potom podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu spáchat trestný čin, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.

16. Jak přitom vyplývá z popisu skutku uvedeného ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, obviněný A. B., se dopustil posuzovaného pokusu zločinu pojistného podvodu tím, že – zkráceně vyjádřeno – dne 16. 7. 2012 se záměrem neoprávněně získat pojistné plnění z pojistné smlouvy o pojištění domácnosti, s navýšením pojistné částky pro elektroniku na 1 750 000 Kč z titulu odcizení majetku a jeho poškození, nahlásil pojistiteli – obchodní společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., škodní událost, kterou předstíral, a to vloupání do bytu č. 13 v jeho trvalém bydlišti v K. – N. M., ke kterému mělo dojít dne 12. 7. 2012 v době kolem 23:45 hod. tím, že před vchodem do obytného domu, když se vracel do svého současného bydliště, napadl ho neznámý pachatel tak, že mu přiložil nůž na krk a pod pohrůžkou použití nože odvedl do bytu, který užíval, přinutil ho odemknout byt, deaktivovat alarm v bytě, poté, co ho odvedl do koupelny, spoutal mu nohy za záda lepící plátěnou páskou, páskou mu zalepil ústa, v koupelně ho uzavřel a následně pravděpodobně s dalšími neznámými pachateli z bytu odcizil různé věci hudební techniky, elektroniku, oděvní svršky, finanční hotovost ve výši 22 000 Kč a poškodil mu tričko zn. Tommy Hilfiger Denim a televizor Fujitsu, které se staly neupotřebitelnými, vše v celkové hodnotě 1 257 592 Kč, přičemž šetřením a rozhodnutím Policie České republiky ve spojení s rozhodnutím Okresního státního zastupitelství v Karviné byla věc týkající se podezření ze spáchání trestného činu loupeže a porušování domovní svobody odložena, neboť ve věci nejde o podezření ze zločinu a není namístě vyřídit věc jinak, přičemž k vyplacení pojistného plnění v celkové výši 1 257 592 Kč pojistitelem nedošlo.

17. Podle názoru Nejvyššího soudu svědčí zmíněné skutkové okolnosti o naplnění všech zákonných znaků pokusu zločinu, jímž byl obviněný uznán vinným. Proto Nejvyšší soud považuje právní posouzení skutku jako pokusu zločinu pojistného podvodu podle § 21 odst. 1 a § 210 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku za správné a odpovídající zákonu.

18. Pokud jde o námitku obviněného, že byl blíže nespecifikovaným způsobem poškozen ve své trestní věci, protože ve vedeném trestním řízení se odkazovalo na jiné nesouvisející trestní řízení a vycházelo se z důkazů v něm opatřených, tato se svým charakterem rovněž nijak netýká hmotně právního posouzení spáchaného skutku, a proto také není způsobilá založit dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

V. Závěrečné shrnutí

19. Nejvyšší soud na podkladě všech popsaných skutečností dospěl k závěru, že obviněný A. B., i přes svůj formální poukaz na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu podal dovolání z jiných než zákonem stanovených důvodů. Proto Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl dovolání obviněného, aniž byl oprávněn věcně přezkoumat zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí a správnost řízení, které mu předcházelo.

20. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl Nejvyšší soud rozhodnout tímto způsobem o dovolání obviněného v neveřejném zasedání, proto tak učinil.


Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 26. 9. 2018

JUDr. František Púry, Ph.D.
předseda senátu