Rozhodnutí NS

11 Tcu 33/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/03/2019
Spisová značka:11 Tcu 33/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.33.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
11 Tcu 33/2019-43
USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 3. 4. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. S., nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu Lucemburk, Lucemburské velkovévodství, ze dne 13. 2. 2014, sp. zn. 516/2014, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.


II. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. S., nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu Lucemburk, Lucemburské velkovévodství, ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 3587/2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.


O d ů v o d n ě n í :


I. Rozsudkem Obvodového soudu Lucemburk, Lucemburské velkovévodství, ze dne 13. 2. 2014, sp. zn. 516/2014, který nabyl právní moci dne 26. 3. 2014, byl T. S. uznán vinným trestnými činy krádeže a krádeže vloupáním, pokusem trestného činu krádeže vloupáním, a trestnými činy výhrůžky útoku, zničení ohrazení a zničení hmotného majetku jiného, podle lucemburského trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se T. S. dopustil trestné činnosti, částečně společně s I. O., v podstatě tím, že:

1) dne 23. 1. 2013, v době kolem 00:39 hod. v L., poté, co za použití násilí vnikl do budovy společnosti InstalFit, na adrese XY tak, že pomocí železné tyče rozbil prosklení okna vedoucího do kuchyně, odtud se neúspěšně pokusil odcizit blíže neidentifikované věci,

2) dne 13. 2. 2013 v době kolem 18:30 hod. v L., v obchodě „Coopérative de Bonnevoie", odcizil láhev whisky v celkové výši 31,55 euro,

3) dne 14. 2. 2013 v době kolem 13:45 hod. v L., v obchodě „Coopérative de Bonnevoie“, se pokusil odcizit jednu láhev vodky a jednu láhev whisky. Poté co při tomto pokusu o krádež byl kvůli svému podezřelému chování vedoucím obchodu S. S. B. S. kontrolován, tomuto gesty rukou vyhrožoval, že mu podřízne krk, přičemž tyto výhrůžky vzbudily u svědka důvodné obavy,

4) dne 4. 2. 2013 v době kolem 12:20 hod. v supermarketu „Cacuts“ v H., odcizil dvě láhve whisky v celkové výši 23 euro,

5) dne 2. 5. 2013 v době kolem 20:02 hod. v L., na ulici XY, poškodil movitý majetek jiného, a to osobní automobil Honda Accord, SPZ XY, majitele S. J. R., tak, že do vozidla udeřil jednou nebo několikrát kolenem, čímž poškodil zpětné zrcátko a dveře na straně spolujezdce,

6) dne 13. 5. 2013 v době od 13:10 hod. do 13:45 hod. v L., v supermarketu „Cacuts“, odcizil jednu láhev whisky v celkové výši 9,85 euro,

ad I)B
dne 17. 7. 2013 v době kolem 2:40 hod., v H., na adrese XY, společně s I. O. vnikli za použití násilí do objektu tenisového klubu Tennis Club H., odtud odcizili blíže neurčené množství piva.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený T. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku, nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. S. se pro majetkový prospěch dopustil jednání, jehož společenská škodlivost je zvyšována zejména množstvím útoků, tak i způsobem jejich provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynulo, že byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost opakovaně odsouzen jak v České republice, tak i ve Francii, Nizozemsku, v Lucembursku a ve Velké Británii. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.


II. Rozsudkem Obvodového soudu v Lucemburku, Lucemburské velkovévodství, ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 3587/15, který nabyl právní moci 25. 1. 2016, byl T. S. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním podle lucemburského trestního zákona, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se T. S. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
I.
1) v době od 18. 7. 2014 do 19. 7. 2014 kolem 9:15 hod. v H., na adrese XY, v pivnici „XY“, se pokusil ke škodě Městského úřadu H. odcizit blíže neurčené věci poté, co násilím vnikl do objektu tak, že vhodil dlažební kostku do prosklené části bočního vchodu, ničeho však neodcizil,

2) v době od 27. 2. 2015 v 18:00 hod. do 2. 3. 2015 v 6:15 hod. v L., na adrese XY, rue F. W. RAIFFEISEN, po přelezení kovového plotu o výšce 2 metry a rozbití okna, vnikl do budovy Nákupní a prodejní zemědělské federace DE VERBAND, odkud odcizil jednu láhev Coca-Coly o objemu 0,5 litru a jednu láhev jemně šumivého vína;

II
dne 30. 7. 2014 kolem 15:05 hod. v L., na adrese XY, rue de Bonnevoie, záměrně poškodil osobní vůz značky Citroȅn C4 Picasso, SPZ XY, majitele P. C. D. S.,

III.
dne 30. 7. 2014 kolem 15:15 hod. v L., na adrese XY, rue du Cimetiėre, v obchodě „BLOOMS ART FLORAL“ se neúspěšně pokusil odcizit registrační pokladnu,

IV.
dne 24. 3. 2015 kolem 18:30 hod. v L., na adrese XY, rue des Gaulois, v supermarketu „CACTUS“ odcizil jednu láhev vodky „Smirnov“ v hodnotě 9,55 euro,

V.
dne 3. 7. 2015 kolem 22:15 hod., v M., na adrese XY, route de Wasserbillig, na čerpací stanici GULF Station Mertert, odcizil jednu láhev tvrdého alkoholu „Eau de vie-Quetsch“ v hodnotě 13,95 euro,

VI.
dne 10. 8. 2015 kolem 00:35 hod., v H., na adrese rue des Bruyėres, v baru „B.“ odcizil několik lahví šampaňského, vodky a Coca-Coly, poté, co do podniku vnikl vylomením několika vstupních dveří za pomocí páčidla.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený T. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. S. se i v tomto případě pro majetkový prospěch dopustil jednání, jehož společenská škodlivost je zvyšována zejména tím, že se jej dopustil opakovaně a způsobem jeho provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynuly jeho výrazné sklony k páchání majetkové trestné činnosti, za niž byl odsouzen jak v České republice, tak i v cizině. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že mu byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se i na toto odsouzení T. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.


Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 4. 2019


JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu