Rozhodnutí NS

28 Ncu 111/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2018
Spisová značka:28 Ncu 111/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:28.NCU.111.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Uznání cizích rozhodnutí
Postoupení věci
Rozvod manželství
Příslušnost soudu místní
Příslušnost soudu věcná
Dotčené předpisy:§ 16 odst. 2 předpisu č. 91/2012Sb.
§ 104a odst. 4,6 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
28 Ncu 111/2018-5


USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. S., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:

I. O návrhu na uznání rozsudku Obvodního soudu Tempelhof-Kreuzberg, Spolková republika Německo, jímž bylo rozvedeno manželství, jsou příslušné rozhodovat okresní soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Ústí nad Labem.


Odůvodnění:


Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 14. 8. 2018 se navrhovatelka domáhala uznání rozsudku Obvodního soudu Tempelhof-Kreuzberg, Spolková republika Německo.

Jelikož se jedná o rozhodnutí o rozvodu vydané v členském státě Evropské unie, řídí se jeho uznání právním režimem zakotveným v Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen „Nařízení č. 2201/2003“).

Dle čl. 21 odst. 1 Nařízení č. 2201/2003, jsou rozhodnutí vydaná v některém členském státě v jiných členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.

Podle čl. 21 odst. 3 Nařízení č. 2201/2003 může přesto kterákoliv dotčená osoba požádat o vydání rozhodnutí o uznání nebo neuznání rozhodnutí. O takových návrzích v České republice přísluší rozhodovat okresním soudům (viz § 16 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a Úřední věstník Evropské unie 2013/C 85/06).

Nejvyšší soud, jenž není věcně příslušný k projednání předmětného návrhu, v souladu s § 104a odst. 4 o. s. ř. rozhodl, že jsou v dané věci příslušné rozhodovat okresní soudy.

Na základě § 104a odst. 6 o. s. ř. Nejvyšší soud rovněž rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, v jehož obvodu má navrhovatelka hlášen poslední trvalý pobyt v České republice, a lze se tedy domnívat, že by právě tento soud mohl být dle § 16 odst. 2, věty třetí, zákona č. 91/2012 Sb. místně příslušným k projednání daného návrhu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 23. 10. 2018


JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu