Rozhodnutí NS

20 Nd 238/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2019
Spisová značka:20 Nd 238/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.238.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Nd 238/2019-15


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné O2 Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, identifikační číslo osoby 60193336, proti povinnému S. K. O., narozenému dne XY, na území České republiky naposledy bytem XY, pro 12 653,98 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1021/2019, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., t a k t o:


Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1021/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 5 vede pod sp. zn. 14 EXE 1021/2019 řízení, v němž oprávněná exekučním návrhem ze dne 20. 3. 2019 požádala o nařízení exekuce podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. 6. 2018, č. j. ČTÚ-14 764/2018-636/VII. vyř. - KoZ, kterým bylo povinnému uloženo, aby oprávněné zaplatil částku 12 653,98 Kč s příslušenstvím. K provedení exekuce oprávněná navrhla pověřit soudní exekutorku Mgr. Lenku Černoškovou, Exekutorský úřad Prostějov.

Usnesením ze dne 15. 4. 2019, č. j. 14 EXE 1021/2019-11, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť povinný není evidován v registru obyvatel, v registru cizinecké policie pro pobyt cizinců ani v registru podnikajících osob podle živnostenského zákona (pro nalézací řízení byl povinnému ustanoven opatrovník). Soudu není znám ani majetek povinného nacházející se v jeho obvodu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle § 45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2004, sp. zn. 22 Nd 81/2004) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, či ze dne 29. prosince 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).

V posuzovaném případě povinný není občanem České republiky (poslední zjištěná adresa pobytu na jejím území je uvedená v záhlaví) a na území České republiky není v současné době evidován jeho trvalý pobyt, cizinecký pobyt či výdělečná činnost (jak bylo dovolacím soudem ověřeno z informačního systému základních registrů). Jestliže exekuční řízení bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 5, který již provedl prvotní úkony v dané věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2018, sp. zn. 20 Nd 132/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2018, sp. zn. 20 Nd 201/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2018, sp. zn. 20 Nd 3/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2018, sp. zn. 20 Nd 64/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2018, sp. zn. 20 Nd 135/2018), jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti a s ohledem na absenci jiných relevantních okolností, aby byl Obvodní soud pro Prahu 5 určen podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 105 odst. 2 o. s. ř. místně příslušným soudem.

Tím není předznamenáno, že exekuci na území České republiky bude také možné reálně provést; připomíná se, že v této fázi exekučního řízení a pro jeho potřeby se „majetek povinného“, ať už coby relevantní faktor pro založení místní příslušnosti soudu nebo jakožto postižitelný předmět exekuce, nezjišťuje (viz R 11/2015).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2019


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu