Rozhodnutí NS

22 Nd 10/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/26/2019
Spisová značka:22 Nd 10/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:22.ND.10.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
22 Nd 10/2019-97


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců a) P. B., narozeného XY, a b) A. B. B., narozené XY, oběma bytem XY, proti žalovaným 1) F. Z., narozenému XY, a 2) L. Z., narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem se sídlem v Jihlavě, Telečská 1720/7, o 499 349,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 114 C 20/2018, o návrhu na delegaci, takto:


Věc vedená u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 114 C 20/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Blansku.

Odůvodnění:

Žalobci podali k Okresnímu soudu v Trutnově žalobu na zaplacení částky
499 349,- Kč s příslušenstvím. Žalobce a) v průběhu řízení navrhl, aby řízení bylo delegováno z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Blansku. Oba žalobci se přestěhovali do XY, kde mají rodinu, která jim poskytuje pomoc v jejich situaci. Žalobce a) návrh odůvodnil i poukazem na svůj zdravotní stav, jenž vylučuje jakoukoli zátěž (zvláště stresovou), a na skutečnost, že žalobci spolu mají malého syna, se kterým je náročné cestovat.

Žalovaní s delegací nesouhlasí; kritérium vhodnosti není zde naplněno, protože místně příslušným soudem by podle zákona měl být obecný soud žalovaných (zákon ani nestanovuje výjimku, která by místně příslušný soud vázala na bydliště žalobců). Žalobci se pouze snaží přenést důsledky na žalované a obejít zákonná ustanovení. Žalobci sami způsobili změnu bydliště a museli počítat s důsledky. Návrh žalobců je rozporný i s dobrými mravy, neboť následky ponesou žalovaní, kteří soudní řízení nezahájili. I žalovaní mají své povinnosti a problémy, které je limitují. Zároveň vzdálenost z bydliště žalovaných do XY je o 40 km delší než z XY do XY. Návrh žalobců hodnotí jako nedůvodný a účelový a navrhují, aby Nejvyšší soud návrh žalobců zamítl.

Podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř“) věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Trutnově a Okresnímu soudu v Blansku návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.

Důvod vhodnosti ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace místní příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000; dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 241/2008, dostupné na www.nsoud.cz, stejně jako níže uvedená judikatura).

Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručené zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 20 Nd 105/2005, vyložil a odůvodnil právní názor, že vzdálenost bydliště účastníka (zástupce) od sídla procesního soudu a jeho nepříznivý zdravotní stav samy o sobě přikázání věci jinému soudu neodůvodňují, je-li k dispozici institut dožádání. K tomu Nejvyšší soud dodává, že pro posouzení podmínek vhodnosti má zásadní význam i stanovisko všech účastníků řízení.

Zdravotní stav sám o sobě judikaturou za důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti považován není, když standardně bývá v takových případech poukazováno na využití institutu dožádání, případně zastoupení – např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se pak výslovně podává, že pouhá okolnost špatného zdravotního stavu nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2000, sp. zn. 3 Nd 232/2000, nebyl shledán důvodným návrh na přikázání věci ani za situace, kdy se účastník řízení léčil mimo obvod procesního soudu a zdravotní stav mu bránil účastnit se projednání věci. Právě v tomto rozhodnutí bylo zdůrazněno, že práva účastníka řízení je nutno zajistit takovými prostředky, jež minimalizují zásah do ústavně garantovaného práva na zákonného soudce, jehož komponentem je i zákonné určení místní příslušnosti soudu. Za takový prostředek pak je nutno považovat zejména možnost uplatnění institutu dožádání nebo zastoupení účastníka řízení na základě plné moci.

Z návrhu nevyplývá, že by delegace mohla vést k rychlejšímu a hospodárnějšímu vyřízení věci. Žalobce a) návrh na delegaci odůvodnil tím, že se společně s žalobkyní b) přestěhoval do XY a že cestování do XY s ročním synem by bylo náročné. Dalším důvodem je i zdravotní stav žalobce a), který by se měl vyhýbat stresovým situacím. Tyto okolnosti však s ohledem na výše uvedené nejsou natolik významné a výjimečné, aby dostatečně odůvodnily průlom do zásady zákonného soudce. Významná je též skutečnost, že žalobci nevyužili svého práva být v řízení zastoupeni (žalobci pouze požádali o osvobození od soudních poplatků). Pro ponechání věci Okresnímu soudu v Trutnově hovoří i zákonné hledisko určování místní příslušnosti soudu (bydliště žalovaných), jakož i nesouhlas žalovaných s navrhovaným postupem.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Blansku nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 2. 2019


JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu