Rozhodnutí NS

21 Cdo 1867/2017

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/06/2018
Spisová značka:21 Cdo 1867/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1867.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dražba
Dotčené předpisy:§ 58 odst. 3 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 30.06.2017
§ 46 odst. 1 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 30.06.2017
§ 52 odst. 1 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 30.06.2017
§ 69 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 30.06.2017
§ 336j odst. 1 o. s. ř. ve znění do 18.09.2016
§ 336k odst. 1 o. s. ř. ve znění do 18.09.2016
Kategorie rozhodnutí:D
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
01/04/2019
I. ÚS 1105/19
JUDr. Vladimír Sládeček
odmítnuto
05/28/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 1867/2017


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Komerční banky, a. s. se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, IČO 45317054, proti povinným 1) J. L., narozenému XY, bytem XY, 2) K. L., narozené XY, bytem XY, oběma zastoupeným Mgr. Michalem Šimků, advokátem se sídlem v Praze 1, Šítkova č. 233/1, a 3) P. M., narozené XY, bytem XY, pro 4.068.495,53 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka se sídlem Exekutorského úřadu Praha 9 v Praze 9, Pod Pekárnami č. 245/10, pod sp. zn. 085 EX 11011/14, o dovolání povinných 1) a 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2016, č. j. 16 Co 353/2016-394, t a k t o:

Dovolání povinných se zamítá.

Odůvodnění:


Obvodní soud v Praze 9 usnesením ze dne 29. 8. 2014, č. j. 68 EXE 3089/2014 – 11, a usnesením ze dne 10. 2. 2015, č. j. 68 EXE 3089/2014 – 17, k návrhu na pověření k nařízení exekuce k uspokojení peněžité pohledávky oprávněné ve výši 4.068.195,53 Kč s příslušenstvím a pro náklady nalézacího řízení ve výši 10.557,20 Kč „prodejem nemovité zástavy, a to pozemku parc. č. st. XY s budovou č. p. XY (rodinný dům), zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, katastrální území XY, obec XY, list vlastnictví č. XY; pozemku parc. č. st. XY o výměře 159 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), pozemku parc. č. st. XY o výměře 1943 m2 (zahrada); pozemku parc. č. st. XY o výměře 2440 m2 (orná půda), vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, katastrální území XY, obec XY, list vlastnictví č. XY“, pověřil vedením exekuce podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 13. 2. 2014, č. j. 6 C 245/2013-144 (ve znění usnesení ze dne 7. 11. 2014, č. j. 6 C 245/2013-152), soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorský úřad Praha 9, Pod Pekárnami 245/10, 19000, Praha 9.

Soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek:

exekučním příkazem ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-12, rozhodl o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ve výši ¼ nemovité věci 1) povinného J. L. „se vším, co k této nemovité věci patří: Nemovitosti zapsané na LV XY kat. území XY, okres XY, obec XY, část obce XY, budovy č. p. XY, rod. dům, St. XY, LV XY“,
exekučním příkazem ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-13 (ve znění usnesení ze dne 6. 10. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-30), rozhodl o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ve výši ¼ nemovité věci 2) povinné K. L. „se vším, co k této nemovité věci patří: spoluvlastnický podíl ve výši ¼ na nemovitosti zapsané na LV XY, kat. území XY, okres XY, obec XY, část obce XY, budovy č. p. XY, rod. dům, St. XY, LV XY“,

exekučním příkazem ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-14, rozhodl o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ve výši ½ nemovité věci 3) povinné P. M. „se vším, co k této nemovité věci patří: Nemovitosti zapsané na LV XY, kat. území XY, okres XY, obec XY, část obce XY, budovy č. p. XY, rod. dům, St. XY, LV XY“,

exekučním příkazem ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-15, ve znění usnesení ze dne 11. 5. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-53, rozhodl o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ve výši ½ nemovité věci 1) povinného J. L. „se vším, co k této nemovité věci patří: Spoluvlastnický podíl ve výši ½ na nemovité věci zapsané na LV XY, kat. území XY, okres XY, obec XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, parcela č. XY, 1943 m² zahrada“,

exekučním příkazem ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-16, ve znění usnesení ze dne 11. 5. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-54, rozhodl o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ve výši ½ nemovité věci 3) povinné P. M. „se vším, co k této nemovité věci patří: Spoluvlastnický podíl ve výši ½ na nemovité věci zapsané na LV XY, kat. území XY, okres XY, obec XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, parcela č. XY, 1943 m² zahrada“,

usnesením ze dne 9. 11. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-105, určil, že výsledná cena nemovitých věcí zapsaných na LV XY, kat. území XY, obec XY, okres XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, parcela č. XY, 1943 m² zahrada včetně příslušenství (trvalé porosty), činí 762.000,- Kč,

usnesením ze dne 19. 10. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-106, určil, že výsledná cena nemovitých věcí zapsaných na LV 343, kat. území XY, obec XY, okres XY, „část obce XY budova č. p. XY, rod. dům, St. XY, LV XY“, činí 2.850.000,- Kč,

usnesením ze dne 6. 11. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-118, nařídil na den 18. 1. 2016 elektronickou dražbu „nemovité věci zapsané na LV 343, kat. území XY, okres M., obec XY, „část obce XY, budova č. p. XY, rod. dům, St. XY, LV XY“,

usnesením ze dne 9. 11. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-124, nařídil na den 8. 2. 2016 elektronickou dražbu „nemovité věci zapsané na LV XY, kat. území XY, obec XY, okres XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, parcela č. XY, 1943 m² zahrada“,

usnesením ze dne 8. 2. 2016, č. j. 085 EX 11011/14 - 246, udělil vydražiteli V. B. příklep na vydražených nemovitých věcech, a to „nemovitých věcech zapsaných na LV XY, kat. území XY, okres XY, obec XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, parcela č. XY, 1943 m² zahrada“, za nejvyšší podání 550.000,- Kč.

usnesením ze dne 31. 5. 2016, č. j. 085 EX 11011/14-288, nařídil na den 8. 8. 2016 druhou elektronickou dražbu nemovité věci zapsané na LV 343, kat. území XY, okres XY, obec XY, „část obce XY, budova č. p. XY, rod. dům, St. XY, LV XY“,

a usnesením ze dne 8. 8. 2016, č. j. 085 EX 11011/14 - 367, udělil vydražiteli V. B. příklep na vydražených nemovitých věcech, a to „nemovitých věcech zapsaných na LV XY, kat území XY, obec XY, okres XY, část obce XY, budovy č. p. XY, rod. dům, St. XY, LV XY“, za nejvyšší podání 1.425.000,- Kč.

K odvolání povinných 1) a 2) Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 10. 2016, č. j. 16 Co 353/2016-394, naposled uvedené usnesení soudního exekutora potvrdil. Připomněl, že zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitosti do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých jíž bylo (pravomocně) rozhodnuto. Přitom zásadně nelze řešit otázku, o níž již bylo či mělo být rozhodnuto v jiné či další fázi řízení. Proto při přezkumu rozhodnutí o příklepu již nelze znovu posuzovat správnost usnesení o výsledné ceně nemovitostí vydaného dle § 336a o. s. ř. Výsledná cena nemovité věci povinných (budovy č. p. XY, rod. dům) byla stanovena usnesením soudního exekutora ze dne 19. 10. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-106 (cena pozemků par. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY byla stanovena usnesením soudního exekutora ze dne 19. 10. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-105). Proti těmto usnesením nebyla ze strany povinných podána odvolání a usnesení nabyla právní moci dne 6. 11. 2015. Soudní exekutor nemohl porušit ani zásadu „superficies solo cedit“, neboť právní skutečnost, kdo je vlastníkem nemovitostí pozemků a nemovitosti budovy (byť i na stejných pozemcích stojící), plně respektoval, přičemž právní stav odpovídá přechodným ustanovením § 3054 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu povinní 1) a 2) opakují přesvědčení (o které opírali již odvolání v této věci), že exekutor měl postupovat tak, že vydá jednu dražební vyhlášku na všechny dražené nemovitosti, neboť lze předpokládat, že postup, který zvolil, kdy je dražena samostatně budova a samostatně pozemek, na kterém budova stojí, přinese nižší výtěžek, než postup, kdy je dražena dohromady budova i pozemek, na kterém budova stojí. Postup exekutora je tak v rozporu s ustanovením § 46 exekučního řádu, když nepostupoval účelně a nechránil práva povinných a ostatně ani oprávněného. Bylo-li exekuční řízení zahájeno proti všem třem povinným, pro shodnou pohledávku oprávněné, na základě jednoho exekučního titulu, pak není důvod prodávat nemovitosti zvlášť. Povinní 1) a 2) navrhli, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu i usnesení soudního exekutora o příklepu a aby věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť otázka výkladu ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění od 1. 11. 2009, dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání povinných není opodstatněné.

Projednávanou věc je třeba dále posuzovat – vzhledem k tomu, že usnesení o příklepu bylo v projednávané věci vydáno dne 8. 8. 2016 – podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění do dne 30. 6. 2017, tj. do dne, než nabyl účinnosti zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích (dále též jen „ex. řád“), a podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do dne 18. 9. 2016, tj. do dne, než nabyl účinnosti zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“).

Podle ustanovení § 58 odst. 3 věty první ex. řádu způsob provedení exekuce určí exekutor.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 ex. řádu exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.

Podle ustanovení § 52 odst. 1 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 69 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.

Podle ustanovení § 336j odst. 1 OSŘ příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem.

Z citovaných ustanovení v první řadě vyplývá, že je to zejména soudní exekutor, kdo - poté, co jej soud pověří vedením exekuce (§ 43a odst. 3 ex. řádu) – nese hlavní odpovědnost za to, že exekuce bude vedena rychle a účelně. Při tom mu zákon ukládá nejen chránit a respektovat zájmy oprávněného, ale zároveň je povinen dbát i ochrany práv dalších účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem, jakož i respektovat také další ustanovení týkající se provádění exekuce tak, aby nedocházelo k porušení zákona (srov. § 336k odst. 4 větu první OSŘ).

Podle ustanovení § 336k odst. 1 věty první OSŘ odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.

Porušením zákona při nařízení dražebního jednání je zejména vydání dražební vyhlášky před právní mocí usnesení o ceně, nedodržení třicetidenní lhůty k nařízení dražebního jednání (§ 336d odst. 2), nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce. Za porušení zákona se rovněž považuje to, že dražební vyhláška neobsahovala všechny výroky předepsané zákonem, nebo obsahovala výroky, které byly v rozporu se zákonem nebo faktickým stavem. Porušením zákona při nařízení dražebního jednání ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. se rozumí kromě případů, kdy dražební vyhláška byla vydána před právní mocí usnesení o výsledné ceně (§ 336a odst. 1 písm. d/ o. s. ř. ve znění do 31. prosince 2012) nebo kdy neobsahovala všechny výroky předepsané ustanovením § 336b odst. 2 o. s. ř., také případy, kdy některý z výroků byl v dražební vyhlášce uveden v rozporu se zákonem, případně s faktickým či právním stavem, avšak jen tehdy, když nepříznivé důsledky „výroků v rozporu se zákonem“ nebylo možno odstranit jinak, tedy jestliže takový výrok v rozporu se zákonem vedl či mohl vést k tomu, že odvolatel neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva. Tak tomu však není, jestliže výrokem v rozporu se zákonem by měl být výrok o výsledné ceně nemovitostí, který je součástí dražební vyhlášky a jenž nemůže být zpochybněn ve fázi vlastní dražby věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, nebo ze dne 1. 9. 2017, sp. zn. 20 Cdo 2840/2017).

V projednávané věci dovolatelé zejména namítají, že „exekutor měl postupovat tak, že vydá jednu dražební vyhlášku na všechny dražené nemovitosti“, neboť lze předpokládat, že postup, který zvolil, kdy je dražena samostatně budova a samostatně pozemek, na kterém budova stojí, přinese nižší výtěžek než postup, kdy je dražena dohromady budova i pozemek, na kterém budova stojí.

Jak však vysvětlil již v dovoláním napadeném usnesení odvolací soud, zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitosti do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých jíž bylo (pravomocně) rozhodnuto (srov. např. odvolacím soudem zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1535/2013, ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014, a ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 20 Cdo 606/2018).

V poměrech projednávané věci to znamená, že, byly-li již realizovány exekuční příkazy ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-15, ve znění usnesení ze dne 11. 5. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-53, a ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-16, ve znění usnesení ze dne 11. 5. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-54, tím, že usnesením ze dne 8. 2. 2016, č. j. 085 EX 11011/14 - 246, byl vydražitelce V. B. udělen příklep na vydražených nemovitých věcech, a to „nemovitých věcech zapsaných na LV XY, kat. území XY, okres XY, obec XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, parcela č. XY, 1943 m² zahrada“, za nejvyšší podání 550.000,- Kč, přičemž usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2016, č. j. 16 Co 98/2016-273, bylo odvolání povinné 2) odmítnuto a k odvolání povinných 1) a 2) bylo usnesení soudního exekutora potvrzeno, usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3180/2016, bylo dovolání povinných 1) a 2) proti usnesení Městského soudu v Praze odmítnuto a usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 3379/16, byla ústavní stížnost povinných 1) a 2) proti usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka ze dne 8. 2. 2016, č. j. 085 EX 11011/14-246, usnesení stského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2016, č. j. 16 Co 98/2016-273, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3180/2016, odmítnuta, nelze již přezkoumávat správnost provedení exekuce prodejem „nemovité věci zapsané na LV XY, kat. území XY, obec XY, okres XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, parcela č. XY, 1943 m² zahrada“. Za této situace je – jak správně uvedl odvolací soud – bezpředmětné zabývat se otázkou, zda mělo nebo nemělo být přistoupeno k prodeji všech nemovitostí (budovy č. p. XY, rod. dům, zapsaný na LV XY, kat. území XY, okres XY, obec XY, část obce XY, a nemovitých věcí zapsaných na LV XY, kat. území XY, obec XY, okres XY, parcela St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. XY, 2440 m² orná půda, a parcela č. XY, 1943 m² zahrada) společnou dražební vyhláškou. Jakýkoli závěr v tomto směru nemůže již změnit nic na tom, že nemovitosti zapsané na LV XY, kat. území XY, obec XY, okres XY byly ke dni 31. 5. 2016, kdy byla nařízena druhá elektronická dražba „nemovité věci zapsané na LV XY“, již vydraženy, a proto exekutor nemohl postupovat tak, že by vydal jednu dražební vyhlášku na všechny dražené nemovitosti, tedy i na ty, které již vydraženy byly.

Navíc je třeba přihlédnout i k tomu (jak zmínil již soudní exekutor), že u každé z nemovitostí zapsaných na rozdílných listech vlastnictví je v projednávané věci jiný okruh vlastníků. I po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nadále platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, není součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku (srov. § 3055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle výpisu z katastru nemovitostí pro kat. území XY, obec XY, okres XY byli vlastníky budovy č. p. XY, rod. dům, zapsaný na LV XY, povinní 1), 2) a 3), zatímco vlastníky parcely St. XY, 159 m² zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. XY, 2440 m² orná půda, a parcely č. XY, 1943 m² zahrada, zapsaných na LV č. XY byli povinní 1) a 3). Každá z nemovitostí (zapsaných na LV č. XY a LV č. XY kat. území XY, obec XY, okres XY) je tak samostatnou věcí a má i svůj samostatný (právní) osud. Ani při realizaci exekučních příkazů ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-15, ve znění usnesení ze dne 11. 5. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-53, a ze dne 8. 9. 2014, č. j. 085 EX 11011/14-16, ve znění usnesení ze dne 11. 5. 2015, č. j. 085 EX 11011/14-54, tak nemohl soudní exekutor postupovat jinak.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání povinných 1) a 2) podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 12. 2018


JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu