Rozhodnutí NS

30 Nd 249/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/26/2018
Spisová značka:30 Nd 249/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.249.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2 obč. zák.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Nd 249/2018-58


USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce M. J., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem v Moravské Třebové, Cihlářova 167/4, proti žalované KOOPERATIVA pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, identifikační číslo osoby 471 16 617, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, o náhradu škody ve výši 230 000 Kč s příslušenstvím (výplatu pojistného plnění), vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 136/2017, o návrhu na delegaci vhodnou, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 136/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově.


O d ů v o d n ě n í :

Žaloba o náhradu škody ve výši 230 000 Kč (výplatu pojistného plnění) byla podána k Okresnímu soudu v Prostějově dne 22. 12. 2016. Uvedený soud usnesením ze dne 18. 4. 2017, č. j. 4 C 260/2016 – 30, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a věc postoupil k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 8 (výrok II). Toto usnesení bylo potvrzeno k odvolání žalobce usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2017, č. j. 44 Co 306/2017 – 38 (právní moc 12. 7. 2017), neboť se žalobce domáhá nároku z pojistné smlouvy dle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nejde tedy o nárok na náhradu újmy, a tudíž nelze volit místní příslušnost dle § 87 písm. b) o. s. ř. (blíže viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4272/2015). Věc byla následně postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 8.

Dne 14. 5. 2018 žalobce podal návrh na delegaci vhodnou ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. k Okresnímu soudu v Prostějově, neboť se spor týká nemovitých věcí, které se nacházejí v okrese Prostějov, případní svědci či dotčené státní orgány zde mají taktéž sídlo. Žalobce má proto za to, že soudní řízení u Okresního soudu v Prostějově bude možné vést s nižšími náklady jak pro soud, tak pro účastníky.

Žalovaná s návrhem nesouhlasila, jelikož dle § 84 ve spojení s § 85 odst. 3 o. s. ř. by mělo být řízení vedeno před Obvodním soudem pro Prahu 8.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).

Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Výjimka z tohoto principu proto musí být zásadního charakteru (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Takové důvody však Nejvyšší soud v této věci neshledal.

Je nutno zdůraznit, že Okresní soud v Prostějově sám prohlásil svou nepříslušnost, přičemž toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem, který v odůvodnění usnesení uvedl relevantní judikaturu Nejvyššího soudu a vypořádal se i s dalšími možnostmi volby sudiště, které o. s. ř. umožňuje a připadají v úvahu s ohledem na skutkové okolnosti věci. Přestože se dotčená nemovitost nachází v obvodu Okresního soudu v Prostějově, nemůže tato okolnost přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově odůvodnit, neboť nic nebrání tomu, aby svědci byli v projednávané věci vyslechnuti prostřednictvím dožádaného soudu, bude-li to účelné, popřípadě aby úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provedl na dožádání jiný soud (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.).

Argumentace předložená žalobcem nezakládá podkladu pro průlom do ústavním pořádkem zaručeného práva na zákonného soudce. Nejvyšší soud považuje za vhodné zdůraznit, že institut delegace věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je institutem zcela výjimečným a k takové delegaci by mělo docházet především v případech, kdy by zjevně přispěla k rychlejšímu a hospodárnějšímu řízení. Nelze jej použít jako další opravný prostředek pro již pravomocnému rozhodnutí o místní příslušnosti.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Prostějově nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. 9. 2018


JUDr. František Ištvánek
předseda senátu