Rozhodnutí NS

21 Cdo 2699/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2018
Spisová značka:21 Cdo 2699/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.2699.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Úschova
Řízení o úschovách
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
§ 298 předpisu č. 292/2013Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 2699/2018-88


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Mojmíra Putny ve věci úschovy částky 1 242 960,40 Kč, určené pro příjemce 1) EMTC - Czech a. s. se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Pod Krejcárkem č. 975/2, IČO 27096661, a 2) ALKONY-CZ, a. s. se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, V Celnici č. 1031/4, IČO 27403386, zastoupeného Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Jankovcova č. 1518/2, za účasti složitele BOHEMIA ENERGY entity s. r. o. se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Na Poříčí č. 1046,1047/24-26, IČO 27386732, zastoupeného Mgr. Petrem Kuhnem, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října č. 767/12, o žádosti příjemce 2) o vydání předmětu úschovy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 Sd 25/2017, o dovolání složitele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2018 č. j. 29 Co 96/2018-58, takto:


I. Dovolání složitele se odmítá.
II. Složitel je povinen zaplatit příjemci 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Lenky Heřmánkové, advokátky se sídlem v Praze 7, Jankovcova č. 1518/2.
III. Ve vztahu mezi příjemcem 1) a složitelem žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil (srov. např. usnesení ze dne 19. 5. 2014 sp. zn. 32 Cdo 165/2014 a ze dne 29. 7. 2014 sp. zn. 32 Cdo 709/2014), že přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. nemůže založit otázka, jejíž řešení vyplývá přímo ze zákona. Obdobně Nejvyšší soud při posuzování zásadního právního významu napadeného rozhodnutí v procesním režimu občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 vyložil (srov. rozsudek ze dne 12. 12. 2013 sp. zn. 32 Cdo 3931/2011 a předtím například usnesení ze dne 30. 5. 2006 sp. zn. 29 Odo 462/2005 a ze dne 24. 5. 2007 sp. zn. 29 Cdo 48/2007), že rozhodnutí odvolacího soudu nečiní zásadně právně významným otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti. Tento závěr lze plně vztáhnout i na právní úpravu občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014. Uvedené platí i pro dovolatelem nastolenou právní otázku, zda se soud nejprve zabývá žádostí příjemce o vydání předmětu úschovy, nebo žádostí složitele o vrácení předmětu úschovy. Z ustanovení § 298 z. ř. s., včetně jeho systematického uspořádání, jednoznačně vyplývá, že vrácení předmětu úschovy na základě žádosti složitele připadá v úvahu jen (až) v případě zřejmého (nepochybného) nezájmu příjemce o vydání předmětu úschovy; ustanovení § 298 odst. 3 z. ř. s. taxativně stanoví, kdy lze na takový nezájem příjemce usuzovat (v případě souhlasu příjemce s vrácením předmětu úschovy složiteli, v případě, prohlásí-li příjemce, že předmět úschovy nepřijímá, a v případě, že se příjemce k výzvě soudu nevyjádří, ač byl poučen o možných následcích své pasivity v tomto směru). Žádost příjemce o vydání předmětu úschovy uvedený nezájem příjemce vylučuje, stejně jako vydání předmětu úschovy příjemci vylučuje, aby bylo vyhověno žádosti složitele o jeho vrácení. Žádost složitele o vrácení předmětu úschovy tedy není překážkou rozhodnutí o žádosti příjemce o vydání předmětu úschovy.

Lze proto uzavřít, že dovolatel nepředložil dovolacímu soudu právní otázku, která by mohla založit přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť jde o otázku jednoduchou, jejíž řešení vyplývá z právní úpravy, a proto není zapotřebí její řešení v rozhodovací praxi soudů.

Odůvodňuje-li dovolatel nastolenou právní otázkou svůj nesouhlas s vydáním předmětu úschovy příjemci 2), je v tomto směru usnesení odvolacího soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2010 sp. zn. 21 Cdo 293/2009, uveřejněné pod č. 96 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, podle kterého souhlasu složitele k vydání předmětu úschovy příjemci podle ustanovení § 185d odst. 1 věty třetí o. s. ř. (nyní § 298 odst. 1 věta třetí z. ř. s.) není třeba, bylo-li plnění složeno do soudní úschovy proto, že složitel měl důvodné pochybnosti o tom, kdo je věřitelem, a také Zprávu a zhodnocení řízení o úschovách projednanou a schválenou občanskoprávním kolegiem býv. Nejvyššího soudu ČSR dne 11. 2. 1977 sp. zn. Cpj 43/76, uveřejněnou pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1977, a Zhodnocení rozhodování ve věcech úschov projednané a schválené občanskoprávním kolegiem býv. Nejvyššího soudu ČSR dne 20. 10. 1988 sp. zn. Cpj 38/88, uveřejněné pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1989, podle kterých státní notářství (dnes soud) v řízení o úschovách nezkoumá tvrzený důvod úschovy, nezabývá se tím, zda složením úschovy dojde k platnému splnění dluhu, a nepřísluší mu ani zkoumání platnosti právního úkonu, jímž dluh vznikl (soud se tedy nezabývá tím, zda závazek, jehož předmětem je plnění skládané do úschovy, ve skutečnosti existuje či nikoliv), neboť v řízení o úschovách jde o zkoumání pouze formálních podmínek tohoto způsobu splnění dluhu, jehož volba zásadně spočívá na dlužníku].

Nejvyšší soud proto dovolání složitele podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 10. 2018


JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu