Rozhodnutí NS

26 Cdo 4320/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/22/2019
Spisová značka:26 Cdo 4320/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.4320.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 4320/2018-158


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce města Strakonic, se sídlem ve Strakonicích, Velké náměstí 2, zastoupeného JUDr. Petrem Szabo, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Školní 225, proti žalovanému K. K., bytem ve S., zastoupenému JUDr. Jitkou Eismanovou, advokátkou se sídlem ve Strakonicích, Palackého náměstí 91, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 4 C 125/2016, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. dubna 2018, č. j. 7 Co 446/2018-139, t a k t o :


Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný podal dovolání proti usnesení ze dne 27. dubna 2018, č. j. 7 Co 446/2018-139, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací potvrdil usnesení ze dne 15. února 2018, č. j. 4 C 125/2016-131, kterým mu Okresní soud ve Strakonicích přiznal osvobození od soudních poplatků za odvolání ze 70 %.

Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), avšak podle § 238 odst. 1 písm. i/ o.s.ř. dovolání není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Přípustnost dovolání tak nelze opřít o ustanovení § 237 o.s.ř., neboť ustanovení § 238 odst. 1 písm. i/ to vylučuje. Přípustnost dovolání pak nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) – pro nepřípustnost.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 1. 2019


JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu