Rozhodnutí NS

30 Cdo 590/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/20/2019
Spisová značka:30 Cdo 590/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.590.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 590/2019-89


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 188/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018, č. j. 58 Co 430/2017-59, t a k t o :

        I. Dovolací řízení se zastavuje.

        II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 7. 2017, č. j. 26 C 188/2016-24, zamítl žalobu o zaplacení částky 600 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně s podáním dovolání požádal o osvobození od soudních poplatků a bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 9. 2018, č. j. 26 C 188/2016-69, zamítnut. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 13. 11. 2018, č. j. 58 Co 395/2018-84.

Usnesením ze dne 19. 11. 2018, č. j. 26 C 188/2016, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby ve lhůtě sedmi dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení a zároveň žalobce poučil, že v případě neodstranění vytknutého nedostatku Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem, § 104 odst. 2 věty třetí a s přihlédnutím k § 243c odst. 3, věta druhá o. s. ř. a řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.




V Brně dne 20. 2. 2019


JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu