Rozhodnutí NS

25 Cdo 3921/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2018
Spisová značka:25 Cdo 3921/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.3921.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§ 243c odst. 1 o. s. ř.
§ 218 písm. b) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
25 Cdo 3921/2018-313


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce: J. B., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Veronikou Urbánkovou, advokátkou se sídlem Bukovina 86, proti žalovanému: J. P., narozený XY, bytem XY, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 371/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2018, č. j. 17 Co 234/2017-203, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:


Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 26. 9. 2016, č. j. 5 C 371/2014-164, zastavil řízení ohledně zaplacení částky 1.200.000 Kč s příslušenstvím, pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Brně pak usnesením ze dne 22. 12. 2016, č. j. 17 Co 224/2016-170, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

K odvolání žalobce pak Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 1. 2018, č. j. 17 Co 234/2017-203, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21. 8. 2017, č. j. 5 C 371/2014-191, jímž bylo rozhodnuto, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácen soudní poplatek ve výši 30.000 Kč. Odvolací soud uzavřel, že žalobce nezaplatil soudní poplatek ani do konce lhůty pro podání odvolání (t. j. do 19. 10. 2016), ale až dne 2. 1. 2017, tedy v době, kdy již k jeho zaplacení nebyl povinen.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. článek II bod 2. části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že není přípustné.

K podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jimiž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o vrácení soudního poplatku, není žalobce subjektivně oprávněn, neboť v této části mu nebyla napadeným rozhodnutím způsobena žádná újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2000, pod číslem 138). Dovolání žalobce proto bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218 písm. b) o. s. ř.

S ohledem na ust. § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné ani proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Úhrnná výše zaplaceného soudního poplatku, o jehož vrácení soudy rozhodovaly, činí 30.000 Kč a dovolání tak směřuje proti rozhodnutí, v němž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, přičemž nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, o pracovněprávní vztah (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1136/2013, nebo usnesení ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3496/2015).

Přípustnost dovolání nezakládá ani jiné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proto Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 11. 2018


JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu