Rozhodnutí NS

22 Nd 273/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/30/2018
Spisová značka:22 Nd 273/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:22.ND.273.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 1 o. s. ř.
§ 12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
22 Nd 273/2018-566


USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. Š., proti žalované Správě pohledávek OKD, a. s., IČO 26863154, se sídlem v Karviné - Dolech, Stonavská 2179, zastoupené Mgr. Lucií Vávrovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Revoluční 724/7, o 93 902 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 240/2005, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu,

takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 240/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6.

Odůvodnění:

V řízení o 93 902 Kč s příslušenstvím podal žalobce dne 10. 9. 2012 žalobu pro zmatečnost (č. l. 357), doplněnou dne 18. 6. 2014 (č. l. 499), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2012, č. j. 16 Co 410/2011-339, a dne 1. 7. 2014 žalobu pro zmatečnost (č. l. 471) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2014, č. j. 16 Co 242/2013-456.

Návrhy na přikázání výše uvedených žalob pro zmatečnost ze dne 16. 2. 2018 a ze dne 20. 2. 2018 se žalobce domáhá, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Uvádí, že „trvá na přikázání věci jinému soudu mimo působnost Krajského soudu v Ostravě, jelikož soud nižšího stupně má přezkoumat, zda se funkcionáři nadřízeného soudu dopustili trestní činnosti. Tato skutečnost zavdává objektivní pochybnosti o nepodjatosti všech soudců soudů prvního stupně v působnosti Krajského soudu v Ostravě.“

Žalovaná ve vyjádření s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasí. Má za to, že v projednávané věci nejsou dány důvody ani pro delegaci nutnou, ani pro delegaci vhodnou. Navrhuje proto, aby návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu v Praze 6 nebylo vyhověno. Pro případ, že by soud rozhodl, že věc přikáže jinému soudu, žalovaná navrhuje, aby byla předmětná věc z důvodu hospodárnosti přikázána k projednání Městskému soudu v Praze, tj. do místa sídla právního zástupce žalované.

Předseda senátu Okresního soudu v Karviné JUDr. Milan Pelikán, Ph.D., jemuž byly žaloby pro zmatečnost přiděleny k vyřízení, uvedl, že k účastníkům a jejich zástupcům není v žádném poměru.

Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odstavec 2).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Karviné) a Obvodnímu soudu pro Prahu 6, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), návrh projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ani z důvodu nutnosti.

Podle ustanovení § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a o. s. ř.), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle ustanovení § 15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1 (odstavec 2).

Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle ustanovení § 16a odst. 1 o. s. ř. jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu;
není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1 o. s. ř.

Z citovaných ustanovení se podává, že postupem podle § 12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané § 16a odst. 2 o. s. ř.) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v § 15 odst. 1, odst. 2 věta první, část věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu (§ 16a odst. 1 o. s. ř.).

Z obsahu předloženého spisu (č. l. 537, 538) se podává, že z rozhodování žalob pro zmatečnost (č. l. 357, 471) je na základě § 14 odst. 3 o. s. ř. vyloučen JUDr. Jan Chowaniec. V souladu s rozvrhem práce byl k projednání věci určen JUDr. Milan Pelikán, Ph.D., kterému nejsou, stejně jako dalším soudcům Okresního soudu v Karviné, známy žádné skutečnosti, pro které by měl být z projednávané věci vyloučen, a proto nepostupoval podle § 15 odst. 1 o. s. ř. a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle § 16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 1 o. s. ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 3994/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017).

S ohledem na uvedené důvody Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 podle § 12 odst. 1 a 2 o. s. ř. nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 10. 2018


Mgr. David Havlík
předseda senátu