Rozhodnutí NS

30 Nd 445/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/16/2019
Spisová značka:30 Nd 445/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.445.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Nd 445/2018-24


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka v exekuční věci oprávněné České republiky - Obvodního soudu pro Prahu 5, se sídlem v Praze 2, Legerova 1877/7, proti povinné LPL Projects + Logistic GmbH, se sídlem ve Spolkové republice Německo, Hamburg, Am Sandtorkai 60, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 66 EXE 1105/2018-19, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.


Odůvodnění:

V projednávané věci podal u Obvodního soudu pro Prahu 5 soudní exekutor Mgr. Jan Škarpa žádost o pověření a nařízení exekuce ve věci shora uvedených účastníků, kdy exekučním titulem je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 11. 2014, č. j. 6 C 372/2014-26, který nabyl právní moci dnem 23. 4. 2015 a vykonatelnosti dnem 28. 4. 2015.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 6. 9. 2018, č. j. 66 EXE 1105/2018-19, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne (výrok II). Podle odůvodnění rozhodnutí podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, nelze zjistit, když povinná nemá v České republice obecný soud podle § 85 o. s. ř., respektive podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu spisu vyplývá, že povinná nemá na území České republiky sídlo ve smyslu § 45 odst. 2 věty druhé exekučního řádu. Skutečnost, zda má povinná na území České republiky exekučně postižitelný majetek, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a obdobně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 30 Nd 186/2016, ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Nd 27/2017, a ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 30 Nd 361/2017).

Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť není možné dovodit podmínky místní příslušnosti podle § 45 odst. 2 exekučního řádu. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož již byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce a zahájeno exekuční řízení, přičemž není v souladu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u něhož bylo řízení zahájeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 16. 1. 2019


Mgr. Vít Bičák
předseda senátu