Rozhodnutí NS

32 Cdo 4381/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/11/2018
Spisová značka:32 Cdo 4381/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.4381.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu funkční
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 104a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
32 Cdo 4381/2018-83



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně MONETA Money Bank, a.s., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1442/1b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 25672720, proti žalované M. S., narozené XY, bytem i se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o zaplacení 1 965 116,07 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 51 C 307/2014, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 9. 2015, č. j. Ncp 1008/2015-16, takto:


Řízení o „dovolání“ žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 9. 2015, č. j. Ncp 1008/2015-16, se zastavuje.


Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k námitce žalované rozhodl podle § 104a odst. 2 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podala žalovaná dovolání.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Podle § 104a odst. 2 o. s. ř. má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

Podle § 104a odst. 5 o. s. ř. obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení.

Pojem "nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem "odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodl-li tedy Vrchní soud v Praze o námitce nedostatku věcné příslušnosti soudu vznesené žalovanou, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu odvolacího, ale rozhodnutím organizačně nadřízeného soudu, jímž jsou účastníci řízení a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112, nebo ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006) a řízení o odvolání (dovolání) proti takovému rozhodnutí soud zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3932/2008).

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dospěl k závěru, že k projednání „dovolání“ žalované proti v záhlaví označenému usnesení Vrchního soudu v Praze není soudem funkčně příslušným a řízení o jejím „dovolání“ zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b o. s. ř.).

O nákladech řízení o „dovolání“ žalované nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř., jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 11. 12. 2018


JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu