Rozhodnutí NS

25 Cdo 4786/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:25 Cdo 4786/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.4786.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Náhrada škody
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
25 Cdo 4786/2018-404



USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Ivou Suneghovou v právní věci žalobce: J. H., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem Lucemburská 13, Praha 3, proti žalovanému: J. H., IČO XY, se sídlem XY, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: Generali Pojišťovna, a. s., IČO 61859869, se sídlem Bělehradská 132, Praha 2, zastoupená JUDr. Danielou Maršálkovou, advokátkou se sídlem Bílkova 4, Praha 1, o 4 929 270 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 21 C 44/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2018, č. j. 25 Co 152/2018-369, takto:


I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2018, č. j. 25 Co 152/2018-369, Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť v rozporu s ustanovením § 241a odst. 2 a § 237 o. s. ř. neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel přípustnost dovolání odůvodňuje tím, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu tím, že neprovedl řádně navržené důkazy. Neuvádí-li žalobce, od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení které rozhodné právní otázky odchýlil, předpoklady přípustnosti dovolání podle výše uvedeného § 237 o. s. ř. nevymezuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS – st. 45/16) a neuvádí důvod dovolání, tj. právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, jakož i výklad, v čem tato nesprávnost spočívá (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), a nepředkládá tak Nejvyššímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 5. 2019


JUDr. Iva Suneghová
pověřená členka senátu