Rozhodnutí NS

27 Cdo 1816/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/04/2019
Spisová značka:27 Cdo 1816/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1816.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 241b odst. 2 o. s. ř.
§ 104 odst. 2 o. s. ř.
§ 243f odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
06/13/2019
III.ÚS 1936/19
III.ÚS 1936/19
prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.
odmítnuto
06/18/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
27 Cdo 1816/2018-238



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v exekuční věci oprávněného Zemědělského družstva Dubicko, se sídlem v Dubicku, Družstevní 5, PSČ 789 72, identifikační číslo osoby 00150096, zastoupeného Mgr. Janem Drapáčem, advokátem, se sídlem v Zábřehu, náměstí Osvobození 255/28, PSČ 789 01, proti povinnému S. M., narozenému XY, bytem XY, pro pohledávku 15.600 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. 6. 2014, č. j. 40 Co 362/2014-032, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 40 Co 362/2014, o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 9. 2017, č. j. 4 Co 20/2017-203, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.


Odůvodnění:


[1] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 27. 6. 2014, č. j. 40 Co 362/2014-032, vyhověl odvolání povinného a změnil usnesení soudního exekutora (ze dne 15. 4. 2014) tak, že se podání povinného (specifikované ve výroku) neodmítá.

[2] Povinný proti tomuto usnesení podal žalobu pro zmatečnost, a požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů.

[3] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 7. 2017, č. j. 40 Co 362/2014-175, žádosti povinného nevyhověl. Vrchní soud v Olomouci k odvolání povinného usnesením ze dne 12. 9. 2017, č. j. 4 Co 20/2017-203, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

[4] Proti posledně označenému usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání.

[5] Jelikož dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání [§ 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci jej usnesením ze dne 27. 2. 2018, č. j. 40 Co 362/2014-218, doručeným dovolateli dne 7. 3. 2018, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a poučil jej, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno. Dovolatel (podáním ze dne 7. 3. 2018, doručeným soudu prvního stupně 8. 3. 2018) pouze opětovně požádal (mimo jiné) o ustanovení zástupce z řad advokátů.

[6] Podle § 241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

[7] Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

[8] Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

[9] Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

[10] K žádosti dovolatele o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle § 138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.

[11] Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[12] Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.

[13] O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016].

[14] V projednávané věci není pochyb o tom, že dovolatel napadá žalobou pro zmatečnost rozhodnutí, jímž krajský soud vyhověl jeho odvolání proti usnesení soudního exekutora; k podání žaloby pro zmatečnost (jakožto mimořádného opravného prostředku) tudíž není subjektivně oprávněn (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002, ze dne 26. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1273/2011, či ze dne 9. 10. 2015, sen. zn. 21 ICdo 17/2015, či usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. III. ÚS 3799/15).

[15] Je-li samotná žaloba pro zmatečnost zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, platí stejný závěr jak pro žádost dovolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, tak i pro dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) této žádosti nevyhověl. Není proto důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zjevné, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.

[16] V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř.).

[17] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 6. 2019


JUDr. Petr Šuk
předseda senátu