Rozhodnutí NS

23 Nd 345/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2018
Spisová značka:23 Nd 345/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:23.ND.345.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Nd 345/2018-31
USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, proti povinnému D. K., nar. XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 1478/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, t a k t o:

Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 1478/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.


O d ů v o d n ě n í :


Dne 2. 5. 2018 požádal soudní exekutor o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 16. 8. 2018, č. j. 73 EXE 1478/2018-24, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po uplynutí odvolací lhůty pro podání odvolání oprávněné předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Okresní soud v Ústí nad Labem v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný nemá místo trvalého pobytu na území České republiky a ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Odkázal na sdělení Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky, pracoviště Ústí nad Labem ze dne 21. 5. 2018, podle něhož bylo místo pobytu povinného v České republice ukončeno dne 31. 12. 2016 (do té doby měl povinný místo pobytu v České republice na adrese XY).

Okresní soud v Ústí nad Labem s odkazem na § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“), v odůvodnění rozhodnutí dále uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, není tedy jasné, zda povinný má majetek na území České republiky, nelze zjistit podmínky místní příslušnosti soudu, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Ústí nad Labem.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 28. 11. 2018
                              JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu