Rozhodnutí NS

28 Cdo 4580/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/11/2019
Spisová značka:28 Cdo 4580/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.4580.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Bezdůvodné obohacení
Obec
Dotčené předpisy:§ 243f odst. 3 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
28 Cdo 4580/2018-151


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně Obce Kozlov, se sídlem Kozlov 68, IČ 008 39 591, zastoupené JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Dvořákova 1927/5, proti žalovanému Svazu vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO, se sídlem v Jihlavě, Žižkova 1867/93, IČ 484 60 915, zastoupenému JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem se sídlem v Praze 4, Při Trati 1084/12, o zaplacení částky 197.952 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 20 C 391/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 23. srpna 2018, č. j. 72 Co 139/2018-108, t a k t o :


I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.277,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Boženy Zmátlové, advokátky se sídlem v Jihlavě, Dvořákova 1927/5.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 17. 4. 2018, č. j. 20 C 391/2017-99, zastavil řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 197.952 Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému úřadu Kraje Vysočina (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a že žalobkyni se vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 7.918 Kč (výrok IV.), a vyzval žalobkyni ke sdělení čísla účtu pro vrácení části zaplaceného soudního poplatku (výrok V.).

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 23. 8. 2018, č. j. 72 Co 139/2018-108, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Dovolání žalovaného směřující proti výroku I. usnesení odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, Čl. II, bod 2. zákona č. 296/2017 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a není důvod, aby rozhodné právní otázky [zda zakladatelská smlouva, kterou se zakládá zájmové sdružení právnických osob - svazek obcí, představuje veřejnoprávní smlouvu ve smyslu § 159 správního řádu, a zda spor o bezdůvodné obohacení (či náhradu škody) údajně vzniklé svazku pobíráním nájemného z nájmu majetku, který měl svazek obci vydat (či převést) po zániku jejího členství ve svazku, je možno považovat za spor vyplývající ze zakladatelské smlouvy] byly posouzeny jinak [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4495/2018, jež bylo vydáno v obdobné (či téměř totožné) věci téhož žalovaného, v němž mimo jiné dovodil, že zakladatelská smlouva, kterou byl žalovaný založen a jejíž součástí jsou stanovy žalovaného, je smlouvou veřejnoprávní, že nárok uplatněný žalobkyní je, spolu s nárokem na majetkové vypořádání po zániku členství obce ve svazku, součástí komplexního souboru vzájemných práv a povinností majících původ v zakladatelské smlouvě žalovaného, resp. v jeho stanovách, jež jsou její součástí, a že k projednání dané věci, v níž se obec (žalobkyně) domáhá vůči dobrovolnému svazku obcí (žalovanému) peněžité náhrady za užívání majetku do něj vneseného k plnění úkolů veřejné správy podle smlouvy o založení dobrovolného svazku obcí, aniž by po jejím případném vystoupení z dobrovolného svazku obcí došlo ke smlouvou předpokládanému vypořádání takto vneseného majetku, není dána pravomoc soudů, nýbrž pravomoc správního orgánu (§ 169 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)].

Žalobkyně se v písemném vyjádření k dovolání žalovaného ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby bylo odmítnuto jako nepřípustné, případně zamítnuto jako nedůvodné.

K vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Vzhledem k tomu, že dovolání žalovaného bylo v přiměřené lhůtě odmítnuto, stal se jeho návrh na odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu bezpředmětným.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 4. 2019


JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu