Rozhodnutí NS

24 Cdo 3039/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/29/2018
Spisová značka:24 Cdo 3039/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:24.CDO.3039.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu funkční
Dotčené předpisy:§ 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§ 10a předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
24 Cdo 3039/2018-1415


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D. ve věci péče o nezletilou K. T., zastoupenou opatrovníkem městem Luhačovice, se sídlem v Luhačovicích, nám. 28. října
č. 543, dceru matky
L. M., zastoupené Mgr. Markétou Vojtáškovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková č. 124/11, a otce P. T., zastoupeného odborovou organizací Spravedlnost – odborové sdružení, se sídlem v Praze, Rezlerova č. 303/16, IČO 26599511, o změnu výchovného prostředí, o úpravu výživného, o úpravu styku a o návrzích na nařízení výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. P 267/2011, o odvolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 5. dubna 2016 č. j. 60 Co 44/2016-761, takto:

I. Odvolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky řízení o odvolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 5. 4. 2016 č. j. 60 Co 44/2016-761, podle ustanovení
§ 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil z důvodu nedostatku funkční příslušnosti Nejvyššího soudu.


Napadeným rozhodnutím byl odvolacím soudem zamítnut návrh otce na opravu
a doplnění protokolu o jednání před odvolacím soudem. Proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího však zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002 sp. zn. 21 Cdo 2036/2001 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 09. 2010 sp. zn. 29 Cdo 3047/2010).


V projednávané věci odvolací soud napadeným usnesením zamítl návrh otce na opravu a doplnění protokolu o jednání. Takové usnesení, vydané v rámci odvolacího řízení
(o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé), je rozhodnutím odvolacího soudu. Odvolání proti němu tudíž přípustné není.


Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Protože nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, postupoval Nejvyšší soud ČR výše uvedeným způsobem a řízení o odvolání zastavil.

Otec, který z procesního hlediska zavinil, že řízení o jeho podání bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a matce ani opatrovníkovi žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 29. 8. 2018


JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu