Rozhodnutí NS

30 Nd 222/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/04/2019
Spisová značka:30 Nd 222/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.222.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 14 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§ 16 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
12/08/2019
II.ÚS 2641/19
II.ÚS 2641/19
doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.
-
-
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Nd 222/2019-


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka ve věci péče o nezletilé AAAAA (pseudonym), narozenou XY a BBBBB (pseudonym), narozeného XY, oba bytem v XY, dětí matky J. R., narozené XY, bytem v XY a otce T. R., narozeného XY, trvale bytem v XY, adresa pro doručování XY, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co 44/2018, o návrhu otce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. UL 26/2019.


Odůvodnění:

Ve věci péče soudu o nezletilé, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 35/2012, podal otec žalobu pro zmatečnost směřující proti blíže neoznačenému rozhodnutí Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, sp. zn. 28 Co 44/2018. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 28 Co 44/2018-8, vyslovil, že se k podané žalobě pro zmatečnost nepřihlíží. Návazně nebylo otci usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2018, č. j. 28 Co 44/2018-90, přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl mu pro řízení o žalobě pro zmatečnost ustanoven zástupce z řad advokátů; odvolání otce proti uvedenému rozhodnutí bylo odmítnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č. j. 4 Co 53/2019-131. Otec posléze podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), konkrétní úkon, jenž by měl být proveden, však neoznačil. O tomto návrhu přísluší rozhodnout Vrchnímu soudu v Praze, konkrétně soudnímu oddělení 14 Cmo ve složení JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková.

Otec v průběhu řízení namítl podjatost výše označených soudů senátu 14 Cmo. Důvod pro vyloučení označených soudců otec spatřoval v jejich „podřízeném vztahu“ k předsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslavu Burešovi, který má mít k otci zjevně nepřátelský vztah. Otec v minulosti poukázal na nesprávnost a neúplnost rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze, vyřízení stížnosti bylo vedeno pod sp. zn. St 7/2019, vyřízení žádosti o poskytnutí informace pak pod sp. zn. Si 141, 154 a 155/2019. Proti České republice – Vrchnímu soudu v Praze a proti J. B., předsedovi soudu, podal otec žalobu na ochranu osobnosti vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10115/2018. Otec rovněž připomenul obsah usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 4 Nd 60/2008, podle něhož lze soudce z řízení vyloučit i za situace, kdy ve věci je za žalovaného označována organizační složka státu (soud), u nějž dotčený soudce působí. Otec dále „preventivně“ navrhoval, aby Nejvyšší soud věc „odňal“ Vrchnímu soudu v Praze a přikázal ji k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti uvedli, že k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro které by tu měl být důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

Podle § 15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odst. 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1 (odst. 2).

Podle § 16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odst. 1). Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odst. 2). Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám, nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání (odst. 3).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Nd 312/2017).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, nebo ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 32 Nd 286/2016).

Namítal-li otec, že označení soudci Vrchního soudu v Praze mají být vyloučeni pro svůj poměr k věci z důvodu, že otec podal proti České republice jednající prostřednictvím Vrchního soudu v Praze k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 žalobu, pak dlužno dodat, že závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2008, sp. zn. 4 Nd 60/2008, na nějž otec ve své námitce poukazoval, byly překonány usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněným pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle jehož závěrů soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového sou­du působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci. Tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soud­ním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí. V poměrech nyní projednávané věci (žaloby pro zmatečnost) navíc Vrchní soud v Praze jako účastník řízení (příslušná organizační složka státu) nevystupuje.

Obdobně nelze přisvědčit námitce otce, poukazuje-li na vztah mezi dotčenými soudci a předsedou Vrchního soudu v Praze. Podle recentní judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů vyloučení podle § 14 odst. 1 o. s. ř., jestliže by tyto důvody spočívaly pouze v tom, že se soudci navzájem znají, protože jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v témže oddělení či senátě [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 19/2008, ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 34/2008, ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 99/2008, 9. 5. 2001, sp. zn. 4 Nd 114/2001, ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011, ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 368/2011, ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. 22 Nd 283/2013 (ústavní stížnost proti němu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 308/14), a ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Nd 318/2014].

Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z obecných tvrzení otce popsaných výše nevypovídá (poměřováno ustanovením § 14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoli důvodu pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018 sen. zn. 29 NSČR 81/2018, a též judikaturu v něm citovanou, a to nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. UL 26/2019 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

O návrhu na přikázání věci jinému soudu Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť mu uvedený návrh prozatím nebyl předložen k rozhodnutí a dále nebyly splněny ani další procesní předpoklady pro takové rozhodnutí (úhrada soudního poplatku, zjištění stanoviska ostatních účastníků k navržené delegaci apod.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 4. 6. 2019


JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu