Rozhodnutí NS

23 Cdo 3939/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/28/2020
Spisová značka:23 Cdo 3939/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.3939.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Cdo 3939/2019-165
USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně DŘEVO TRUST, a.s., se sídlem ve Frýdku-Místku, třída T. G. Masaryka 602, PSČ 738 01, IČO 25988531, zastoupené JUDr. Taťánou Přibilovou, advokátkou se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova 894/17, PSČ 742 21, proti žalované MICROSOFT s.r.o., se sídlem v Praze 4, Michle, Vyskočilova 1561/4a, PSČ 140 00, IČO 47123737 zastoupené Mgr. Janou Pattynovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Perlová 371/5, PSČ 110 00, o zaplacení částky 6 635 775,37 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 152/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2019, č. j. 12 Co 97/2019-131, t a k t o :

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 42 544 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jany Pattynové, advokátky, se sídlem v Praze, Perlová 371/5, PSČ 110 00.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 13. 11. 2018, č. j. 51 C 152/2017-90, zamítl žalobu o zaplacení částky 6 635 775,37 Kč (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 6. 2019, č. j. 12 Co 97/2019-131, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost opírá o nezbytnost vyřešení otázky, kterou podle jejího názoru dovolací soud ve své rozhodovací praxi neřešil, a která se týká pasivní věcné legitimace odpovědného subjektu z licenčních podmínek a omezené záruky, které jsou jejich součástí.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu a navrhla odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou oprávněnou, tedy účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), která je řádně zastoupena advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval přípustností podaného dovolání.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatelka nesouhlasí se skutkovými závěry odvolacího soudu, které dovodil ze smlouvy o dílo uzavřené dovolatelkou se společností Circon Circle Consulting, s.r.o., a z Licenčních podmínek pro software společnosti Microsoft, které byly její nedílnou součástí. Dovolatelka současně dospívá k jinému právnímu závěru ohledně pasivní legitimace žalované, odlišného od právního posouzení přijatého odvolacím soudem. Dovolání tak lze hodnotit jako polemiku se skutkovými a právními závěry, k nimž dospěl odvolací soud.

Nejvyšší soud považuje za nutné upozornit dovolatelku, že podle účinného znění občanského soudního řádu je jediným dovolacím důvodem, jak uvedeno shora, nesprávné právní posouzení věci dle § 241a odst. 1 o. s. ř. Sama skutečnost, že má dovolatelka jiný názor na právní závěr odvolacího soudu, však nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř.

Ještě pro úplnost Nejvyšší soud podotýká (jako již uvedl ve svých předešlých rozhodnutích – srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014), že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, založeného na zpochybňování skutkového stavu věci učiněného odvolacím soudem, a kritice hodnocení důkazů. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Nejvyššímu soudu proto uzavřel, že dovolání žalobkyně není podle § 237 o. s. ř. přípustné a nezbylo mu, než dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnout, neboť v dovolacím řízení nelze pokračovat pro vadu, kterou dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto usnesení, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 28. 1. 2020


JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu