Rozhodnutí NS

11 Tcu 30/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/14/2019
Spisová značka:11 Tcu 30/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.30.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
11 Tcu 30/2019-19

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 14. 3. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl, takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky H. H., nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Krems an der Donau, Republika Rakousko, ze dne 23. 2. 2015, sp. zn. 38 HV 6/15w, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.



O d ů v o d n ě n í :


Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 5. 3. 2019 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a to ve vztahu k ve výroku tohoto usnesení uvedenému rozhodnutí, týkajícího se české občanky H. H. Z předložených materiálů vyplynulo následující.

Rozsudkem Zemského soudu Krems an der Donau, Republika Rakousko, ze dne 23. 2. 2015, sp. zn. 38 HV 6/15w, který nabyl právní moci téhož dne, byla H. H. uznána vinnou trestnými činy závažného vydírání podle § 144 odst. 1, § 145 odst. 2 č. 1, 2 rakouského tr. zákoníku (v bodě I. rozsudku), přečinem podvodu podle § 146 rakouského tr. zákoníku (bod II. rozsudku) a trestným činem pomluvy podle § 297 odst. 1 druhý případ rakouského tr. zákoníku (bod III. rozsudku). Za toto jednání jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila trestné činnosti tím, že v období od září 2013 do července 2014 v úmyslu obohatit se takovým jednáním, opakovanými telefonáty a SMS zprávami zasílanými poškozenému K. W. tomuto hrozila, že na něj podá trestní oznámení za jeho pohlavní styk mezi ním a její dcerou R. P., která byla ještě mladá a způsobí mu tak problémy, a rovněž hrozila, že tento styk oznámí jeho manželce, a že společně s dcerou způsobí jeho trestní stíhání, zatčení a převoz do vězení v ČR a požadovala pokaždé úhradu finančních částek mezi 200 až 7 000 EUR, kdy takto jí poškozený předal nejméně 100 000 EUR (bod I. rozsudku).

Dále odsouzená v září 2013 tvrdila K. W., že mu vrátí mobilní telefon, údajně odcizený R. P., a to za částku 300 EUR, ačkoli neměla v úmyslu mu telefon vrátit a poté, co jí peníze předal, tak ani neučinila (bod II.).

V neposlední řadě odsouzená při svém výslechu dne 20. 8. 2014 u policejní inspekce G. vědomě nepravdivě uvedla, že nápad na vydírání K. W. byl W. W., který jí dal podnět k odesílání výhrůžek formou SMS zpráv a sám rovněž K. W. vydíral, čímž W. W. falešně obvinila z trestného činu vydírání, postižitelného trestem odnětí svobody v trvání více než jeden rok (bod III.).

Nejvyšší soud přezkoumal věc předloženou mu Ministerstvem spravedlnosti a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. Podle daného ustanovení rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu, dotčeného rozhodnutí rakouského soudu, jakož i materiálů k osobě H. H. vyplývá, že jmenovaná je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky. Konkrétně se jedná o možnost posouzení jejího protiprávního jednání ve smyslu trestných činů vydírání podle § 175 tr. zákoníku, podvodu podle § 209 tr. zákoníku a křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku. Shora uvedeným jsou tedy naplněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

Je třeba připomenout, že postup Nejvyššího soudu je též opodstatněn z hlediska materiálního, a to jednak pochopitelně ukládáním nepodmíněného trestu odnětí svobody, jakož i skutečností, že své promyšlené jednání páchané po delší dobu směřovala k získání značného prospěchu.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. 3. 2019

JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Michael Vrtek, Ph. D.
soudce