Rozhodnutí NS

23 Nd 130/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/16/2019
Spisová značka:23 Nd 130/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:23.ND.130.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Nd 130/2019-27
USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, Východní Předměstí, 301 00 Plzeň, IČO 25220683, proti povinnému V. K., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1025/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, t a k t o:

Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1025/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.


O d ů v o d n ě n í :


Dne 23. 4. 2018 požádala soudní exekutorka o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 11. 9. 2018, č. j. 53 EXE 1025/2018-18, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po marném po uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), který ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud.

Okresní soud v Břeclavi v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný neprochází Celostátní evidenci obyvatel ani registrem obyvatel, že oprávněná označila povinného bytem XY, exekuční titul vydal Okresní soud Plzeň-město a že z pokynu pro soudního exekutora daným Okresním soudem Plzeň-město vyplývá, že povinný pracuje u společnosti se sídlem v Mikulově, na pracovní smlouvě uzavřené s touto společností uvedl povinný adresu Bavory 49, okres Břeclav, kde se má podle informace uvedené v pokynu Okresního soudu Plzeň-město pro soudního exekutora (č. l. 10 spisu) i zdržovat. Z uvedeného pokynu dále vyplývá, že povinný není občan České republiky (ČR) a že podle zprávy Cizinecké policie nemá povinný hlášený pobyt, kdy jako občan EU nemá povinnost mít na území ČR upravený pobyt.

Okresní soud v Břeclavi s odkazem na § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 nebo ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného, tedy Okresní soud v Břeclavi.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 4. 2019

JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu