Rozhodnutí NS

23 Nd 192/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:23 Nd 192/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:23.ND.192.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Nd 192/2019-35


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové v exekuční věci oprávněné Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem v Praze 4, Roškotova 1225/1, PSČ 140 00, IČO 47114321, proti povinným: 1. L. B., nar. XY, bytem XY, 2. A. T., nar. XY, a 3. B. T., nar. XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 8538/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 8538/2018 projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ.
                  O d ů v o d n ě n í :

Dne 31. 10. 2018 požádal soudní exekutor JUDr. Petr Kocián Okresní soud Praha-západ o pověření a nařízení exekuce na majetek povinných L. B., A. T. a B. T.

Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 28. 3. 2019, č. j. 206 EXE 8538/2018-32, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po uplynutí odvolací lhůty oprávněné předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne.

Soud prvního stupně uvedl, že z výpisů ze základních registrů a z přípisu Ministerstva vnitra České republiky ze dne 21. 11. 2018 bylo zjištěno, že povinní nemají v současné době na území České republiky trvalý pobyt ani pravomocně přiznaný pobyt cizince. Soudu rovněž není známo, kde se nachází majetek povinných.

V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“). Za daných okolností tedy Okresní soud Praha-západ vyslovil, že jsou v souladu s § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o. s. ř. dány předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Okresní soud Praha-západ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2019


JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu