Rozhodnutí NS

7 Td 16/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/27/2019
Spisová značka:7 Td 16/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.16.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 16/2019-103


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 27. 3. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného T. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 17 T 12/2019, o příslušnosti soudu takto:


Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Bruntále.

Odůvodnění:


Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Praha-západ, podala dne 23. 1. 2019 u Okresního soudu Praha-západ návrh na potrestání obviněného T. B. pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku (č. l. 87 tr. spisu).

Přečinu se měl obviněný dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) dne 19. 10. 2018 mu byla na adrese XY, v obci Hostivice, okres Praha-západ, ve společnosti Expeditors International ČR, s. r. o., naložena zásilka, kterou jako řidič kamionu společnosti M. s., vezl do Švédska, kde na benzínové stanici XY u obce Markaryd ve státě Švédsko, v době od 21. 10. 2018 do 23. 10. 2018, kdy zde parkoval a čekal na složení zásilky, po porušení jistící plomby návěsu svého kamionu vnikl do nákladového prostoru, ze kterého odcizil v návrhu na potrestání specifikované mobilní telefony, čímž způsobil společnosti Expeditors International ČR, s. r. o., se sídlem Aviatická 1048, Praha 6, škodu v celkové výši 141 280 Kč.

Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 25. 1. 2019, sp. zn. 17 T 12/2019, podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť má za to, že není příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Ze spisového materiálu podle soudu vyplývá, že ke skutku, který je předmětem návrhu na potrestání, došlo ve Švédsku. V obvodu Okresního soudu Praha-západ obviněný nebydlí, nepracuje ani se nezdržuje, a proto tento soud podal návrh na určení místní příslušnosti soudu. Nejvyšší soud je nejblíže společně nadřízeným soudem Okresnímu soudu Praha-západ, kde byl podán návrh na potrestání, Okresního soudu v Bruntále, v jehož obvodu obviněný bydlí, Okresního soudu v Ostravě, v jehož obvodu se obviněný zdržuje a Okresního soudu v Prostějově, v jehož obvodu má sídlo společnost M. s., u které obviněný pracuje. Podle soudu by s ohledem na místo bydliště obviněného bylo nejvhodnější projednání věci Okresním soudem v Bruntále.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení § 18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

Obviněný se podle obžaloby měl dopustit přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku spáchaného podle tzv. právní věty tak, že odcizil cizí věc tím, že se jí zmocnil, čin spáchal vloupáním a tímto činem způsobil větší škodu. Ze skutkové věty, jakož i z výpovědí obviněného (č. l. 8 a násl. tr. spisu) vyplývá, že místem, kde měl odcizit telefony, kde tedy mělo podle návrhu na potrestání dojít k jednání obviněného naplňujícímu objektivní stránku uvedeného přečinu krádeže, je Švédsko (Švédské království). Pokud jde o následek trestného činu, tedy vznik větší škody (která je kvalifikačním znakem přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku), obecně v případě tzv. distančního deliktu by následek nastal v České republice, a to v sídle poškozené společnosti Expeditors International ČR, s. r. o., se sídlem Aviatická 1048, Praha 6, jíž měla být podle návrhu na potrestání způsobena uvedená škoda.

V tomto případě ale trestný čin krádeže není distančním deliktem, když také následek nastal v místě, kde se obviněný dopustil předmětného jednání, resp. zmocnil se předmětných telefonů, tedy ve Švédsku. Závěr, že jde o distanční delikt, nelze vyvozovat ze samotné skutečnosti, že poškozený má sídlo nebo bydliště v jiném místě, než ve kterém došlo k jednání. Odlišnost těchto míst sama o sobě nemůže být důvodem k závěru, že následek vznikl v místě sídla nebo bydliště poškozeného. Podstatné je, ve kterém místě se věc, kterou měl pachatel v dispozici, stala jím přisvojenou a tím se ocitla mimo dosah vlastníka nebo jiné oprávněné osoby (srovnej přiměřeně usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 15 Td 36/2017).

Jak vyplývá také z usnesení Okresního soudu Praha-západ, je proto v této věci při určení místní příslušnosti nutno postupovat podle § 18 odst. 2 tr. ř., podle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Toto ustanovení se uplatní v případech, kdy byl (stejně jako v tomto případě) čin spáchán v cizině zcela, tedy tak, že v České republice nenastaly žádné skutkové okolnosti, které jsou významné pro určení příslušnosti podle místa spáchání. V jiných případech se postupuje podle § 18 odst. 1, které je z hlediska místní příslušnosti ustanovením základním. Tak je tomu u tzv. distančních deliktů, kdy např. k jednání sice došlo v cizině, ale následek nastal v České republice (srov. rozhodnutí publikované pod č. 30/1997 Sb. rozh. tr.; též ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. § 18. In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 298.).

V této věci byl tedy návrh na potrestání podán u místně nepříslušného Okresního soudu Praha-západ, když obvod tohoto soudu není místem spáchání trestného činu podle § 18 odst. 1 tr. ř., resp. ani místem, kde měl nastat následek jednání obviněného, v podobě vzniku škody poškozené společnosti Expeditors International ČR, s. r. o. V úvahu by tak podle § 18 odst. 2 tr. ř. přicházela místní příslušnost několika okresních soudů. Vzhledem k obviněným uvedenému místu pobytu (viz úřední záznam na č. l. 93 p. v. tr. spisu), bylo o příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.


Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 27. 3. 2019


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu