Rozhodnutí NS

32 Cdo 1451/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/17/2019
Spisová značka:32 Cdo 1451/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.1451.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Dotčené předpisy:§ 241b odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
32 Cdo 1451/2019-221



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. S., advokáta se sídlem XY identifikační číslo osoby XY, proti žalované INSTAL spol. s r.o., se sídlem v Pardubicích, Zelené Předměstí, V Ráji 575, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 42936641, zastoupené Mgr. Martinem Růžičkou, advokátem se sídlem v Praze 10, Korunní 810/104, o zaplacení 656 420 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 C 81/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 10. 2018, č. j. 22 Co 321/2018-200, ve znění usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7. 3. 2019, č. j. 16 C 81/2015-214, takto:

Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 6. 2018, č. j. 16 C 81/2015-187, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 7. 3. 2019, č. j. 16 C 81/2015-214, jímž byl zamítnut návrh žalobce, aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost CALLISTO-WOOD, spol. s r.o. v likvidaci, se sídlem v Praze 6, Drnovská 14, identifikační číslo osoby 16191536.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním s tím, že ho doplní a upřesní ve lhůtě podle § 241b odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že pro své rozhodnutí použil účelově pouze dílčí již neaktuální poznatky a že nezjistil skutečný majetkový stav společnosti, jejíž vstup do řízení na jeho místo byl navržen. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017.

Podle § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání (srov. například též závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1740/2010, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.

Jak se podává z obsahu spisu, usnesení odvolacího soudu obsahující poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, bylo žalobci (jeho zástupci) doručeno dne 22. 11. 2018 (srov. doručenku na č. l. 203 spisu). Žalobce, který je fyzickou osobou s právnickým vzděláním [srov. § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], podal proti tomuto usnesení dne 3. 12. 2018 dovolání s tím, že ho bude doplňovat a upřesňovat ve lhůtě podle § 241b odst. 3 o. s. ř. V dovolání, které sám dovolatel označil za „de facto blanketní“, zcela chybí údaje o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti a důvod dovolání. Lhůta pro podání dovolání dovolateli marně uplynula dne 22. 1. 2019 (srov. § 57 odst. 2 větu první o. s. ř.), v této lhůtě nebylo dovolání doplněno.

Za situace, kdy zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v § 241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání dovolateli uplynula, staly se tímto marným uplynutím lhůty vady dovolání neodstranitelnými a dovolání žalobce trpí vadami, které brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. pro vady odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř., jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 6. 2019


JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu