Archiv aktualit

„Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“ – mezinárodní konference pořádaná 26. listopadu 2019 v Praze

Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu České republiky uspořádá v listopadu letošního roku ve spolupráci s Nejvyšším soudem mezinárodní konferenci na téma „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“. Akce se bude konat v sídle v Senátu Parlamentu ČR ve Valdštejnském paláci. Vedle předsedy Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR Miroslava Antla a předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala vystoupí na konferenci významné osobnosti evropské a tuzemské justice, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, předseda Evropské komise pro efektivitu justice (CEPEJ) Ramin Gurbanov, prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová a další vzácní hosté.

Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 12. září 2019

Nejvyšší soud již více než dva roky zveřejňuje na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. září 2019 jsou součástí této tiskové zprávy.

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala obdržel čestné uznání za významný a výjimečný přínos ke zvýšení právního vědomí v České republice

Místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala obdržel v úterý 10. září 2019 u příležitosti 7. ročníku brněnské konference "Personalistika, právo a vzdělávání ve veřejné správě" čestné uznání za významný a výjimečný přínos ke zvýšení právního vědomí v České republice. Ocenění mu udělilo občanské sdružení Klub personalistů České republiky, o.p.s.

Společnost MAFRA neuspěla u Nejvyššího soudu se svým dovoláním ve sporu s hercem Tomášem Töpferem

Nejvyšší soud dne 29. 8. 2019 zamítl dovolání společnosti MAFRA a potvrdil tak rozsudek Městského soudu v Praze z května loňského roku. Odvolací soud tímto rozsudkem uložil žalované společnosti povinnost zaplatit herci Tomáši Töpferovi celkem 150.000,- Kč, naopak ale zamítl jeho požadavek, aby se mu žalovaná společnost veřejně omluvila. Definitivně tak bylo rozhodnuto o žalobě, prostřednictvím které se Tomáš Töpfer jako zakladatel a člen správní rady obecně prospěšné společnosti Památník Šoa, o. p. s., domáhal zadostiučinění za nepravdivá tvrzení o jeho zištné motivaci v účasti na připravovaném projektu památníku připomínajícího na nádraží Praha-Bubny vyvraždění Židů v Evropě za druhé světové války. Tato tvrzení obsahoval článek „Jak vydělávat na holokaustu“, který 15. října 2015 publikovala Mladá fronta DNES.

Reakce Nejvyššího soudu na vyjádření advokáta JUDr. Petra Tomana, LL.M., v reportáži „Oheň a trest“ v pořadu Reportéři ČT

Nejvyšší soud považuje za nutné reagovat na slova advokáta JUDr. Petra Tomana, LL.M., která zazněla v reportáži „Oheň a trest“, odvysílané v premiéře dne 26. 8. 2019 v 21.25 hodin na programu ČT 1 v rámci pořadu Reportéři ČT. Reportáž se týkala mediálně sledovaného případu úmyslného zapálení historického kostela v Gutech, se škodou přesahující 20 milionů korun.

Nejvyšší soud upozorňuje na ochranu osobních údajů obsažených ve vyhlašovaných rozhodnutích na jeho úřední desce

Nejvyšší soud od 1. února letošního roku vyhlašuje na elektronické úřední desce na webových stránkách www.nsoud.cz a rovněž na úřední desce v budově soudu rozsudky, popř. vybraná usnesení, jednotlivých senátů svých kolegií (trestního kolegia a kolegia občanskoprávního a obchodního). Vyhlašovaná rozhodnutí musí obsahovat povinné náležitosti, proto jsou jejich nedílnou součástí osobní údaje účastníků (stran) řízení a další osobní údaje, které však není možné mimo elektronickou úřední desku bez dalšího právního titulu volně šířit. Nejvyšší soud považuje za nanejvýš vhodné na to upozornit nejen zástupce médií, ale také obecně celou veřejnost.

Podle červnového průzkumu agentury STEM důvěřuje Nejvyššímu soudu 65 procent lidí

ČOI vyjádřilo důvěru 72 procent účastníků průzkumu. Nejvyššímu soudu důvěřuje 65 procent lidí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Ústavnímu soudu shodně 62 procent a ombudsmance a Nejvyššímu správnímu soudu 61 procent. Oproti loňsku se míra důvěry u žádné z institucí nezměnila o víc než několik procentních bodů. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM. Celý článek časopisu Týden naleznete zde.

Srovnávací přehled EU o soudnictví 2019 – Zpráva EU Justice Scoreboard 2019

Už na jaře letošního roku publikoval Nejvyšší soud závěry zprávy „EU Justice Scoreboard 2019“, která přináší pravidelné porovnání nezávislosti, efektivnosti a kvality soudních systémů v členských státech Evropské unie. Současně tehdy uveřejnil odkaz na celý anglický text této zprávy. Nyní, po překladu do češtiny, nabízí Nejvyšší soud také českou verzi Srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2019.

Posílat neplatiče výživného do vězení nedává smysl, říká předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Některé trestné činy by měly být dekriminalizovány a nežádoucí chování by stačilo postihovat jiným způsobem. I díky tomu by se ulevilo přetíženým věznicím a poškození by se patrně i častěji dobrali svých práv. „Některé činy bychom kriminalizovat nemuseli, podobně jako došlo ke změně v souvislosti s přijetím trestního zákoníku například u řízení bez řidičského průkazu, za které bylo dříve ukládáno asi 10 procent nepodmíněných trestů a dnes jde jen o přestupek. Podobně je tomu u zanedbání povinné výživy. Tam má být neplatič výživného hrozbou trestního postihu donucen k placení, ale moc to nefunguje,“ říká ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ předseda Nejvyššího soudu a hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal.

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 2/2019

Oddělení analytiky a srovnávacího práva si pro Vás opět připravilo čerstvé novinky a zajímavá rozhodnutí evropských soudů. Z judikatury nejvyšších soudů členských států Evropské unie jsme se zaměřili na rozsudek francouzského Kasačního soudu v otázce posouzení smlouvy o úvěru uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která obsahovala jeho automatické zesplatnění v případě skončení pracovního poměru, v kontextu vnitrostátní spotřebitelské legislativy. Dále stojí za zmínku rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojeného království, který se ve svém rozsudku zabýval problematikou mezinárodní příslušnosti při posouzení žaloby na náhradu škody způsobené dceřinou společností, která byla uplatněna vůči dceřiné společnosti (se sídlem mimo EU) a současně vůči společnosti mateřské (se sídlem v EU).

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Další >>