Anketa: Co říkáte na návrh přidělovat soudcům případy pomocí elektronického generátoru?

Elektronický generátor přidělování věcí by měl podle Ministerstva spravedlnosti vyloučit z přidělování lidský faktor a zajistit náhodnost výběru soudního oddělení, jemuž věc připadne. Právě to je jedna z věcí, kterou soudci na plánované změně kritizují – počítač nebude schopen vypořádat se s různými nepravidelnostmi. Podle vyjádření soudních funkcionářů pro Českou justici navíc není jasné, proč by se měl zavádět nový systém, když stávající systém funguje prakticky bez problémů. Zástupci justice se nejvíce obávají technického provedení celého systému.

K problematice se v anketě na stránkách www.ceska-justice.cz vyjádřili přední představitelé několika soudů, včetně předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala a předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu Františka Púryho.

Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu:
Přidělování věci jednotlivým senátům a soudcům pomocí elektronického generátoru stojí za úvahu a je určitě jednou z možností. Ministerstvo spravedlnosti mělo ale svůj záměr více diskutovat se soudci na všech úrovních dříve, než jej předložilo už jako součást návrhu novelizace zákona o soudech a soudcích. Teprve nyní, když se dostal návrh do oficiálního připomínkového řízení, slyšíme z okresních i krajských soudů mnoho výhrad a také logických argumentů, které vyzývají k jeho přepracování. Předseda KS v Plzni Miloslav Sedláček právě pro váš server Česká justice například uvedl, že si nedokáže představit, jak elektronický generátor zajistí rovnoměrné rozdělení nápadu, tzn. rovnoměrné zatížení soudců, pokud jsou jednotlivé věci co do rozsahu, složitosti a počtu obviněných mnohdy tak rozdílné. Je škoda, že se takto zásadní návrhy předkládají jako „hotové řešení“ bez předchozí odborné diskuse, připomínkové řízení už by mělo sloužit jen k jakémusi dočištění precizně sestaveného návrhu. Elektronický generátor přidělování věcí se již zkouší na Krajském soudě v Praze a u insolvenčních řízení. Domnívám se, že ani zkušenosti z tohoto testování zřejmě nebyly dostatečně do návrhu zahrnuty.

Nebudu předjímat výsledky připomínkového řízení v obou kolegiích Nejvyššího soudu. Ministerský návrh logicky podmiňuje určování zákonného soudce pomocí elektronického generátoru existencí nejméně dvou senátů pro danou specializaci, ve které je věc přidělována. Z toho důvodu je podle mého názoru správné, že Ministerstvo spravedlnosti už od začátku počítá s výjimkou pro Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, protože u nejvyšších soudů nejde o klasické uspořádání senátů, systém práce je tu jiný. Na Nejvyšším soudu máme specializované senáty jak na občanskoprávním a obchodním kolegiu, tak i v menší míře na trestním kolegiu.

Pokud zmiňuji obě kolegia Nejvyššího soudu, považuji za poněkud problematické zavádění elektronického generátoru do systému přidělování věcí v trestním řízení, když předkládaný návrh je součástí celého souboru změn, připravovaného ovšem v rámci novelizace občanského soudního řádu.

Naznačený způsob přidělování věcí pomocí elektronického generátoru připouští také Ústavní soud. Ve svých nálezech do základního práva na ustanovení zákonného soudce opakovaně podřadil i požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z čl. 38 odst. 1 Listiny, tj. předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu, včetně zastupování, pro účastníky řízení (nálezy sp. zn. III. ÚS 200/98, III. ÚS 293/98 a III. ÚS 182/99). Tyto maximy nebrání využití výpočetní techniky při rozdělování soudní agendy, včetně využití matematických metod, jež představují základ algoritmu přidělování věcí. Zároveň však je nezbyté výslovné označení takovýchto metod, respektive nezbytný je popis algoritmu, který je východiskem programů pro výpočetní techniku a její použití při přidělování věcí. V opačném případě nelze podle nálezů Ústavního soudu považovat rozvrh práce soudu za souladný se zásadami předvídatelnosti a transparentnosti přidělování soudní agendy, a tudíž přidělení věci za porušení těchto podmínek je nutné považovat za porušení ústavního práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny.

Elektronický generátor přidělování věcí je v Evropě nejvíce využíván v Portugalsku. V souladu s ustanovením § 216 občanského soudního řádu (zákon č. 41/2013), probíhá rozdělování agendy u portugalských soudů výhradně elektronickým způsobem, a to vždy v jeden určitý den v týdnu. Informace o přidělení případu konkrétnímu soudci jsou přitom veřejně dostupné na webových stránkách.

V určité podobě, ale ne v takovém rozsahu jako v Portugalsku, se s elektronickým generátorem přidělování věcí na soudech můžete setkat i v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Černé Hoře nebo také ve Španělsku.

Vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí, kde vidíme, že systém funguje, stojí za to o něm diskutovat. Bylo by vhodné využít při sestavování návrhu i tyto zahraniční zkušenosti.

František Púry, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu
:
Domnívám se, že justice potřebuje řešit jiné, závažnější problémy, než je náhodný generátor přidělování věcí soudcům. Navíc si nemyslím, že soudce, o němž se předem ví, že mu bude přidělena určitá věc, je automaticky "nezákonným" soudcem, pokud je jinak přidělování zcela transparentní a probíhá podle jasně stanovených pravidel. Bylo by možno k tomu "generátoru" uplatnit i jiné připomínky, např. stran příliš paušálního řešení pro všechny soudy bez ohledu na jejich velikost a na všechny věci bez ohledu na nutnost specializace, ale nechci zatím předjímat, jaké budou připomínky trestního kolegia Nejvyššího soudu v rámci oficiálního připomínkového řízení. Jsem alespoň rád, že i Ministerstvo spravedlnosti připouští výjimku pro nejvyšší soudy.

Celý článek naleznete zde:


http://www.ceska-justice.cz/2016/04/anketa-co-rikate-na-navrh-pridelovat-soudcum-pripady-pomoci-elektronickeho-generatoru/