Mezinárodní konference Závaznost soudních rozhodnutí vyzvala soudy na všech úrovních k vzájemnému dialogu

Dialog ve smyslu transparentního dialogu mezi vnitrostátními a evropskými soudy. Tato výzva ve dnech 19. – 21. června na brněnské konferenci pořádané Nejvyšším soudem k tématu Závaznost soudních rozhodnutí rezonovala plným konferenčním sálem častěji, než cokoli jiného. Soudci by měli současně vést diskusi k judikatuře ve všech patrech justice jak na vnitrostátní úrovni, tak i v mezinárodním měřítku. Vstup České republiky do Rady Evropy a Evropské unie vytvořil ústavní závazek dodržovat právo těchto institucí. Stejné závazky na sebe vzaly všechny členské země. Vnitrostátní soudy jsou pak těmi klíčovými institucemi, které zajišťují dodržování a implementaci mezinárodních závazků na domácí úrovni. Interakce či rovnou aktivní spolupráce soudních orgánů rozhodujících o lidských právech, společenských, politických nebo ekonomických problémech je pak nutností, bez které nelze myšlenky jednotného evropského práva uvést do praxe. Je přitom potřeba udržovat rovnováhu mezi svobodou a bezpečností v Evropě.

Soudy po celé Evropě hledají společnou řeč. Předseda Soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts v té souvislosti v Brně použil názorný příklad: „Tady na konferenci spolu hovoříme anglicky. Pokud bych na vás hovořil vlámsky, neboť jsem Belgičan pocházející z vlámského regionu, a pokud vy byste na mne mluvili česky, nikdy si neporozumíme. Evropské soudy tvoří síť a ta síť byla vytvořena právě proto, abychom spolu hovořili. Abychom se vzájemně poučili, poradili se a neopakovali stejné chyby.“



Závaznost soudních rozhodnutí v Evropě se řídí dvěma základními přístupy. Ve státech common law vychází z teorie, že jsou všechna rozhodnutí vyšších soudů dané země závazným precedentem pro všechny nižší soudy v rámci striktní soudní hierarchie. V kontinentálním právu rozhodnutí soudů vyššího stupně nemají žádné normativní účinky. Pokud taková rozhodnutí nižší soudy akceptují, stává se tak jen proto, že se samy s argumentací vyššího soudu ztotožní. Jsou to dva protipóly, které v ryzí podobě ve skutečnosti neexistují. Realita je dána kompromisem mezi nimi, vzájemným prolínáním. Míru přiklonění se k jedné či druhé alternativě přitom jednotlivé evropské státy po dlouhou dobu „testovaly“ a mnohé z nich i nadále „testují“ samy. Nyní je šance, a současně jde o nanejvýš žádoucí trend v moderní evropské justici, vzájemným dialogem přispět ke zmírnění takového rozptylu. To evropskému právnímu systému jednoznačně přinese vyšší právní jistotu a z ní plynoucí důvěru v právo.

Bohužel, nebude to tak jednoduché a rychlé, shodli se účastníci konference a přiznali „jisté pnutí“ mezi jednotlivými soudy. A to jak mezi vnitrostátními a evropskými, tak i mezi vnitrostátními soudy jednotlivých zemí navzájem. Zpravidla k takovému pnutí dochází mezi orgány ochrany ústavnosti a obecnými soudy, avšak objevuje se i mezi obecnými soudy vyšší a nižší instance, kde občas dochází v nejednotném náhledu na povinnost respektovat kasační závaznost rozhodnutí soudů vyššího stupně.

Kasační závaznost je bezesporu přísnější, než závaznost normativní, přičemž představuje tradiční a praxí prověřený institut, využívaný v mnoha zemích Evropy. Výslovně jej v sobě zakotvují i všechny nejvýznamnější české procesní předpisy. Samozřejmě, závaznost právního názoru soudu vyššího stupně ustupuje tehdy, pokud nižší soud při dalším řízení zjistí fakta, kterými bude věc dostatečně odlišena od podoby, v níž byla předtím předložena instančně vyššímu soudu, a na jejímž základě vyšší soud zaujal svůj právní názor. Soudce na nižším stupni soudní soustavy by neměl ztrácet odvahu na takový stav poukázat.

Závaznost normativní předpokládá zobecnitelnou interpretaci principu či právní normy a připouští různou míru své intenzity. V Brně v té souvislosti zaznělo, že judikatura nemůže být vždy chápána jako direktivní nařízení. Je třeba brát v potaz individuální aspekty každého případu a nezapomínat na osobnost každého jednotlivého soudce, který by neměl své výroky produkovat jako předem naprogramovaný stroj. Pokud se soudce od judikatury vyšších soudů a jimi nastíněných obecných principů odchýlí, neznamená to automaticky důvod pro zrušení jeho rozhodnutí. Svůj postoj však musí soudce přesvědčivě odůvodnit. Třeba právě on bude v dané problematice prezentovat nástup nových trendů. Měl by mít však stále na paměti, že nejenom v rámci vnitrostátního právního systému, ale i v rámci sjednocující se Evropy existuje legitimní zájem na tom, aby typově shodné případy rozhodovaly shodně senáty ve Skandinávii stejně jako v České republice, na Slovensku nebo v zemích u pobřeží Středozemního moře.

Soudci byli jednotlivými řečníky brněnské konference opakovaně vyzýváni ke každodennímu dialogu a efektivní interakci jak ve směru vertikálním, tak i horizontálním, napříč celou soudní soustavou. Nezapomínalo se však ani na specifika, která je potřeba si v té souvislosti uvědomit pro jednotlivé oblasti justice. Právě proto byl program konference rozčleněn do čtyř základních panelů, aby se v každém z těchto panelů mohlo jít hlouběji k tématu a neklouzat jen po povrchu obecných frází. Jednotlivé panely byly tyto: Přístupy k závaznosti soudních rozhodnutí; Závaznost a výkon rozsudků ESLP; Závaznost a výkon rozhodnutí vnitrostátních soudů; Závaznost a výkon rozsudků Soudního dvora EU.

Je rovněž třeba dennodenně komunikovat a neustále vyvažovat kompetence mezi mocí výkonnou a mocí soudní. Zároveň je bezpodmínečně nutné potlačit jakékoli snahy o stírání hranic mezi nimi. Varoval před tím ve svém příspěvku generální tajemník Rady Evropy Thorbjřrn Jagland, když uvedl: „Nezávislá justice garantuje, že sebeúspěšnější politická síla nemůže ohrozit základní principy demokracie. Pokud justice nefunguje správně, roste korupce a zneužití moci, hrozí pak občanské nepokoje i války. V období migrační krize, nárůstu terorismu a mezinárodního zločinu, kdy veřejnost volá po tvrdších zákonech a také po tom, aby represivní složky postupovaly důsledněji, musíme být opatrní, aby opatření která přijmeme, nebyla neúčinná či dokonce neměla zcela opačný efekt.

Thorbjřrn Jagland těmito slovy hovořil k celé Evropě, neboť brněnská konference přesáhla nejen hranice České republiky, ale i Evropské unie. Konala se u příležitosti předsednictví České republiky ve výboru ministrů Rady Evropy. Proto se jí účastnili vrcholní zástupci Rady Evropy, organizace sdružující 47 evropských států, proto do Brna osobně zavítal i generální tajemník Rady Evropy. Pozvání přijali rovněž předseda Evropského soudu pro lidská práva Guido Raimondi nebo již dříve zmiňovaný předseda soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts. Se svým příspěvkem vystoupili na úvod konference premiér České republiky Bohuslav Sobotka, ministr spravedlnosti Robert Pelikán, dále byli mezi účastníky zástupci Ministerstva zahraničí České republiky, předsedové ústavních soudů čtyř evropských zemí, předsedové osmi nejvyšších soudů, čeští soudci působící u evropských soudních institucí, čeští zástupci v Radě Evropy, profesoři věhlasných evropských univerzit, vědci i politici. Kromě dvou stovek účastníků v sále sledovali konferenci další odborníci prostřednictvím on-line přenosu na speciálních webových stránkách konference http://conference2017.supremecourt.cz .

Tyto stránky nepřestaly být aktivní ani poté, co konference Závaznost soudních rozhodnutí v odpoledních hodinách dne 21. června skončila. Nejvyšší soud na těchto stránkách nyní publikuje rozsáhlou fotogalerii z akce a umístil zde i videozáznamy všech přednesených příspěvků v českém, anglickém a francouzském jazyce. A to mj. proto, že jednotliví účastníci již přímo v Brně deklarovali své odhodlání zprostředkovat závěry konference ve svých zemích tamní odborné veřejnosti. K tomu jistě poslouží i připravovaný sborník, který by mělo za pár měsíců vydat nakladatelství Wolters Kluwer.

Konference Závaznost soudních rozhodnutí byla v pravém slova smyslu celoevropskou akcí. Její úroveň, obsahovou i organizační, spontánně ocenila řada hostů již přímo na místě. Předsedovi Nejvyššího soudu Pavlu Šámalovi přitom ještě nyní přicházejí do pošty další poděkování a jednoznačně příznivé ohlasy na tuto mimořádnou akci:

„Chci poděkovat předsedovi Nejvyššího soudu profesoru Šámalovi za to, že se mu podařilo shromáždit předsedy nejvyšších soudů, ústavních soudů, vědce, zástupce jak oblasti lidsko-právní, tak i zástupce, kteří se zaobírají evropským právem a kteří společně usilují o sjednocení práva v Evropě.“ – Koen Lenaetrs, předseda Soudního dvora EU

„Jsem vděčný, že jsem se mohl zúčastnit konference Závaznost soudních rozhodnutí. Nepřeháním, pokud uvedu, že tak hvězdně obsazená právnická konference se dosud v České republice nekonala. Její unikátnost spočívala zejména v tom, že se jí účastnili vrcholní justiční představitelé jak Evropské unie, tak Rady Evropy nehledě na účast „našinců“. Tento trialog umožnil porozumět jednak komplexitě nastolených otázek, ale zejména pochopit, že v posledku stojíme na stejné lodi a že spolupráce a vzájemná informovanost je klíčem k úspěchu na národní, unijní i „štrasburské“ úrovni.“ – Jan Lata, prezident unie státních zástupců

"Brněnská konference Nejvyššího soudu k závaznosti soudních rozhodnutí byla plánovaná jako jeden z vrcholů českého předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy, a všechna očekávání bezezbytku naplnila. Nabídla jedinečnou příležitost k výměně názoru mezi nejvyššími představiteli soudnictví v členských státech, akademickou obci, jakož i předsedy obou hlavních soudu evropského právního prostoru - Evropským soudem pro lidská práva a Soudním dvorem EU. V praxi tak byl učiněn významný krok k naplňování myšlenky transparentního dialogu mezi vnitrostatními a evropskými soudy, jenž je třeba dále podporovat a rozvíjet. Jak trefně poznamenal předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, vnitrostátní a evropské soudnictví by tak v ideálním případě mělo být funkčně a organicky propojeno, stejně jako vnitřní a vnější prostor ve skvostu funkcionalistické architektury, slavné brněnské vile Tugendhat." – Emil Ruffer, velvyslanec ČR při Radě Evropy.

„Konference byla obsahově na překvapivě vysoké úrovni, jednotlivé příspěvky velmi brilantně připraveny a předneseny. Zcela mezinárodní publikum pak garantuje, že o stanoviscích, která se tu vyměnila, budou přinejmenším přemýšlet i účastníci z jiných zemí.“  Irena Pelikánová, soudkyně Tribunálu Soudního dvora EU.

„České veřejné mínění bývá většinou poněkud skeptické k roli, kterou můžeme hrát v Unii, vnímá naší zemi spíš jako objekt regulace, která se děje jinde. Tato konference je jednoznačným důkazem, že to tak není. Nejvyšší soud uspořádáním této konference prokázal, že dokážeme být nejen v centru dění, ale spoluurčovat témata, která jsou pro EU zásadní, která jsou debatovaná, abychom dokázali ostatní přesvědčovat o našich argumentech.“ – Jan Passer, soudce Tribunálu Soudního dvora EU.

„Před 15 lety jsme si sotva dokázali představit, že by se u nás podobná konference mohla konat. Děkuji pořadatelům za výběr tématu, protože v právní teorii u nás jsou soudní rozhodnutí dosud málo rozebírána. Řada dnešních právníků se ve škole učila, že to vlastně není žádný pramen práva a proto se tím vůbec není třeba zabývat, i když většina už od začátku tušila, že to až tak úplně pravda není.“ – Robert Pelikán, ministr spravedlnosti.

Závěrečná slova předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala to jen potvrzují a osvětlují, proč se právě takto tematicky zaměřenou mezinárodní konferenci rozhodl Nejvyšší soud uspořádat: „Soudnictví je služba veřejnosti. Soudy na všech úrovních rozhodují o konkrétních lidech nebo přinejmenším o věcech, které tyto lidi trápí. Jednota a předvídatelnost soudního rozhodování patří k základním znakům každého právního státu. Závaznost soudního rozhodování je pak důležitým nástrojem k dosažení takového cíle.

Konference Závaznost soudních rozhodnutí byla Nejvyšším soudem uspořádána za podpory Rady Evropy a také Ministerstva spravedlnosti České republiky.


Zleva: předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka, generální
tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu


Zdroj:
Soudce 7 – 8/2017 roč. XIX

23. 8. 2017