Peněžité tresty

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka
Peněžité tresty jako alternativa k těm tradičním, rozebereme, jak na tom jsme v Česku. A podíváme se také do Polska. Tamní reformu soudnictví provází protesty a demonstrace. U Týdne justici vás vítá Pavla Čapková. Dobrý večer. Peněžitý trest. Od soudu s ním loni odešel každý pátý odsouzený. Ještě před pěti lety to byl přitom sotva každý dvacátý odsouzený. Snaha Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství tak začíná nést ovoce. Chtějí, aby tento alternativní trest soudci používali ještě častěji.

Markéta BOČKOVÁ, redaktorka

Minimálně 2000, nejvíc 36,5 milionu korun, tak vypadá rozpětí peněžitých trestů. Ukládají se v podobě takzvaných denních sazeb a ty se pohybují mezi stokorunou a 50 000. Například osmnáctimilionový zatím nepravomocný trest pro Davida Ratha z minulého týdne je složený z 600 denních sazeb po 30 tisících korun, to je ale spíš výjimka. Částky vyšší než 100 000 tvořily v roce 2018 jen 2 % všech udělených peněžitých trestů. Nejčastěji soudy ukládají platby mezi 10 a 20 000. Peněžité tresty většinou padají za ohrožení pod vlivem návykové látky a maření výkonu úředního rozhodnutí, tedy zjednodušeně vlastně za trestné činy v dopravě, jízdu v opilosti nebo bez řidičáku. A tady už vidíme, jak podíl peněžitých trestů začal od roku 2017 výrazně stoupat. Zlom nastal právě v době, kdy se Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství rozhodly o peněžitých trestech mluvit na seminářích se soudci i státními zástupci.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

O peněžitých trestech teď podrobněji. Hostem Týdne v justici je Pavel Pukovec, náměstek nejvyššího státního zástupce. Dobrý večer.

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

Dobrý večer.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Viděli jsme, že za 5 let těch peněžitých trestů skokově přibylo. Soudci je v podstatě nařídili 4× častěji. Jak to přijímají ti odsouzení? Jsou rádi, že se vyhnou vězení, anebo naopak jim to přináší nějaké obtíže?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

To nemohu posoudit já, museli bychom se zeptat, ale systémově a společensky si myslím, že to je správný krok, protože majetková sankce má postihovat ty trestné činy, kde byla snaha získat majetkový prospěch, anebo dokonce, kde byl získán ten majetkový prospěch, takže si myslím, že to je i cesta do budoucna.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Co podle vás z toho má stát, potažmo třeba čeští občané?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

No stát a čeští občané z toho mají samozřejmě výhody, protože v okamžiku, kdyby se člověk, který namísto toho, že by dostal peněžitý trest, dostal trest odnětí svobody, tak by šel třeba do výkonu trestu, které máme mimochodem teda velmi plné a jsme na tom nejhůř v rámci výroční zprávy Rady Evropy na nelichotivém šestém místě při hodnocení toho počtu vězňů na 100 000 obyvatel za takovými státy jako Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán, Moldávie a Litva. A nemusíme tedy plnit věznice, ale můžeme v uvozovkách plnit státní kasu, protože ten příjem z těch peněžitých trestů se taky zdvojnásobil oproti těm pěti letům předchozím, kdy ten roční úhrn byl asi 150 000 000, tak v předchozím roce to je kolem 300 000 000.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Vy jste mluvil o tom východu, o těch východních zemích. Když se podíváme na západ, tak například v Německu odchází od soudu s peněžitým trestem 4 z 5 odsouzených, to je opravdu úctyhodné číslo. A v Nizozemsku je to dokonce tak, že ten peněžitý trest je nadřazen všem těm ostatním a má být úplně prioritní, dokonce třeba i před doživotním žalářem. Dokážete si představit něco takového v Česku?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

No, dokáži si to představit, ale je to běh na dlouhou trať, protože samozřejmě justice je svým způsobem konzervativní a asi trvá dýl, než se nějaké novoty ujmou, a tak i společnost to musí přijmout, protože možná je taky zdání ve společnosti, že peněžitým trestem se může někdo vykoupit z jakéhokoliv trestu, z jakéhokoliv trestného činu, což samozřejmě není pravdou, protože máme své limity stanovené trestním zákoníkem. Je nutno zohledňovat přiměřenost trestu, zohledňovat povahu a závažnost toho spáchaného jednání a samozřejmě osobní majetkové rodinné poměry té osoby souzené.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

tom si budeme ještě povídat. Pojďme se teď podívat na to, jak to je s případným vymáháním peněžitých trestů. Už v pondělí bude mít vláda na stole návrh ministerstva spravedlnosti, aby nezaplacené peněžité tresty vymáhala celní správa a nikoliv soudy, které to dělají doteď. Ty si stěžovaly, že vymáhání a administrativa kolem zatěžuje.

Vladimír ŘEPKA, mluvčí ministerstva spravedlnosti

Ten důvod je, že vlastně se to týká daňového řádu a veškeré věci, které se týkají daňového řádu, by měla vymáhat celní správa, ale dál platí to, že ukládat peněžité tresty budou soudy, jen vymáhání, a tam je ta novinka, přejde na celní správu.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Pane Pukovče, je to krok správným směrem? Budou celníci úspěšnější při tom vymáhání než soudy?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

Těžkou otázku mi pokládáte. Nevím, ale mohu potvrdit a zaznamenal jsem právě stesky ze strany soudců, co se týče porozsudkové agendy, kdy ten peněžitý trest je uložen, je pravomocný, je vykonatelný a potom pro ně nastává administrativní zátěž a časová zátěž v tom, aby byl ten trest vymožen, což si myslím, že mají pravdu v tom, že toto není podstata rozhodování soudu. Soud má rozhodovat o vině a trestu a následnou rozsudkovou agendu si myslím, že by mohl vykonávat někdo jiný, ať už jsou to pomocný personál nebo případné jiné složky státu.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Jak vy, coby státní zástupci, určíte, že ten který obviněný je právě vhodným adeptem na peněžitý trest, než na jakýkoliv jiný trest, co rozhoduje?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

Rozhoduje samozřejmě v prvé řadě povaha a charakter toho trestného činu, toho jednání, kterého se dopustil ten odsouzený. A za druhé je tam potřeba zohlednit osobní majetkové poměry té osoby, to znamená, ne každý může ten peněžitý zaplatit. Třeba žena na mateřské dovolené, pokud se dopustí nějakého jednání, ať už je to dopravní nehoda nebo jiný, jakýkoliv jiný trestný čin, tak samozřejmě ta výše sankce by měla být přiměřená, by měla být nižší než u nějakého byznysmana, který samozřejmě má ty výdělkové poměry jiné, a toto všechno je v rámci individualizace trestu soudem zohledňováno a pokud možno státními zástupci navrhováno.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

My už jsme se toho dotkli trošku na začátku, že pro obviněné je to spíše úleva nejít do vězení a zaplatit nějaký ten trest. Přesto, jak často setkáváte s tím, že by právě raději uvítali jít do vězení, než cokoliv platit?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

I s tím jsem se ve své praxi setkal. Paradoxně to bylo u osoby mladistvé nebo blízké věku mladistvému, kdy řekl tehdy chovanec toho ústavu, že pro něj odpykat nepodmíněný trest je pro něj výhodnější než zůstat v ústavu, protože se mu zdá, že ty podmínky jsou přiměřeně srovnatelné a možná lepší, což mě jako státního zástupce šokovalo, protože samozřejmě trest odnětí svobody, nepodmíněný trest odnětí svobody je ten nejpřísnější trest, který máme, a tady mi otevřel ten odsouzený oči, že to tak ne všichni vnímají.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Pojďme se teď podívat, jak vlastně vypadala osvěta kolem peněžitých trestů. Před třemi lety od února do dubna 2017 proběhly na toto téma 3 semináře. Každý z nich byl určený pro 2 soudní kraje, krom soudců a státních zástupců přišli i zástupci celní správy, Probační a mediační služby nebo pracovníci dvou národních centrál, protidrogové a proti organizovanému zločinu. Celkem víc než 3 stovky lidí. Hostem Týdne v justici zůstává Pavel Pukovec z nejvyššího státního zastupitelství. Od těch úvodních, řekněme, školení uplynuly 3 roky, jak vypadá ta dnešní praxe? Dá se říci, že soudci v jednotlivých krajích opravdu soudí stejně, co se týká peněžitých trestů, ukládají stejnou výši za stejné přečiny?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

No z naší zkušenosti, jak ze státního zastupitelství, tak poznatky soudů jsou samozřejmě rozdílné a sledujeme, že jsou velmi odlišné regionální zvyklosti a ukládání výše těch trestů. Máme ve svých řadách okresy, které ukládají téměř každý druhý trest uložený, u jejich soudu je trest peněžitý. Takovým ukázkovým příkladem jsou Domažlice, které mají téměř 60 % všech uložených trestů tresty peněžité. Pak takovým na pomyslném druhém žebříčku je Příbram, Žďár nad Sázavou. To jsou ty soudy, které aplikují více peněžité tresty, než jiné. Na druhé straně máme soudy, které poměrně jsou bohaté i na infrastrukturu, na zaměstnanost, ale bohužel ty tresty nejsou tak často ukládány, například obvodní soud Praha 3..

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Mě by zajímala 1 věc, pokud spáchal trestný čin někdo neúmyslně a dostane peněžitý trest, tak potom v podstatě není zapsán tento trest ani v jeho rejstříku trestů, na druhé straně ti, kteří spáchali úmyslně, vědomě, a přesto peněžitý trest zaplatí, tak ten záznam mají. Nebylo by podle vás výhodnější pro stát, dejme tomu, i motivačnější pro ty lidi samotné, aby se to sjednotilo, aby opravdu nikdo z nich potom neměl záznam?

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

Máte pravdu bylo a bylo to právě jeden z těch výstupů seminářů v roce 2017, kdy toto zaznělo, že by měla následovat nějaká legislativní změna, která shodou okolností je v dnešních dnech už v Poslanecké sněmovně. Je tam balík právě změn, který vyšel z těch seminářů a který jsme společně s Nejvyšším soudem iniciovali u ministerstva spravedlnosti a ten je teďko projednáván a jedna ze změn je právě možnost zahlazení odsouzení u peněžitých trestů i u těch za úmyslné trestné činy.

Pavla ČAPKOVÁ, moderátorka

Říká Pavel Pukovec. Díky a na shledanou.

Pavel PUKOVEC, náměstek nejvyššího státního zástupce

Děkuji za pozvání. Na shledanou.



Rozhovor naleznete zde:
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11129264015-tyden-v-justici/320281381900209

11. 2. 2020