Plánovaná reforma justice

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
To podstatné, co se v tomto týdnu stalo v justici, shrneme v následujících minutách. Přeji pěkný večer. Ministerstvo spravedlnosti sepisuje plánované změny v takzvané "bílé knize justice". Nejvyšší soud přišel se svým návrhem - "zelenou knihou".

Bohumír MAZÁČ, redaktor
--------------------
Třicetistránkový dokument Nejvyššího soudu shrnuje názory soudu na plánovanou reformu justice. Zelená kniha uvádí pět modelů správy soudnictví. České prostředí je přitom založeno na modelu správy ministerstvem spravedlnosti. Jako nejvhodnější se ale podle Nejvyššího soudu jeví model soudní rady. Ten zahrnuje nezávislý orgán, který rozhoduje o otázkách správy, rozpočtu, ale zejména o jmenování a odvolávání soudců. V Evropě je i díky vlivu Evropské unie a Rady Evropy nejrozšířenější. Ministerstvo nemá podle Nejvyššího soud k dispozici stálý odborný aparát se znalostí problémů justice a v důsledku častých personálních změn na postu ministra není schopno zajistit potřebnou kontinuitu. Oproti "bílé knize justice " se proto "zelená kniha" vymezuje v tom smyslu, že nelze přijmout tezi, že by nejvyšší rada soudnictví měla plnit pouze funkci poradního orgánu ministerstva.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
A detaily teď probereme s Pavlem Šámalem, předsedou Nejvyššího soudu. Hezký večer.

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Dobrý večer.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, můžeme prosím na začátku říct, o jaký dokument jde? Mám namysli, jestli je to reakce na "bílou knihu" ministerstva spravedlnosti, něco, co by ji mělo doplnit, nebo jestli si ty dokumenty konkurují.

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já bych neřekl, že si konkurují. Já si myslím, že je to otázka diskuse o velmi závažné problematice v justici, to znamená o základních směrech, jakými by se justice měla ubírat. Představy soudnictví jsou trošku jiné než ministerstva. My jsme nabízeli v minulém roce několikrát, že bysme se chtěli přímo podílet na přípravě "bílé knihy". To pan ministr odmítal s tím, že vždycky nám předloží nějakou tu kapitolu a k té se budeme moci vyjádřit. My si myslíme, že tento způsob není vhodný pro diskusi o tak závažných otázkách, o jaké jde.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, sepsali jste svůj dokument, který jste ministerstvu odeslali?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Ano, my jsme, já jsem sepsal svůj dokument, to znamená za Nejvyšší soud, předložil jsem ho ostatním předsedům nejvyšších, nejvyššího, Nejvyššího správního soudu, dále potom vrchních soudů a krajských soudů. A po jeho projednání jsme ho potom předložili ministerstvu.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr Robert Pelikán řekl, že materiál mu dorazil pozdě a má vůči "zelené knize" i další výhrady. Poslechněme si je teď.

Robert PELIKÁN, ministr spravedlnosti /ANO/
--------------------
Mě velice zarazilo, když minulý týden mně přistála na stole žádost jednoho ze soudců Nejvyššího soudu podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zda bychom mu ji neposlali, což tak trochu vypadá jako, že to je sice materiál od Nejvyššího soudu, ale že nejenom, že nebyl diskutován se soudci toho soudu, ale on jim je dokonce zřejmě nějak, nějak zatajován. Tak, tak to je takové zvláštní.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete prosím reagovat na slova pana ministra? Kdo vlastně to tedy připravoval a proč o tom vaši kolegové nevědí?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já si myslím, že kolegové o tom vědí. Je to věc, která se veřejně diskutuje. To tak není, jak říkal pan ministr. Pokud se některý ze soudců obrací na něj, tak mně to připadá jako, že to nějaká akce taková, která má snad něco sdělovat, ale já nechápu, co, tomu nerozumím. Na mě se žádný soudce tedy neobrátil, že by jako chtěl ode mě tu "zelenou knihu".

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k těm bodům, které se řekněme liší, "bílá kniha" versus "zelená kniha". Zatímco se týká "zelené knihy" bod Nejvyšší rada soudnictví, tedy orgán, který by měl soudní moc oddělit od politické, ministr opět vidí funkci takového orgánu odlišně.

Robert PELIKÁN, ministr spravedlnosti /ANO/
--------------------
Já dlouhodobě zastávám názor, že ten současný model, kdy existuje nějaká transparentní, transparentní dialog mezi justicí na straně jedné a sférou politickou v podobě ministerstva spravedlnosti na straně druhé, že to je dobrý systém, že je lepší než pokusit se to všechno smixovat a uzavřít do jakéhosi orgánu, ve kterém budou tedy nějací zástupci politických sil a zároveň i zástupci soudů a teď nikdo nebude vědět, kdo tam zastával jaká stanoviska a proč se rozhodlo tak, jak se rozhodlo. Takže skutečně našim cílem je, aby, má-li vzniknout nějaký takový orgán, tak aby to byl orgán čistě soudní, aby, a aby opravdu dobře reprezentoval ta stanoviska soudů. Ono už dnes totiž vlastně fungujeme tímhle způsobem, že ve spoustě věcí my dostáváme, téměř ve všech, my dostáváme návrhy z justice a to ministerstvo si nechává jenom jakési právo veta, které užívá velmi střídmě a vždy odůvodněně. A to, s čím ovšem zápasíme, je, že vlastně proti nám nestojí nějaký dostatečně reprezentativní orgán.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, proč podle vás by to neměl být pouze poradní orgán?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
No, to je otázka zcela jednoznačná. Ten orgán má reprezentovat justici, takže nemůže být poradní. Já chápu pana ministra, že si nepřeje ten orgán, protože by to měl být orgán, který by právě měl zastávat stanoviska odlišná od ministerstva a ne taková, že tedy by mu měl radit, jak má co dělat a poté by ministr sděloval konečná stanoviska. Ono, proč, jste se ptala na začátku, proč my jsme připravili tu "zelenou knihu justice". To je právě o tom, že sice v posledních měsících se ta komunikace zlepšuje, ale stále není na té úrovni, jak si my představujeme. My dostáváme takové materiály tohoto rozsahu, to znamená, to jsou materiály třech kapitol, které zpracoval pan ministr, a tohle jsme mu předložili my, což jsou jenom dvě kapitoly naší "zelený knihy". A ta, k tomu, k těmto materiálům nejsou přiložený žádné analýzy, nic, co pan ministr říká, to znamená, odkud a z čeho vycházel, kdežto my samozřejmě ty analýzy máme připojený. Když jsme ho na poslední poradě žádali, aby nám ty analýzy dal, tak nejprve nám řekl, že nám je dá, a pak řekl, že je vlastně nemá. Takže já, já nevím, na základě čeho vlastně tyto materiály jsou připraveny.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s tím, že nesouhlasíte tedy, aby to byl poradní orgán, to by zřejmě znamenalo, že by to v podstatě zůstalo tak, jak to je, nemýlím-li se. Ono v "zelené knize" odkazujete několikrát na to, že tedy nesmí nikdo ohrožovat nezávislost soudců, ale ve chvíli, kdy dochází nějakým způsobem k infiltraci státní moci, tak ta nezávislost zaručená být nemůže. Máte vy sám osobně pocit, že v současnosti je ohrožována nezávislost soudců?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já si myslím, že otázka nezávislosti soudců je otázka velmi složitá, záleží na tom, jak se na ni díváte. To znamená, jestli se díváte na ni tak, že tedy vlastně sledujete tyto otázky ve vztahu ke konkrétním kauzám, tam si myslím, že ohrožována nezávislost soudců není, ale jde o to, jakým způsobem má vlastně být působeno v tom celkovém rozsahu soudní nezávislosti. To se projevuje třeba právě v těch otázkách, o kterých se bavíme. To znamená, nezávislost soudců je samozřejmě i v tom, že soudnictví by mělo mít možnost říci, jak má soudní soustava vypadat, který orgán ji má reprezentovat a nemělo by být stavěno před hotová řešení tak, jak to zatím ministerstvo dělá a jak to dělalo v minulosti.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste si tedy představoval tu nejvyšší radu? Kdo by v ní měl sedět, jak by vypadaly ty personální otázky?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Samozřejmě to je otázky, otázkou diskuse. Naše představa je taková, že by Nejvyšší rada soudnictví měla být složena paritně, to znamená, z poloviny soudci a z poloviny jmenovaný, jmenované osoby ze vztahu, z oblasti akademické sféry, státních zástupců, advokátů a dalších právnických profesí, přičemž tyto osoby by měla jmenovat politická sféra, to znamená parlament, buď Senát, nebo Poslanecká sněmovna, případně v nějaké kombinaci. To zaručuje i určitou demokratickou legitimitu té Nejvyšší rady soudnictví, protože je známo, že soudnictví není demokraticky voleno. Ale ten reprezentativní orgán by měl mít určitou demokratickou legitimitu a tu zajišťuje právě ta část nesoudcovská.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdybyste měl stručně říct, co by měla řešit teda?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Nejvyšší rada soudnictví by se měla právě zabývat obecnými otázkami nezávislosti soudnictví tak, jak jste to zmínila. Dále by se měla zabývat personálními otázkami, ne tak, že by přímo jmenovala třeba funkcionáře soudů, ale měla by navrhovat kandidáty a z těch by potom vybíral třeba pan prezident konkrétní už funkcionáře soudů. A dále samozřejmě vzdělávání. Otázka hospodářského zabezpečení soudů, to znamená ekonomickou stránku, ta by měla zůstat na ministerstvu.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
A nějaká kontrola, kárná řízení, přešlo by to třeba právě na radu z Nejvyššího správního soudu?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
My nemáme tuto představu. My si myslíme, že kárná odpovědnost je upravena v zásadě dobře, ale samozřejmě Nejvyšší rada soudnictví by měla návrhovou pravomoc podobně jako u těch funkcionářů, to znamená, mohla by podávat kárná, kárné návrhy.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
A už jen v závěru. Co máte v tuto chvíli v plánu? Máte naplánovaná nějaká jednání na ministerstvu a případně další kapitoly "zelené knihy"?

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Určitě, 19. července je další jednání na ministerstvu o těchto otázkách. Já opravdu jsem ten, který volá po spolupráci, nikoliv po nějaké konfrontaci. Nás skutečně velmi mrzí, že opět zase zazněl od pana ministra konfrontační tón, to znamená, zase, že nějaký soudce bez, bez uvedení, který soudce, jaký soudce. Takhle my se vždycky dovídáme, nějaký ministr mu něco řekl, nějaký jiný člověk. Víte, my mluvíme konkrétně, my nemluvíme takhle. Jestliže, jestliže se na něj někdo obrátil, tak ať to řekne a potom samozřejmě je otázka, jak k tomu přistupovat a jaký je vlastně cíl toho člověka, který se takto obrací.

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Já vám děkuji za váš čas a za rozhovor.

Pavel ŠÁMAL, předseda Nejvyššího soudu
--------------------
Já vám také, děkuji, na shledanou.



Zdroj:
ČT 24


Odkaz na aktuálně zpracované kapitoly "zelené knihy justice" naleznete zde:



27. 6. 2016
Zelená kniha justice