Před 50 lety chtěl převézt dceru na Západ, podle Nejvyššího soudu to nebyl trestný čin

Nejvyšší soud (NS) ve středu vyhověl stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) ve prospěch muže, který se před téměř půl stoletím pokusil přes Československo převézt do Západního Berlína svoji dceru.

Komunistická justice otce i jeho dceru potrestala za padělání dokladů a vniknutí na území republiky osmi a šesti měsíci vězení.

Podle verdiktu NS ale nešlo o trestný čin. K celé události došlo v roce 1973. Otec žijící v Západním Berlíně vymyslel plán, jak dostat svoji dceru z prvního manželství z NDR.

Tehdy osmnáctileté dívce žijící v dětském domově nechal vystavit v Západním Berlíně doklady na jméno své o tři roky mladší nevlastní sestry, na dokladu ale vyměnil fotografie.

V Děčíně pak pozměněný doklad předal starší dceři a společně plánovali cestu vlakem do Prahy a pak do Západního Berlína. Jenže v Praze je zadrželi kvůli nesrovnalostem v dokladech policisté a dvojice nakonec skončila ve vězení. Oba se v plném rozsahu doznali a na svoji obhajobu uvedli pouze to, že takovýmto způsobem chtěli řešit své osobní a rodinné problémy.

„Nepochybně silný motiv“
Po desítkách let od události podal za otce i dceru stížnost pro porušení zákona ministr Kněžínek, přičemž morální satisfakce už se nemohl dočkat otec, jenž zemřel už v roce 1989.

„Soudy nevěnovaly dostatečnou pozornost okolnostem, za kterých obviněný takto při žádosti o vydání dokladu pro dceru postupoval, a nedocenily nepochybně silný motiv, tedy umožnit obviněné pobyt u své rodiny v Západním Berlíně. Tohoto spojení rodiny nebylo možno dosáhnout legální cestou, a proto obviněnému nezbylo než vyjít z informací o tom, že se některým osobám podařilo dostat z NDR do Západního Berlína na základě ‚falešných‘ cestovních dokladů,“ napsal do stížnosti Kněžínek.

NS konstatoval, že sice z formálního hlediska došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu, ovšem upozornil, že vzhledem k okolnostem se na jednání otce i dcery nelze dívat jako na zločin. Soudci totiž upozornili, že tehdejším postupem justice došlo k porušení základních lidských práv.

„Po propuštění byli navíc ještě odsouzeni a trestáni na území tehdejší NDR, což by z dnešního pohledu bylo naprosto neslučitelné s právními zásadami,“ dodal předseda senátu Pavel Šilhavecký.

Spojení rodiny nebylo možno dosáhnout legální cestou. Jan Kněžínek


Zdroj:
Právo

4. 4. 2019