Reakce Nejvyššího soudu na titulní článek deníku Právo ze dne 28. 7. 2016

Nejvyšší soud se rozhodně ohrazuje proti způsobu, jakým deník Právo dnes na své úvodní straně pod titulkem „Skandál: v téměř polovině prověřených odposlechů soudy porušily zákony“,prezentuje statistická data o rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ve věcech rozhodování o návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Zvláště v samotném titulku a navazujícím úvodu článku (citace): „Není to vůbec dobrá vizitka toho, jak soudy přistupují k ochraně soukromí. Naopak. Je to skandální…“ podsouvá redakce PRÁVA veřejnosti závěry, které nevyplývají ze statistických dat a jsou krajně zavádějící.


Pokud deník PRÁVO uvádí, že Nejvyšší soud v loňském roce prověřoval celkem devět žádostí o přezkum zákonnosti odposlechů a ve čtyřech případech konstatoval pochybení soudů nižších stupňů (podle statistik samotného Nejvyššího soudu rozhodl loni celkem v deseti případech a čtyřikrát vyslovil porušení zákona), pak v porovnání s celkovým počtem bezmála 7.000 nařízených odposlechů telefonních hovorů a záznamů telekomunikačního provozu (údaj pro Českou republiku za rok 2015) je naopak takový výsledek statisticky téměř nicotný, představující přesně 0,057 % případů.
Nejvyšší soud se zabývá přezkoumáním zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 341l, zákona č. 141/1961, trestního řádu, na základě návrhu, který mohou podat osoby uvedené v § 88 odst. 8 a § 88a odst. 2, trestního řádu. Těchto návrhů přichází na Nejvyšší soud v poslední době zhruba do deseti ročně, přestože všechny odposlouchávané osoby musí být ze zákona o možnosti podat u Nejvyššího soudu návrh na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu řádně poučeny a v praxi se tak skutečně děje.
Nejvyšší soud se domnívá, že takto napsaný a uvedený článek vyvolá ve veřejnosti neopodstatněné obavy ze způsobu práce orgánů činných v trestním řízení a justice. Přestože níže v textu redaktor Patrik Biskup již vysvětluje, že pracuje pouze se zmíněnými čtyřmi případy z devíti (ve skutečnosti z deseti), kdy se odposlechy v loňském roce v rámci své rozhodovací činnosti zabýval Nejvyšší soud, mnozí tzv. čtenáři titulků, kteří jsou zvyklí číst v tisku jen titulky a úvodní perex, získají zvolenou formou prezentace hrubě zkreslený názor na celou problematiku. Zneužívat takového přístupu čtenářů návodnou dezinterpretací v úvodu článku již podle názoru Nejvyššího soudu překračuje hranice novinářské etiky.
Nejvyšší soud proto požádal deník PRÁVO, respektive samotného autora článku, redaktora Patrika Biskupa, aby v nejbližší možné době uvedl tendenčně prezentovaná data na správnou míru.

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností
a tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
28. 7. 2016

Reakce PRÁVA téhož dne (28. 7. 2016) prostřednictvím serveru Novinky.cz, kde obratem vyšla upravená verze článku, zohledňující výtky Nejvyššího soudu:
https://www.novinky.cz/krimi/410404-v-temer-polovine-proverenych-odposlechu-soudy-porusily-zakony.html


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností
a tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
28. 7. 2016