Senátní výbor jednomyslně podpořil prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., na ústavního soudce

Senátní ústavně-právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.

Šámal ke své nominaci řekl, že se chce vrátit k rozhodovací činnosti. „Myslím, že splňuji odborné předpoklady,“ věří tvůrce současného trestního kodexu. Slíbil, že by si zachoval nestrannost a nezávislost. „Nezávislost musíte mít v sobě, nikdo vás ji nenaučí,“ doplnil.
V případě zvolení by omezil svou pedagogickou a publikační činnost. Podpořil také snahu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby návrhy rozhodnutí jednotlivých senátů Ústavního soudu projednával soud jako celek, pokud by s nimi ostatní ústavní soudci nesouhlasili.

Soudce připustil, že jeho handicapem je členství v předlistopadové komunistické straně. „Považuji to za určité selhání ve svém životě. Celou svou činností jsem se snažil, abych to napravil,“ řekl. Dodal, že do KSČ vstoupil na počátku kariéry i pod vlivem zkušeností z rodiny. „Nechci říkat, že to bylo vlivem rodičů, bylo by mi trapné se takto omlouvat,“ uvedl Šámal.


Pavel Šámal se kromě přípravy trestního kodexu podílel na zajištění členství Česka v Evropské unii a na činnosti Legislativní rady vlády. Je členem zkušebních komisí a univerzitních vědeckých rad, trestní právo vyučuje mimo jiné na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě.

Šámala chválí Antl i Gerloch
Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) zhodnotil Šámalovo vystoupení pozitivně. „Profesor Šámal se toho zhostil výborně a reagoval přesně tak, jak reagovat měl,“ shrnuje. To, že se Šámal podílel na řadě legislativních změn, považuje za velkou výhodu. „Ústavní soud by měl sdružovat ty největší experty,“ usuzuje senátor a dodává, že trestní soudce po odchodu Jana Musila na Ústavním soudu chybí.

Prorektor Univerzity Karlovy a neúspěšný kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch ve vysílání ČT konstatoval, že je vhodné, aby Ústavní soud zahrnoval právníky z různých oblastí práva, a aby také byl poměr mezi soudci a akademiky. Šámala považuje za kvalitního kandidáta díky dlouholeté práci soudce i akademické činnosti.

„Myslím, že jako předseda Nejvyššího soudu získal širší rozhled i manažerské zkušenosti, takže v tomto směru ho považuji za velmi dobrého kandidáta,“ doplnil Gerloch.

Připomněl, že ústavní soudci musí být nezávislí a nestranní. I když se nemohou zcela odstřihnout od společnosti, měli by si například držet odstup od politiků a omezit musí také aktivity, které by mohly ukázat na jejich podjatost, mimo jiné vystupování v médiích v otázkách, jež se činnosti a rozhodování Ústavního soudu týkají.

Hledá se předseda Nejvyššího soudu
V případě, že by Šámal na konci ledna uspěl na plénu Senátu a stal se ústavním soudcem, by se uvolnilo předsednické křeslo na Nejvyšším soudu. Šámala by mohl nahradit současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, kterého chce prezidentovi navrhnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Šámal nicméně stejně jako po loňské schůzce s Milošem Zemanem uvedl, že jeho nástupce by měl vzejít ze soudců Nejvyššího soudu. Jmenování Šámalova nástupce je plně v kompetenci prezidenta republiky a není k němu třeba kontrasignace.

Profil Pavel Šámal
Šámal se narodil 24. září 1953 v Náchodě. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1977). Později získal akademický titul Ph.D. (1999). V roce 2006 byl jmenován profesorem pro trestní právo, kriminologii a kriminalistiku. Působí na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze či na Policejní akademii v Praze.



Celý článek naleznete zde:
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3029279-senatni-vybor-jednomyslne-podporil-samala-na-ustavniho-soudce

15. 1. 2020