Soudci: Lidé nebudou mít na advokáty

Má to být předpis, který vylepší, zmodernizuje a zrychlí pravidla řízení občanskoprávních sporů před soudem. Soudci však návrh odmítli jako nepoužitelný v praxi.

Novou představu o pravidlech v občanskoprávním řízení před soudem předkládá k diskusi ministerstvo spravedlnosti. Řada vysoce postavených soudců však návrh nové úpravy civilního procesu pokládá za natolik nepovedený, že nemá smysl se jím dál vůbec zabývat. Návrh na novou úpravu nepomůže podle kritiků ani soudcům, ani lidem, kteří se u nich domáhají spravedlnosti. Soudcům vadí, že je příliš odtržený od reality, protože ho tvořili akademici, kteří nikdy nesoudili, ale na zkušenosti a názory z praxe se neptali. Návrh odmítlo i vedení Nejvyššího soudu. „Je nemilým překvapením, že ani Nejvyšší soud, ani nižší soudy se k věcnému záměru nemohly vyjadřovat už v průběhu jeho tvorby,“ řekl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy lze použít srovnání s lékaři: „Představme si, že by metodiku pro provádění operací psal chirurg, který nikdy nikoho neoperoval, a ti, kteří operují denně, by se jí museli řídit.“

Podle návrhu nové úpravy by například účastníci řízení v případě sporů nad 50 tisíc korun mohli k soudu pouze v zastoupení advokátů. Návrh však neřeší, kdo by novou povinnost zaplatil. Právníci upozorňují, že takzvané právo chudých má stát vyřešené, ale povinnost vzít si k soudu advokáta už od začátku by negativně dopadla na střední třídu – není dost chudá, aby dosáhla na pomoc státu, ani dost bohatá, aby jí desetitisíce vynaložené na advokátní zastoupení nechyběly. Novinka se týká i dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), z něhož by se měl stát řádný opravný prostředek, a řízení u NS, která jsou většinou neveřejná, by se měla vést ústně. Předseda senátu NS Petr Šuk však upozornil, že NS má jen jednu jednací síň a požadavek na ústní jednání by si vyžádal novou budovu.

Kritizovaný návrh vznikl za ministra Roberta Pelikána, který tvůrcům navrhoval inspiraci u německého civilního řádu. Akademici, kteří na návrhu pracovali, jsou však experti na staré rakouské právo a šli vlastní cestou. Podle právníků z praxe tak vznikl návrh, který nás vrací do 19. století. „U tak důležitého předpisu není možné, aby byl nahrazen až nekritickým převzetím procesní úpravy jiného státu,“ řekl Pavel Šámal.

Tvůrci argumentují, že rekodifikovaný předpis má sloužit především lidem, nikoli soudcům. Podle Šámala je to pěkná idea, ale musí to fungovat i u soudu. „Pokud to u soudu fungovat nebude, nebude to fungovat ani pro občany a je to jen floskule,“ upozornil. Kritici poukazují na to, že práce na rekodifikaci dokonce ani nezačaly, jak měly. Autoři si neudělali analýzu stávajícího civilního procesu, aby zjistili, co je potřeba měnit. „Civilní proces je komplikovaný a dává prostor pro různé chyby a fauly,“ poznamenal soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa. „Nový předpis potřebujeme, ale musí být moderní a odtučněný, zdravě konzervativní a neopsaný,“ řekl. Podle něj je potřeba se zamýšlet například nad tím, zda máme mít civilní proces roztříštěný do několika předpisů, nad revizí soudní soustavy i rolí
Nejvyššího soudu jako sjednocovatele judikatury. Apeluje na to, aby se u soudu místo popisování stohů papíru dbalo víc na zásadu ústnosti, která se podle něho vytrácí, a se stranami více hovořilo. I podle Miroslava Antla, předsedy ústavně-právního výboru Senátu, který tento týden hostil odbornou konferenci na téma nový civilní proces, je první návrh rekodifikace příliš teoretický a nepřináší to, co lidé potřebují: rychlá rozhodnutí soudu.

„Nový proces by měl odstraňovat možnosti průtahů řízení, kterých je hodně,“ dodal Antl. Ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který návrh záměru zdědil po ministru Pelikánovi, zaskočila nekompromisnost, s jakou soudci podobu návrhu odmítají. „Kritika mě mrzí. Je to ale dobrý základní výkop pro další debatu,“ řekl. Kuriozita do muzea Soudci však trvají na tom, že nový dokument je neopravitelný. „Je to akademický projekt, který nebere v úvahu posledních třicet let života. Nedá se nad ním diskutovat, jen nám ukázal cestu, kudy se vydat nemáme,“ řekl soudce Petr Šuk. „To, co nám bylo předloženo, civilní proces nikam neposouvá. Materiál není přepracovatelný do podoby, aby s ním ministerstvo spravedlnosti mohlo předstoupit jako s oficiálním návrhem,“ dodal předseda senátu Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář. Podle místopředsedy Městského soudu v Praze Tomáše Novosada nový návrh neřeší problémy stávajícího předpisu, například zbytečnou nutnost rozsáhlých odůvodnění rozsudků, a naopak z něj odstraňuje instituty, které dobře fungují a rozhodnutí urychlují. „Vymahatelnost práva neznamená, že člověk se domůže rozsudku, ale to, že dosáhne nápravy,“ doplnil předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal a zdůraznil, že spravedlnost není spravedlností, pokud se na ni čeká roky. „Návrh je návratem do hodnot 19. století, remakem vhodným do muzea, kde jsou vystaveny nejen hodnoty, ale i kuriozity,“ dodal. Soudci doufají, že práce na rekodifikaci civilního procesu začnou znovu, a to od samého začátku, tedy analýzou dnešních předpisů. Měla by dát odpověď na otázku, co nefunguje, zda se to má změnit a jak. Zároveň upozorňují, že nic se nesmí uspěchat. „Zvlášť v době, kdy tu máme vysokou soudivost občanů, vysokou předvádivost advokátů a vysokou nesmiřitelnost politiků, se máme ubírat cestou uvážlivosti,“ řekl Roman Fiala. Před překotnou legislativní smrští varují i další soudci a upozorňují, že podle stávajícího civilního procesu se stále soudit dá. Je to lepší než mít nový předpis, který bude nekvalitní. „Podle aktuální evropské zprávy byla Česká republika v rozhodování sporných řízení na osmém místě. To není špatné,“ dodal Tomáš Novosad.

Civilní proces
Jde o pravidla, která určují postup soudu a účastníků řízení při projednávání a rozhodování soukromoprávních věcí. Do civilního práva procesního patří několik předpisů. Jde hlavně o občanský soudní řád jako základní normu, která je nyní předmětem úprav, zákon o zvláštních řízeních soudních a exekuční a insolvenční řád.



Zdroj:
MF DNES

26. 11. 2018