Změny v právu obchodních korporací pohledem Petra Čecha a Petra Šuka

Zákon o obchodních korporacích se po více než dvou letech svého fungování dočká první velké novelizace. A přestože podle slov ministra nemá jít o přepsání celého zákona, půjde podle členů komise o významné změny.

Na změnách v zákoně o obchodních korporacích pracovala od roku 2014 komise svolaná ministrem spravedlnosti Pelikánem a na základě její práce vytvořil legislativní odbor ministerstva novelu, která už brzy spatří světlo světa v meziresortním připomínkovém řízení.


Na první novele pracovali zčásti v komisi titíž odborníci, kteří vypracovávali i zákon samotný, včetně docenta Bohumila Havla, který je považován za „otce“ původního zákona. Ten po svém přijetí vyvolal u veřejnosti – jako v případě každé velké změny právní úpravy – nejasnosti a spory ohledně některých témat.

Konec funkce statutárního ředitele
Novinky se zaměří na několik okruhů – nejvýznamnějšími budou otázky, na jejichž řešení se v literatuře i praxi objevovaly rozporné názory. Novela chce také zapracovat do zákona závěry dosavadní judikatury a konečně posledním okruhem budou „technické“ změny, které opraví zjevné nepřesnosti a nejasnosti.


Komise navrhla změny i u některých institutů, které považovala za rozumné a které by nebylo možné jinak než legislativně prosadit.

Na první pohled nejvýraznější změnou bude úprava monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti. „Zákon totiž poněkud nelogicky, v rozporu s podstatou ‚monismu‘, přiřkl monistickému systému dva obligatorní volené orgány – správní radu a statutárního ředitele.

To v praxi vyvolalo řadu problémů,“ vysvětluje předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, specializovaného na agendu obchodních korporací, a člen ministerské komise Petr Šuk.

Novela chce funkci statutárního ředitele zrušit úplně a zavést monistický systém s pouze jediným povinným voleným orgánem. Tím má být, podle vzoru ze zahraničí, správní rada, které připadne veškerá působnost, jenž není svěřena valné hromadě.

„Odpadnou tak problémy, které dnes činí vymezení hranice mezi působností správní rady a statutárního ředitele,“ říká Šuk. Správní radě pak bude ponechána volnost v tom, zda a případně jak si rozdělí svoji působnost, případně jestli ji částečně deleguje i na třetí osoby – tedy například na jí podřízený management. V komisi nakonec převážil názor, že s výjimkou společností s jediným akcionářem a společností, které byly založeny před účinností novely, by správní rada měla být kolektivní.

Větší transparentnost ve firmách
Neméně významnou je podle akademika a poradce ministra spravedlnosti Petra Čecha navržená reforma úpravy, která postihuje členy statutárního orgánu i takzvané vlivné či ovládající osoby za to, že nedostatečně odvraceli hrozící úpadek společnosti. „Komise se sice na podobě této reformy neshodla, podporuji nicméně snahu ministerstva se o ni zasadit,“ říká Čech.

Současná úprava se hlásí k anglickému vzoru „wrongful trading“, podle Čecha se ale od něj ve skutečnosti vzdálila a už tím způsobila výkladové komplikace.

Podle §t 68 zákona o obchodních korporacích nyní za nedostatečné odvracení úpadku společnosti může soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele rozhodnout, že člen nebo bývalý člen statutárního orgánu ručí za splnění veškerých dluhů společnosti.

Totéž dle § 76 odst. 3 hrozí její vlivné či ovládající osobě. Návrh novely se inspiroval ve Francii.

Soud by podle něj mohl postihnout jen člena či bývalého člena statutárního orgánu, který porušením svých povinností naopak přispěl k úpadku společnosti.

Vlivné či ovládající osobě by totéž hrozilo, pokud by k úpadku přispěla svým vlivem. Jiný by byl i mechanismus nápravy. Namísto neomezeného ručení věřitelům by dotčená osoba musela poskytnout do majetkové podstaty rozdíl mezi zjištěným souhrnem dluhů a majetku společnosti.

Další změna slibuje mimo jiné zajištění větší transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev. Té by mělo být dosaženo díky účinnější úpravě důsledků nejmenování zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace. „Sérií několika pravidel by novela měla zabránit tomu, aby členy orgánů obchodních korporací zůstaly právnické osoby, které po dobu delší než dva měsíce nebudou mít zmocněného člověka, aby je v tomto orgánu zastupoval,“ vysvětluje Petr Čech. Právnická osoba podle nového návrhu nebude smět být zapsána do obchodního rejstříku bez současného zápisu takového zástupce, a pokud nikoho nezmocní do dvou měsíců od okamžiku, kdy jí vznikla funkce nebo kdy předchozímu zástupci skončilo oprávnění, funkce v orgánu jí zase zanikne.

Jasněji v podílech
Nového kabátu se dočkají i podíly a akcie. Upravena bude hlavně tvorba jejich dluhů, novela by měla mimo jiné výslovně připustit vytváření podílů či akcií bez hlasovacího práva. Praxe se dosud potýkala také s nejasnostmi ohledně vzniku věcných práv k podílu. V zákoně bude nově psáno, že tato práva (s výjimkou vlastnického) vzniknou zápisem do obchodního rejstříku, stejně jako tomu je v současnosti už u zástavního práva k podílu.

Do předpisu by se měla dostat i novinka v podobě zakotvení takzvaného vysílacího práva společníka či akcionáře. „V jeho důsledku bude možné s podílem nebo akcií spojit právo společníka obsadit určité místo v dozorčí radě svým kandidátem, aniž by o tom rozhodovala valná hromada,“ vysvětluje Petr Šuk.

Členy dozorčí rady podle platné úpravy teď volí právě valná hromada. Komise ve svém návrhu předkládá i opatření, které by posílilo postavení zaměstnanců korporací – a to prostřednictvím zakotvení dobrovolného podílu zaměstnanců na volbě až třetiny dozorčí rady.

Právní úprava podílu je také jednou z oblastí, kam se promítnou i přímo závěry z judikatury.
„Konkrétně šlo například o předpoklady, za nichž se společníku, jehož podíl byl postižen exekucí či výkonem rozhodnutí, může obnovit účast v korporaci,“ upozorňuje Petr Šuk na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5455/2014, podle nichž nebyla-li vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením podílu, účast ve společnosti, zaniklá v důsledku exekuce postihující podíl, se obnoví, zaniknou-li účinky exekučního příkazu, jímž byl podíl postižen. K obnovení účasti přitom dochází v okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, a to za předpokladu, že k zániku těchto účinků dojde dříve, než společnost naloží s uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK.

Praktické „drobnosti“
Jako drobnou, pro praxi však užitečnou změnu, která podnikatelům přinese ulehčení administrace, pak označují členové komise odstranění požadavku zřizovat si u banky zvláštní účet na splácení vkladů do základního kapitálu u s  r. o., pokud výše všech vkladů nepřesáhne 20 tisíc korun.

Zjednoduší se i odcházení z funkce jednatele či člena představenstva. Ti, pokud chtějí nyní odstoupit, musí napřed svolat valnou hromadu, na které své odstoupení řádně oznámí, jinak jim funkce nezanikne. „Projde-li novela, postačí napsat dopis společnosti a počkat dva měsíce od jeho doručení,“ říká Čech.

Upřesnění zasáhne i výkon akcionářských práv, a to například práva podávat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. Znění takových návrhů či protinávrhů nyní musí společnost akcionářům oznamovat způsobem určeným pro svolání valné hromady. Nově by se měly uveřejňovat pouze na internetových stránkách společnosti a současně se upřesňují lhůty, v nichž návrhy mají být – má-li k nim představenstvo či správní rada zaujmout stanovisko – podány.

Zjednodušit transakce uvnitř skupin společností pomůže podle expertů vypuštění ustanovení, podle něhož nelze přihlížet ke smlouvám, které by akciová společnost uzavírala se svým akcionářem a které by pro ni byly nevýhodné.
„Svou obecností a možnými důsledky pravidlo velmi znejisťuje praxi ohledně jakýchkoliv transakcí uvnitř skupiny. Jako s určitou protiváhou počítá návrh s novým zákazem, aby společnost, až na stanovené výjimky, obdarovala svého společníka či osobu jemu blízkou,“ vysvětluje Čech.

Notářské zápisy v novém
Úplnou novinkou bude vytvoření nového typu notářského zápisu pro případ osvědčení rozhodnutí valné hromady s. r. o. či akciové společnosti, které bylo přijato „per rollam“, tedy v písemné formě nebo s využitím technických prostředků. Současné řešení je podle Petra Šuka problematické ze dvou důvodů.

Jedním je fakt, že přinejmenším v akciové společnosti nyní musí mít hlasy společníka formu notářského zápisu, což znamená tolik notářských zápisů, kolik je společníků.
„To jsou samozřejmě náklady navíc, nehledě k tomu, že je nesou sami společníci,“ říká Šuk. Podle něj také notáři v tomto typu notářského zápisu nemohou ověřit všechny skutečnosti, které standardně ověřují v případě, že vyhotovují notářský zápis o rozhodnutí valné hromady podle § 80a notářského řádu. Nový typ zápisu by měl obě tyto nevýhody odstranit.

S notářskými zápisy souvisí další významná změna. Ta výslovně zakotvuje zdánlivost, tedy neexistenci usnesení valné hromady v případech, kdy toto usnesení není (v rozporu s požadavkem zákona) ve lhůtě, kterou stanovuje zákon, notářským zápisem osvědčeno.

Mezi rozhodnutí valné hromady, která vyžadují formu notářského zápisu, patří například ta, která přímo mění společenskou smlouvu nebo na jejichž základě dojde ke změně společenské smlouvy, rozhodnutí o přeměnách, o přechodu uvolněného podílu nebo rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací.

Praxe zatím bojuje
Výše popsané, jakož i další v novele navržené změny by měly pomoci vyřešit právě problémy, s nimiž se začala veřejnost v praxi potýkat po rozsáhlé rekodifikaci soukromého práva, která začala platit od roku 2014.
„V praxi většinou převládá dojem, že nové právo zvládla. Stále jsem ale přesvědčen, že je to nezřídka klamné zdání. Nejistota, kterou nové právo vyvolalo, i kdyby bylo sebelépe napsané, je velká,“ hodnotí fungování zákona Petr Čech. „Vidím, v kolika otázkách se v teorii rozcházíme a jak diametrálně. Až se prosadí konkrétní řešení, a to bude vždy jen jedno, vznikne problém všem, kteří vycházeli z jiných výkladů. Celé společenské smlouvy jsou dle mého neplatně přijaté,“ přibližuje některé z výkladových problémů Čech a poukazuje na případy, ve kterých podle něj chybovali i notáři a do stanov či společenských smluv vkládali ujednání, která odporují zákonu, respektive jeho převažujícímu výkladu.

Jak Petr Čech, tak Petr Šuk jsou zároveň školiteli v agentuře BOVA, kde se setkávají s ohlasy na zákon o obchodních korporacích a s jeho problematickými okruhy s železnou pravidelností. Podle Petra Čecha například auditory nebo daňové poradce nejvíc trápí nejasnosti kolem rozdělení zisku, včetně výplat záloh, spory kolem povinného auditu zprávy o vztazích mezi propojenými osobami či údajů, které musí být v této zprávě nově zahrnuty, ale třeba i problémy ohledně souběhu funkcí a pracovních poměrů k téže společnosti.

„Větší společnosti zase stále častěji řeší výklad nového koncernového práva,“ říká Čech.

Podle Petra Šuka nicméně zákon přinesl řadu novinek, které praxe bezesporu vítá a hojně využívá.
„Není v lidských silách se při psaní takto rozsáhlého a významného předpisu vyhnout určitým nepřesnostem, navíc řada problémů se objeví až ve chvíli, kdy se jím praxe musí začít řídit,“ říká Šuk.

Chvíle, kdy novela přichází, je podle členů komise správná, respektive nemohla by přijít dříve, aniž by se rezignovalo na konsenzus při tvorbě navrhovaných řešení i jejich věcnou a legislativní kvalitu.

Komise se už od začátku shodla na tom, že změny by pokud možno neměly přinést korporacím žádné dodatečné náklady, například na další přizpůsobování společenských smluv.

Změny nezasahují ani do provázanosti s občanským zákoníkem a jeho základními myšlenkami. „Návrh se dotýká výlučně pravidel, která zákon o obchodních korporacích stanoví dosti autonomně,“ upřesňuje Petr Čech.

Soudy si poradily
Tím, kdo dosud řešil výkladové problémy zákona, byly právě soudy. Ty se podle Šuka s novým předpisem vyrovnaly relativně dobře a s řadou sporných míst se už alespoň částečně vypořádaly.

V první fázi se u soudů nejvíce otázek a problémů objevovalo v rejstříkových řízeních, kdy obchodní korporace přizpůsobovaly svoje společenské smlouvy. Potíže ale přinášela i nová úprava monistického systému nebo otázky související s převodem či zastavením podílu. „V poslední době se pak množí řízení o ustanovení opatrovníků obchodním společnostem, která také přinášejí řadu sporných otázek,“ uvádí soudce Šuk.

Postupně se vytváří judikatura vyšších soudů, zejména soudu Nejvyššího, která rozpornou praxi sjednocuje. Příkladem může být stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku, sp. zn. Cpjn 204/2015, uveřejněné pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž Nejvyšší soud zodpověděl řadu otázek do té doby rozporně řešených v soudní (především rejstříkové) praxi.

„Novela tu nicméně není proto, aby pomohla soudům, ale aby pomohla praxi. Té má rychleji a jednodušeji přinést alespoň částečně tolik potřebnou jistotu,“ říká Šuk.
Řadu úprav lze navíc zavést pouze změnou zákona, judikatura nemůže vyřešit úplně všechno.

Co v ZOK ještě chybí
Plánovaná novela bude působit opticky rozsáhle, podle členů komise mnohé změny ale jen výslovně stanoví či upřesní to, co se nyní složitě dovozuje, v posledních měsících právě i za pomoci judikatury. Stále však zůstanou některé oblasti, které zákon neupravuje, ale praxe se s nimi v každodenním životě setkává a jejich úpravu by ocenila. Mezi takové okruhy patří podle Petra Čecha třeba obecná otázka kogentnosti, respektive dispozitivity jednotlivých oblastí společenstevního práva.

„Myslím, že dříve či později se nevyhneme výslovnému ustanovení, které tuto otázku vyřeší,“ uvádí Čech. „Stavět vše jen na § 1 odst. 2 občanského zákoníku o tom, že strany se nemohou odchýlit od ustanovení upravujících právní postavení osob, dlouhodobě nebude udržitelné.

Komise otázku otevřela a analyzovala možnost převzetí německého či rakouského řešení. Ukázalo se však, že naše situace je složitější, tak se problém nechal na později,“dodal.
Jako praktickou a pro širokou veřejnost bezpochyby oblíbenou pomůcku, kterou by se zákonodárci mohli inspirovat v Německu, pak Čech navrhuje připojit k předpisu vzorovou společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu jednoduché společnosti s ručením omezeným.

„Vzpomeňte, jak oblíbené byly vzorové stanovy SVJ, dokud tvořily součást právního řádu, a kolik díky nim jednotlivá SVJ ušetřila za právní pomoc. Zakladatelé malých společností s ručením omezeným by podobný nástroj nepochybně přivítali,“ uzavírá Petr Čech.

Nového kabátu se dočkají i podíly a akcie. Upravena bude hlavně jejich tvorba, novela by měla mimo jiné výslovně připustit vytváření podílů či akcií bez hlasovacího práva. „Členy komise byli přední odborníci na korporátní právo z řad akademiků i praktiků. Komise nebyla příliš početná a všichni moji kolegové v komisi jsou lidsky i odborně mimořádné osobnosti, schopné nejen argumentovat na podporu vlastních názorů, ale také naslouchat argumentům ostatních a zamýšlet se nad nimi. A všem šlo o to, aby výsledný výstup byl co nejlepší, nikoliv o prosazení svého vlastního názoru či vidění světa. Úkolem komise přitom nebylo novelu napsat, ale pouze poskytnout odbornou pomoc při jejím vytváření. Výsledný text je dílem kolegů z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti.“ Petr Šuk

NEJVÝRAZNĚJŠÍ CHYSTANÉ ZMĚNY
1. Změna monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti, tedy zrušení statutárního ředitele, fungoval by systém s jediným voleným orgánem – správní radou
2. Výslovná úprava limitů tvorby druhů podílů či akcií (umožňující vytvářet i podíly bez hlasovacího práva) a zakotvení tzv. vysílacího práva společníka/akcionáře a (dobrovolného) podílu zaměstnanců na volbě až třetiny dozorčí rady
3. Zakotvení zdánlivosti rozhodnutí valné hromady kapitálové společnosti, pokud nebude toto rozhodnutí osvědčeno notářským zápisem tam, kde to zákon vyžaduje, a vytvoření nového typu notářského zápisu pro případ osvědčení rozhodnutí valné hromady s. r. o. či a. s. přijatého per rollam
4. Účinnější úprava důsledků nejmenování zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace
5. Výslovná úprava vzniku věcných práv k podílu (s výjimkou práva vlastnického), a to zápisem do obchodního rejstříku
6. Odstranění nejasností v úpravě působnosti valné hromady a. s. a s. r. o. (zejm. schvalování převodů významné části majetku)
7. Zpřesnění a částečné zjednodušení výkonu akcionářských práv, například práva podávat návrhy a protinávrhy, včetně nové a přesnější úpravy tzv. protestu
8. Odstranění požadavku zřizovat si u banky zvláštní účet na splácení vkladů do základního kapitálu s. r. o., pokud výše všech vkladů nepřesáhne 20 tisíc korun
9. Pro odstoupení z funkce jednatele nebo člena představenstva korporace už nebude potřeba svolávat valnou hromadu, postačí napsat dopis společnosti a počkat dva měsíce od jeho doručení 10. Reforma úpravy ručení členů statutárního orgánu i osob vlivných a ovládajících za dluhy společnosti jako sankce za nedostatečné odvracení hrozícího úpadku společnosti Plánovaná novela bude působit opticky rozsáhle, podle členů komise mnohé změny ale jen výslovně stanoví či upřesní to, co se nyní složitě dovozuje, v posledních měsících právě i za pomoci judikatury.

„Dnes již se nemůžeme vracet k tomu, co mohlo být a mělo. Ani to neděláme. Žádné tábory nepozoruji. Akademická obec je biotopem silných individualit, které nemají v povaze vytvářet aliance. Ve vypjaté atmosféře rozhodující fáze zápasu o prosazení či odklad nového civilního práva možná řinčely těžší slovní kalibry. Postoje se spíše vyhranily, neboť spojovalo i rozdělovalo vlastně jediné téma – jsi pro, nebo proti. Snáze mohl vzniknout dojem sešikovaných táborníků, již tehdy ale spíše klamný. Nyní se vracíme ke korektní věcné polemice a argumentaci. Na jejím základě hledáme nejlepší výklad konkrétních dílčích otázek. Pohledy na ně se utvářejí nahodile. V něčem souhlasím s tím, v jiném s oním. Takové názorové rozpory není třeba usmiřovat. Docent Havel se ostatně jako člen komise na přípravě návrhu novely také podílel.“ Petr Čech



Článek naleznete zde:
http://pravniradce.ihned.cz/c1-65426810-zmeny-v-pravu-obchodnich-korporaci-pohledem-petra-cecha-a-petra-suka

9. 9. 2016