Odpověď na žádost advokáta o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 28/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud (dále jen „povinný subjekt“) rozhodl o žádosti Mgr. R. G., ze dne 23. 2. 2016, doručené povinnému subjektu následujícího dne a vedené pod sp. zn. Zin 28/2016,
takto:

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informačního zákona“) a podle § 11 odst. 1 a) informačního zákona se žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 28/2016
o d m í t á .

Odůvodnění:
Sdělení přímých telefonních čísel na všechny soudce Nejvyššího soudu nelze považovat za sdělení informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. Předmětný § 2 odst. 1 informačního zákona říká, že povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.
Základem činnosti, respektive působnosti, Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím odvolacích (krajských nebo vrchních) soudů – o civilních a trestněprávních dovoláních, v trestním řízení také o stížnostech pro porušení zákona. Tím plní svou hlavní úlohu, tedy roli sjednocovatele judikatury. Nejvyšší soud vedle toho řeší i některé speciální agendy jako uznávání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby podle evropského zatýkacího rozkazu v rámci Evropské unie i v rámci vydávání do ciziny, přezkum příkazů k odposlechu a záznamu nebo zjištění údajů o telekomunikačním provozu, rozhodnutí v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu mezi obvody vrchních soudů nebo určení místní příslušnosti v civilním soudnictví, pokud podmínky pro takové určení chybí nebo je nelze zjistit.
Jednotliví účastníci řízení podávají dovolání prostřednictvím prvoinstančního soudu, přes který jsou rovněž informováni, jak Nejvyšší soud v jejich věci rozhodl. Nejvyšší soud proto až na výjimky přímo nekomunikuje s účastníky řízení. Pokud je taková komunikace nutná /například, pokud rozesílá vyjádření z Nejvyššího státního zastupitelství advokátovi protistrany/, je povinen takto učinit podle platných směrnic písemně, nejčastěji přes datovou schránku, popř. poštovní adresu – nikoli telefonicky. Telefonickou komunikaci nelze v žádné formě přenést do ISNS, tedy informačního systému Nejvyššího soudu, tudíž ji při rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu není možné používat. Podle platného Kancelářského řádu Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2010 musí být každé podání, které došlo na Nejvyšší soud, řádně žurnalizováno a zařazeno v písemné podobě k předmětnému spisu.

Telefonní seznam s číslem klapek přímo na pracovní stůl kteréhokoli ze soudců je interním materiálem Nejvyššího soudu. Podle § 11 odst. 1 a) informačního zákona povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu.
Vzhledem ke společenské významnosti soudcovského povolání, ke stále narůstající agendě případů, kterou musejí soudci Nejvyššího soudu řešit, ve snaze ochránit soudce od jakýchkoli pokusů nepatřičně ovlivňovat zvenčí jejich rozhodovací činnost a v neposlední řadě i ve snaze ochránit je /jejich práva a svobody/ od osobních útoků účastníků řízení nespokojených s rozhodnutím v konkrétní předmětné věci, praktikuje Nejvyšší soud systém přepojování telefonických hovorů na jednotlivé soudce, který co nejvíce eliminuje shora uvedené nežádoucí vlivy.
Hovory z externích telefonních linek přijímá právě proto informační kancelář Nejvyššího soudu na telefonních číslech + 420 541 593 111 a + 420 541 593 413. Pokud se volající dotazují na stav řízení, odpoví přímo referentka informační kanceláře. Sofistikovanější dotazy přepojuje obvykle na kanceláře jednotlivých senátů nebo asistenty soudců. Tito asistenti, popřípadě vedoucí kanceláří jednotlivých senátů, zváží, zda bude nakonec potřeba kontaktovat přímo soudce. V případě předsedy Nejvyššího soudu, místopředsedy a v případě předsedů obou kolegií Nejvyššího soudu jsou hovory z informační kanceláře přepojovány na jejich sekretariáty. V zájmu řádného a rychlého výkonu spravedlnosti není žádoucí, aby byli soudci vystaveni zbytečnému tlaku ze strany veřejnosti, která by měla k dispozici interní telefonní seznam Nejvyššího soudu.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat podle § 16 informačního zákona odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je adresováno povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Mgr. Petr Tomíček, mluvčí Nejvyššího soudu
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.