Odpověď na žádost fyzické osoby o poskytnutí informace, vedenou pod sp. zn. Zin 77/2015

Žadatel se na základě informačního zákona č. 106/1999 Sb. obrátil na Nejvyšší soud s dotazem na lhůty, v průběhu roku 2010, ve kterých soud rozhodoval ve věcech občanských a ve věcech obchodních o přiznání odkladného účinku dovolání. Nejvyšší soud rozhodl v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 uvedeného zákona o částečném odmítnutí této žádosti. Odpověď by totiž znamenala vytvoření nové informace. Přesto se Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve snaze vyhovět žadateli, rozhodl nastínit mechanismus, jakým způsobem lze podobné lhůty odvodit.
Svoje rozhodnutí Nejvyšší soud oddůvodnil tím, že na svém občanskoprávním a obchodním úseku nevede žádnou statistiku, která by přímo sledovala, jak a v jakých termínech je rozhodováno ve věcech, kdy je rovněž podána žádost o přiznání odkladného účinku dovolání. Tyto věci nejsou u Nejvyššího soudu vyřizovány podle žádných specifických kritérií. Nicméně, soudci, kteří o nich rozhodují, jsou vázáni osobní soudcovskou zodpovědností k tomu, aby svým jednáním, v tomto případě včasným vyřízením věci, nezpůsobili škodu žádnému z účastníků řízení.
Obecná praxe při rozhodování soudců civilního kolegia je přitom následující: V okamžiku, kdy jsou jim přiděleny spisy /případy/ podle rozvrhu práce, všechny spisy si v řádech dnů projdou a v tom okamžiku zaregistrují také žádost o přiznání odkladného účinku dovolání. Je poté na nich, jak si rozhodovací činnost dále zorganizují a zdali budou věci striktně vyřizovat podle toho, kdy napadly anebo některé vyřídí mimo pořadí.
Je třeba konstatovat, že Nejvyšší soud přitom zpětně nezaznamenal ani jedinou stížnost účastníka řízení na to, že by výše uvedený postup nebyl ve smyslu rozhodování o přiznání odkladného účinku dovolání správný.
Pokud se týče samotných rozhodovacích lhůt, v roce 2010 čekali účastníci řízení na civilním úseku Nejvyššího soudu na rozhodnutí v průměru necelý jeden rok. Například v roce 2014 to bylo už jen necelých 200 dnů. Je předpoklad, že přestože k tomu nejsou soudci vedeni žádným interním předpisem, ve věcech, kde musí rozhodnout o přiznání odkladného účinku dovolání, rozhodují rychleji.

Mgr. Petr Tomíček, tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.