Odpověď na žádost fyzické osoby o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., vedenou pod sp. zn. Zin 95/2015

Žádost o poskytnutí informace ze dne 3. prosince 2015, kterou vede Nejvyšší soud pod sp. zn. Zin 95/2015, obsahovala tři otázky směřující ke konkrétnímu řízení:
1) OTÁZKA: Z jakých soudců se bude skládat senát, který bude rozhodovat ve věci 21 Cdo 5311/2015?
ODPOVĚĎ: Předsedou senátu a zároveň soudcem zpravodajem je aktuálně ustanoven JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. K dnešnímu datu stále ještě není rozhodnuto o dalších dvou členech tříčlenného senátu. Mohou jimi být podle platného rozvrhu práce JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Zdeněk Novotný, JUDr. Mojmír Putna, JUDr. Roman Fiala a pokud by senát zasedal ještě v měsíci prosinci 2015, mohla by jeho členkou být i JUDr. Olga Puškinová.

2) OTÁZKA: Pokud jde o soudce zpravodaje, napište prosím, kolik dříve napadnutých spisů má rozpracováno, abych mohl odhadnout délku projednávání mé věci.
ODPOVĚĎ: Soudce zpravodaj JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. měl aktuálně k 10. prosinci 2015 přiděleno a nedokončeno 53 věcí (spisů). Nad rámec této informace uvádíme, že průměrná délka řízení na občanskoprávním a obchodním úseku Nejvyššího soudu je v letošním roce zhruba 190 - 200 kalendářních dnů. V této statistice však figurují i případy, které vyřizuje soud velmi rychle tzv. „jinakem“, tedy odmítá je z důvodů chybějících náležitostí.

3) OTÁZKA: Zdali je na Nejvyšším soudu zvykem, že opatrovnické věci, týkající se malých dětí, jsou řešeny přednostně automaticky nebo je nutné o toto požádat.
ODPOVĚĎ: Nejvyšší soud nevydal žádné interní nařízení či pravidlo, které by jednotlivým senátům přikazovalo zmiňované případy řešit přednostně. Obecně se soudci občanskoprávního a obchodního kolegia ihned poté, co jim napadne nový případ, se spisem seznámí a učiní si vlastní úsudek o tom, zda je potřeba vydat rozhodnutí dříve, mimo běžný seznam věcí seřazených podle data nápadu. Opatrovnická řízení řeší specializovaný senát. To už samo o sobě předurčuje kvalitu (i rychlost) rozhodování soudců Nejvyššího soudu v daných případech. Pokud se účastník řízení rozhodne o přednostní vyřízení spisu písemně požádat, není nijak předurčeno, že Nejvyšší soud takové žádosti vyhoví.

Poučení: Pokud s rozsahem anebo formou poskytnuté informace žadatel nesouhlasí, může podle §16a zákona č. 106/1999 sb. podat do 30 dnů stížnost k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, mluvčí Nejvyššího soudu
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.